Chemický koktejl zvaný zamilovanost
V průběhu dlouhé historie lidstva bylo tradičně považováno za sídlo lásky a zamilovanosti srdce. Jeho symbolika koneckonců přetrvává dodnes a zejména v polovině února si všichni připadáme jako aktéři béčkového hollywoodského filmu „Srdíčka útočí“. Vědci přitom již dávno odhalili, že láska se rodí v naších myslích čili v mozku. Její vznik a vývoj pohání celá řada chemických látek, z nichž se mixuje třaskavá směs zamilovanosti. Lakonicky řečeno, láska je pouhá chemická závislost mezi dvěma lidmi. Anebo ne? :-)
Začíná to testosteronem
Prapůvodcem všech milostných pletek jsou pohlavní hormony: testosteronu (u muže) a estrogeny (u ženy). Tyto hormony jsou zodpovědné za sexuální pud a bez nich bychom se nikdy nebyli po hlavě vrhli do dobrodružství zvaného láska a zamilovanost.
Milostné pobláznění
Pokud jsou k sobě lidé fyzicky přitahováni, vyřinou se do krve proudem neurochemikálie na bázi adrenalinu. Proto pociťujeme bušení srdce, pocení či zčervenání pokožky. Jmenovitě se jedná hlavně o fenyletylamin, dopamin a noradrenalin. Tyto tři látky, přirození bratránci syntetických amfetaminů, nám dohromady zajišťují pocit zamilovanosti či jakéhosi omámení. Díky nim se čerstvě zamilované páry cítí energicky a doslova se vznášejí. Vděčí jim i za to, že dokáží promilovat dlouhé hodiny a proklábosit celé noci, aniž by cítili zvýšenou únavu. Dalšími typickými příznaky působení těchto látek jsou soustředění veškeré pozornosti k objektu zájmu, ztráta chuti k jídlu, touha a povznesená nálada. Muži tento milostný koktejl produkují rychleji a snadněji než ženy, což je způsobeno jejich vizuálnější přirozeností. Pro ty, co zrovna nejsou zamilovaní, mám jednu dobrou zprávu. Bohatým zdrojem fenyletylaminu je obyčejná čokoláda. Pokud se tedy cítíte provinile, že jste na hnědavých tabulkách doslova závislí, věřte, že mezi vámi a čokoládou existuje chemicky podložený milostný vztah. :-)
Mazlení a sex
Jako hlavní „mazlící chemikálie“ byl identifikován hormon oxytocin. Je to stejný hormon, který u žen indukuje porod a po porodu navozuje a udržuje produkci mateřského mléka. Pod jeho vlivem se ženy i muži stávají klidnějšími, mírumilovnějšími a citlivější k potřebám druhých. Oxytocin hraje důležitou roli v pocitech romantické lásky, ale i sexuálního vzrušení. Ve větší míře se vyplavuje při orgasmu a upevňuje pouto mezi partnery. Oxytocin je zajímavý i tím, že jeho vyplavení je možné spustit jak fyzickým kontaktem, tak pouhou představou milované osoby.
Pevné pouto
Když zamilovanost poleví, přebírá velení jiná skupina chemikálií, které znáte pod označením endorfiny. Jde o přirozené analogy morfinu, tedy vskutku nefalšované opiáty. Mají zklidňující účinky, navozují pocit intimity, spolehlivosti, jistoty a vřelosti, tlumí také bolest. Nepřinášejí tolik vzrušení a omámení jako fenyletylamin, ale jsou stálejší a více návykové. Čím déle spolu dva lidé setrvávají v manželském (partnerském) svazku, tím pravděpodobnější je, že už spolu zůstanou navždy. Stali se závislými na endorfinech a jakémsi manželském poklidu. Je to právě absence endorfinů, která způsobuje, že pokud jsou dlouhodobí partneři od sebe odloučení, vzbuzuje to v nich zvláštní bol a touhu. Absence endorfinů hrají velkou roli i v případě smutnění ze ztráty partnera. Endorfiny se stejně jako oxytocin ve vyšší míře vylučují při sexu, ale i jiném typu fyzického kontaktu, při cvičení a jiné fyzické aktivitě.
