Bondage - Komu to prospěje?

Používání provazu na sobě či druhém jedinci má na sexuální fantazii i na samotný sexuální prožitek blahodárný vliv. Zvyšuje se tím sexuální napětí, prožitek se umocňuje a následné uvolnění je hlubší. Vlastním vázáním se rozvíjí obrazotvornost, a pokud je bondage dobře chápána, je to naprosté sexuální vybití.

Vlastní provedení trvá dlouho, někdy i několik hodin, během nichž – a to je podstatné – dochází v krvi ke změnám hormonálního složení, díky němuž je sexuální prožitek hlubší a nezřídka dosahuje maximálních možností – prožitek extáze je u bondage mnohem častější než při jiných sexuálních praktikách. Ale i na samém začátku působí bondage pozitivně. U mužů s poruchami erekce tak pomocí bondage dochází ke kvalitnímu ztopoření penisu, u žen trpících i těžkou frigiditou se dostavuje zvlhčení pochvy, nervová soustava se uvolňuje a dochází ke stavu podobnému těm, které prožívají ženy s normální vzrušivostí. Pokud se jedná o osoby, které mají smysl pro vlastní, snové chápání světa, dostavuje se pocit odpoutání od pozemské tíže a prožití zvláštních orgasmů mimo tento materiální svět. Tyto sexuální stavy vzrušení jsou stejné nebo podobné jak u těch, jež jsou vázáni, tak u těch, kteří vázání provádějí.

Bez definování pravidel nemá hra smysl.

Vnímání prožitků při použití bondage lze rozdělit do dvou kategorií.

Do první kategorie patří ty prožitky, při nichž svazované osoby cítí touhu a potřebu se ze svázání dostat. Svázání je vzrušuje zkrátka proto, že se následně touží z tohoto úvazu vymanit. Ten, kdo svazuje, tak musí mít dost obrazotvornosti, schopností a především zkušeností, aby svazovanému jedinci co nejvíce ztížil možnost ze spoutání uniknout, aniž by ho této možnosti zároveň zbavil. Při tom je dobré dobu, po kterou je svázaný omezen v pohybu, i dobu, po kterou se rozvazuje, prodloužit co možná nejvíce. Rovněž svazovaná osoba musí mít obrazotvornost, a to nejen proto, že řada svazovatelů jejich rozvázání ztěžuje znemožněním zrakové orientace. Svázaný potom musí využít své zbývající smysly k tomu, aby pochopil, jak je svázán, kudy a kam běží provazy a tedy kudy vede cesta ke svobodě. Bondage v této kategorii sice není tak krásná, ale je velice účelová a to právě pro překonávání překážek na cestě ke svobodě, po které svazovaný touží.

V druhé kategorii se nacházejí jedinci, kteří prožívají radost ze samotného omezení pohybu, aniž by cítili potřebu jejího ukončení. Svázáni, prožívají si své snové fantazie, při nichž se velice často odpoutávají od pozemského života.

Jako všechny hry, i bondage má svá pravidla, kvalitu a estetiku provedení, tedy aspekty, na něž obě strany při přípravě i vlastním vázání svědomitě dbají. Vázající se především snaží o přesné vedení provazů, pečlivé vázání uzlů a jejich promyšlenou lokalizaci, o symetriku a dokonalost. Přitom nesvazují příliš silně, protože svazovaná osoba potřebuje i během svázání jistý pohyb, který se dostavuje právě s počátečním omezením a následným zvyšováním sexuálního napětí. Svazovaný poslouchá, co mu jeho protějšek říká a přesně plní vázajícím zadané úkoly.

Mimo uvedené dvě kategorie existují i kromobyčejně zruční jedinci, kteří jsou schopní provádět bondage sami na sobě. Jedná se o tzv selfbondage. Taková praktika samozřejmě není prováděna za účelem omezení a už vůbec dlouhodobého znehybnění, ale kvůli prožitku. Přináší zvýšení nebo uvolnění sexuálního napětí či náhlého sexuálního pudu, případně odreagování vůbec, neboť mnozí z nás právě sexuální tlak či různé negativní vlivy jako např. deprese dokáží prostřednictvím bondage uvolnit a nebo zmírnit.