„Láska na bázi adrenalinu, je hlavně o nás samotných, hřeje nás pocit, že jsme milováni. S endorfiny skutečně milujeme.“ (M. Goulston, profesor psychiatrie z kalifornské univerzity)
Dalším hormonem, který hraje roli v dlouhodobém monogamním svazku, je vazopresin (antidiuretický hormon). Někteří vědci se domnívají, že vazopresin a endorfiny ve svých účincích jdou proti dopaminu a fenyletylaminu, čímž se dá vysvětlit, proč vášnivá láska uvadá úměrně tomu, jak mezi partnery vzniká pevné pouto. Po dvou, třech letech vztahu, je vášeň téměř úplně pryč. Pak se vztah buď rozpadne nebo, pokud se stihlo vytvořit dostatečně silné pouto, přetrvá. Nezoufejte a nevzpomínejte nostalgicky na žhavé začátky vztahu. Oxytocin, vazopresin a endorfiny stále hrají ve váš prospěch a jen tak nepřestanou. A dost možná, že svého partnera máte jen docela obyčejně rádi proto, jaký je.
Anonym říká:
raging bender: a tvoje pritelkyne ma chut se mazlit a uzivat si ostatni praktiky prome souloze? nebo odmita i to?
Raging Bender říká:
hadame :D ale jinak o tomdle urcite ne, o tom se bavime normalne. jo ty to myslis jestli se hadame hodne. to nee. nebo urcite ne o nicem podstatnem. ja sem docela tvrdohlavy, proste jak mam svuj nazor tak si ho jen tak vyvratit nenecham, ale zas to neberu nak extremne, ostatne nekdy je potreba ustoupit. cim vic prispevku tady na todle tema pribylo tim mi to prijde nepodstatnejsi normalne :D
bublina říká:
Raging Bender: Mozna je to rada k nicemu a bude se to zdat nekomu divny, ale ja bych se ve vasem veku vykaslala na souloz a venovala se nekoitalnim praktikam, masturbaci (jeden pred druhym, navzajem, …), oralu, … Pripada mi to takove uvolnenejsi a na pro zacinajici vztah, kdy se ti dva poradne neznaji a neznaji poradne ani vlastni eroticke reakce jsou ty nekoutalni praktiky mene „zavazujici“ nez souloz. Pro me je predstava souloze (fakt zatim jen predstava, vzhledem k memu panenstvi) necim, co zavani „definitivou“, zavazkem. Vyprcha z toho hravost, protoze souloz znamena penis v pochve a moc moznosti pro experimentovani a hrani uz tam neni. Jsou to jen takove pocity, ale pripada mi, ze dost lidi kteri zacnou soulozit prilis brzy take brzy sexualne ochladne a z jejich vztahu neco zmizi. Mozna proto to sama odkladam. Neni to zadny univerzalni recept a nevim jak jinak a lepe poradit neznamemu paru s rozdilnou sexualni potrebou.
Hadate se treba? Umite se pohadat? Bavite se o tom nebo se stydite?
Raging Bender říká:
Anonym: ne, opravdu jsem jeji prvni, stejne jako ona moje. rika se, ze holky maji radsi predehru nez kluci. no muzu rict ze nevim :D. u nas je to casto tak, ze ja bych se jeste rad mazlil, ale partnerka uz nechce. ze chce na vec :D to s tema masazema a tak. budu se snazit. me to vzdycky jak neco takoveho reknu, ze bych chtel vic treba, tak si pak zaroven pripadam jako vyderac, ze proste bych se s tim mel smirit, ze to po tom druhem proste nemuzu chtit. by me zajimalo jestli je to normalni.
Anonym říká:
godi: ,,POkud jo, je jeji „nechut“ v 17 dost zvlastni, ale tak kazdy jsme jiny. Pamatuju si kdyz jsem zacinala, tak sjem to taky chtela 3× denne,, a kdo tu rek, ze jeho partenrka zacina? treba to dela uz od 15ti a po dva roky treba i trikat denne to podle me neni zacinani a neni to pro ni ani novy. bublina: to mas fajn, ze pomoct priteli od pretlaku ti zabere jen par minut. u nas to trva hodne dlouho, ze partner dokaze dosahnout vyvrcholeni vyhonenim nebo vykorenim, trva mu to dyl, i kdyz sam masturbuje. pri sexu v tom neni zadny problem. takze to abych mu rano ,,ulevila,, neprichazi u nas moc v uvahu. to se pak tezko resi, kdyz jeden ma chut casteji a druhy mene. raging bender: marne premyslim, co bych ti poradila, snad jen, aby jsi se s pritelkyni mazlil, napr ji udelal masaz a ruzne ji vzrusoval, bez toho, aby muselo dojit ke styku. treba ji ro vzrusi natolik, ze sama bude chtit.
godi říká:
bublina: ne tak to urcite ne:-)
bublina říká:
godi: Zavidis mi horici vysivany ubrus, saze a cmoud v celem byte? Pokud to shledavas jako romanticke, co ti brani v realizaci? :-)
bublina říká:
Raging Bender: No nevim ja mam take nizsi libido nez pritel (pokud jde o cetnost orgasmu). Malokomu se postesti trefit na stejne naruziveho partnera, takze je to vzdy veci kompromisu.
„to mi prijde docela hnsune, urcite bych do toho nesel. proste, kdyz ten druhy nechce tak to nema cenu, ma to byt vzajemne. kdybych vedel ze je to jen kvuli me tak bych z toho stejne nic nemel“
Tak to mas tezky, druheho nezmenis, takze vyssi libido res masturbaci (pokud nechces byt neverny).
Ja to resim tam jak jsem napsala, vetsinou rano priteli ulevim od pretlaku (rukou/pusou) bez naroku na vlastni na vlastni orgasmus. Nevidim na tom nic hnusneho. Podle tebe z toho nic nemam? Ale to se pletes. Mam z toho dobry pocit, ze priteli pomaham resit jeho vyssi libido. On pak nemusi resit podobne dilema jako ty, jak presvedcit partnerku aby to s nim delala casteji a snizuji tim riziko pripadne nevery. Zabere to jen par minut, nijak me to neobtezuje, jemu to pomuze a potesi. Nejdriv mel pritel podobny pocit jako ty, ze to musi byt vzajemne, ze kdyz vi ze to delam jen kvuli nemu, ze to neni ono. Stacilo aby si uvedomil (presvedcila jsem ho), ze to neni jen kvuli nemu, ale i kvuli memu pocitu jistoty a snaze pomoci mu byt stastny. Potrebu castejsich orgasmu u sebe asi tezko vyvolam (nejak cilene), stejne jako on tu potrebu bude tezko potlacovat, ale kdyz si vyjdeme vstric, bude to prinosne pro nas pro oba. Jde jen o pochopeni potreb toho druheho. Nesmi to byt ale pristup „musim mu ho vyhonit, aby mi nebyl nevernej“ a znudene mu s nim zacvicit. To nikoho neuspokoji.
godi říká:
bublina: no jo ty abys nemela neco extra:-) tak ja to myslela jen nazorne, on je jeji kluk a mel by az tu dobu vedet co ma rada, co ji navnadi..
bublina říká:
Ja tedy svicky moc nemusim. Od te doby co jsme je omylem zvrhi a chytil nam od nich ubrus jsem zmenila nazor. Horici svicka na stole ve me misto romantickych predstav vyvolava pocit respektu a obav z otevreneho ohne. Romantika se dostavi az po jejich sfouknuti :-)
godi říká:
bublina: mila zlata, kdyz na to mas dobre prostredky a nadobicko, tak na to pravdu staci 20 minut:-) – jo a okna nesroubujuna to se muzu vyprdnout, zas takova puntickarka nejsem:-)
bublina říká:
godi: Tak to tem oknum moc casu nevenujes. Ja vim jak to vypadalo doma, to bylo pul dne. Sundat zaclony a zavesy, nacpat do pracky, tata rozsroboval vsechny okna (dvojita), mamka to pak myla, jejdriv hahrubo velkou spinu vodou se saponatem, pak nacisto jen vodou setrit a po ni jsme nastoupili ja nebo sestra k lesteni s jelenici a ironem. A nakonec to zase tata sesrouboval. Pul dne zotvirana okna v celem byte (radikalne zmenseny prostor temi rozsroubovanymi plachtami), kyble, hadry, saponaty, zidle pred okny, protoze nahoru ze zeme nikdo nedosahl… nocni mura.
godi říká:
Raging Bender: promin,ale myslim ze svicky a hezkou hudbu musi mit snad kazda holka rada. Je ti sice 17 let, nikdo netvrdi, ze spolu budete navzdy,ale uvedom si jednu vec, ze se jeji chute mohou stale a stale snizovat,ale tvoje potreby budou stejne, aby to neskoncilo neveru.. nebo zda jsi s tim natolik smiren, ze to ustojis. A co treba jen mazleni, ze by ti treba jen vykourila ci vyhonila bez styku??
Raging Bender říká:
jako zas z toho nak neumiram, je pro me dulezitejsi ze si rozumime a mame se radi, ale proste zamrzi to.
Raging Bender říká:
jo je stejne stara. svicky ci sex v prirode… me by to prave bavilo, jako ze bych to chtel vyzkouset. jenze ji se neche. nu coz, proti gustu zadny disputat. ona se do tech novinek obecne nak moc nehrne. jo a nikoho jineho nema, tim jsem si jisty. jako jasne ze to nebude az tak casto jako predtim, ale proste prijde mi ze to je az moc malo… holt mam jizanskou krev :D
godi říká:
Raging Bender: neuvadis zda je partnerka stejne stara jako ty? POkud jo, je jeji „nechut“ v 17 dost zvlastni, ale tak kazdy jsme jiny. Pamatuju si kdyz jsem zacinala, tak sjem to taky chtela 3× denne, protoze to bylo neco noveho, ted po vic jak 2 letech vztahu me to staci 2× tydne a spis mam radsi oralek, prsteni ci jen takove mazleni. POkud jsi si jisty ze nikoho jineho nema, nezbyva ti nez se s tim smirit a nebo ji opet nejak navnadit aby chut zacala mit… nove veci, romantika, svicky…
Raging Bender říká:
to mi prijde docela hnsune, urcite bych do toho nesel. proste, kdyz ten druhy nechce tak to nema cenu, ma to byt vzajemne. kdybych vedel ze je to jen kvuli me tak bych z toho stejne nic nemel
bublina říká:
Raging Bender: ja nevim jestli to je reseni, nebo jestli je dobre, ale mozn by stacila jednoducha dohoda, 2× tydne 10 minut jejiho casu pro tebe. Neco podobneho radil Plzak jako stereotyp pro udrzeni sex. komunikace v manzelstvi, ale nevim jestli to neni prekonane a nejsou lepsi doporuceni. Me to zatim nijak netrapi.
godi říká:
bublina: ovocny mrazeny me nejak nelakaj mela jsem je jednou a vazne ne. Prosim te, tech 6 knedliku co varim na obed je uplne v pohode. Pritel chce jahodovy plneni, takze tam si musim dal zalezet a ja je mam neplneny takze tam je jedno jak se to uplaca a me to varit. Jeslti jsi spindira?? Je to tvuj styl, ja na to byla zvykla z domu takze me to neprijde a ty ty 3 okna + balkonove dvere mam umyte za 20 minut…
bublina říká:
godi: zamilovanost se nam nejak transformuje na rady a zkusenosti hospodynek :-) Temer rok bydleni s pritelem a zaclony jsem prala jednou, pred vanocemi a driv je zase prat nebudu, do vanoc zase vydrzi. A proc myt okna, kdyz je srz ne jeste videt? (myla jsem je po vymene taktez pred vanocemi a mozna je tred temi dalsimi otru alespon zevnitr, aby se mi neumazala zaclona az ji tam povesim vypranou :-)) Jsem spindira? Mamka taky pere zaclony myje okna 2–3× za rok, ale to me nelaka. Kdyz kupujes houskovej, zkus koupit ovocny mrazeny, je to rychlejsi nez se s tim balit rucne :-)
Raging Bender říká:
Zdravim, mame takovy mensi problem. S mou vyvolenou jsme spolu uz riok a pul, drive (cca pred pul rokem) jsme se radi a casto milovali. Ted se frekvence cim dal vic snizuje, drive i 4× tydne, ted max. 4× mesicne. Partnerka rika ze proste nema chut, coz respektuju, ale docela me to mrzi. Kdyz sem se ji ptal, zda-li delam neco spatne rikala ze ne, ze proste ji same se nechce. Samozrejme ji nechci do niceho nutit, jen me to docela mrzi, mam totiz docela velke libido :D. No nevim jestli to sem patri, ale tema znelo docela obecne tak budiz…
godi říká:
bublina: tak ja jsem treba naucena z domu umvyvat okna 2× za rok, takze to dodrzuju i u pritele a 3× za rok vyperu zaclony. Jo kynutej knedlik.. houskovej radsi koupim a ovocny kynuty zvladam, protoze varim v pare a tam je to proste 10 minut, nic ne neoblemta, nepopraska a je to super:-)
godi říká:
A.M.: souhlasim s Cephealis, mamina me naucila 90% toho co jsem znala, naprosto nenucenou formou a jak rikam, bylo dost prazdnin na to abych se naucila varit a kdyz byl clovek doma, tak proste se staral o uklid atd. A je pravda ze neco jineho je zacist se starat ve 20 nebo temer v 25 jako ja.
bublina říká:
Na vareni jsem byla zvykla z domova. V sobotu se varilo a peklo na cely vikend, v nedeli se varilo uz jen minimalne, bud jen jina polevka, nebo druhy chod nebo nejaky dezert, nebo se jelo k babicce. Ve vareni jsme se stridali mamka, sestra (nez se odstehovala) a pak i ja. Tatu maminka k vareni moc nepousti, umi to sice a vari dobre, takove speciality a experimenty,ale zaneradi celou kuchyn a nadobi si div nemusi poucet jeste od sousedu :-) Docela me to bavilo, ted uz moc ne, pritel taky sezere vsechno (skoro), takze mi chybi motivace. Svickovou bych zvladla, ale kynutu knedlik radsi koupim, protoze jeho vareni je narocne na presnost (dobu vareni ci co) a vzdycky se mi rozblemcal, nebo byl uvnitr syrovy. Nemam rada recepty narocne na presnost a bez monosti prubezne kontroly a ty polotovary jsou cim dal tim lepsi :-) Prani neni problem, ale stve me veseni. To zabere moc casu, kdyz chci aby se to nemuselo pak moc zehlit (to me taky stve). Uklid nemam rada, ale mam rada poradek, takze se snazim uklizet prubezne a nekde mi spina nevadi. Treba okna, na ty neni videt, protoze jsou za zaclonou a nic se od nich neumaze, protoze neni duvod na ne sahat. Takze okna umeju az skrz ne nebude videt :-) (a nebo az na nich ta spina bude videt i pres zaclonu). Luxovat mi nevadi, kdyz se po zemi nic nevali a nic neprekazi. Prach bych utirala, ale prendavat a oprasovat pritelovy modely odmitam (mozna bych ani nesmela), takze starost o prach jsem prenechala jemu a at si ho likviduje jak chce a kdy chce. Nenutim ho, aby ho utiral, ale obcas mu do nej pisu vzkazy :-) (a to on nema rad, takze ho vlastne utira dobrovolne a s nadsenim :-)). O ostatni cinnosti a udrzbu bytu se tak nejak delime podle nalady, schopnosti a casu.
Me to samostatne bydleni bez rodicu vyhovuje a nijak me nestresuje, jednak rodice vedeli co nas naucit a pak to oprad beru jako zabavu, zkousku, kdyby byly problemy, vim ze se mam kam vratit, ze se najde nekdo kdo pomuze kdyz si nevim rady (pritel, rodice, …), a i kdyz cizi pomoc zatim nepotrebuji, tak mi to dava pocit lehkosti a bezstarostnosti. Obcas se nejaky problem vyskytne, ale zatim jsme vsechno zvladli a prezili (vcetne remeslniku menicich okna, truhlaru tvoricich linku, vytopeni od sousedu, naoplatku vytopeni jinych sousedu :-), horici zasuvku za gaucem, zabouchle klice v zamku, …)
Dědek říká:
Je to všechno o dohodě, kompromisech a schopnosti vyjít si vstříc. Záleží na povaze partnerů. – s tím souhlasím, samozřejmě nejde absolutizovat, ale v obecné rovině jsem přesvědčen že to co jsem napsal platí.
Dědek říká:
Cephaelis – Špatně jsem byl pochopen, tu hranici bych vedl někde mezi 23 až 25 rokem, těžko se adaptují hlavně pánové po třicítce – čím starší, tím si na změnu hůř zvykají
Anička říká:
tak to já mám maminku, která pochopila, že čím dřív nás to naučí, tím dřív se toho zbaví. Pravda, že vařit mě celkem i baví, ale bavilo mě to hlavně ve 14,15, kdy jsem nemusela, ale teď když vím, že mám prostě uvařit, tak už mě to nebaví, nikdy nevím co,… ale fakt nepřeháním, když řeknu, že jsem já i sestra od 14,15 dělali všechny práce (kromě praní, to až teď poslední dobou) a střídali jsme se nějak dle domluvy s m¨áti i otcem, který sice dělá domácí práce jen občas, ale umí teda všechny, vařit u násumí opravdu každej. U nás to celkem ani jinak nešlo, co si pamatuju, tak od jara do podzimu byly naši každej víkend prač a prázdniny taky celý, takže sme se to prostě musely naučit, jen mě děsí, že jsem s tím začala tak brzo a bude to už celej život, samozřejmě počítám s pomocí partnera, ale stejně.
Brusinkaa říká:
Jak pozoruju vývoj diskuze, tak potvrzuje známou pravdu, že láska prochází žaludkem . Chemie zamilovanosti je sice věda, ale před lety osvědčenými pravdami se může zahrabat :-))
Cephaelis říká:
Dědek: Na té tvárnosti určitě něco je. Ale zase bych to neviděla tak fatálně. To, co tady říkáš, vyznívá, jakože holka přes dvacet nemá šanci to zvládnout a zaručeně to skončí krachem. Je to všechno o dohodě, kompromisech a schopnosti vyjít si vstříc. Záleží na povaze partnerů. Možná víc než na věku samotném.
Dědek říká:
Tak to si dovolím oponovat, v 26 se domácnost zařizuje hůř, ve 20 je člověk ještě tvárný a přizpůsobivý, později má už svůj život a těch ztrát je o moc víc. Navíc v pozdějším věku u žen začínají tikat biologické hodiny, takže často tu máme rozpor – ona touží po dítěti a rodině a to i když to nepřiznává, jemu vyhovuje stav, kdy dostane najíst, ona mu vypere ponožky (někdy jen občas) a ta soulož je taky bez námahy. Když je přírůstek, tak selhává, neunese stres (toho je neskutečně víc než za mých mladých let) a problém řeší útěkem – do jiné náruče.
Cephaelis říká:
A.M. Mám dojem, že co mě nenaučila mamka, to mě doučil život na koleji. Celkem dobrá průprava. Učený pochopitelně z nebe nespadl. Určitě to není jenom o vaření, ale tak nějak celkově o zkušenostech. Začít se starat o domácnost ve 20 je určitě těžší než v 26. To ale všechno doženeš za pochodu.
A.M. říká:
godi, cephaelis: chtela jsem jen rict, ze byt zvykla na praci v domacnosti, kde uz jedna hospodynka je (vase mamka) neni totez jako starat se o svou vlastni domacnost, kde uz za vas nikdo nic neudela a na vse musite myslet vy. jste fakt dobry, jestli jste to zvadali uz takle brzo (treba v tech 20). ja teda ne, pritelem ziju asi pul roku a stale se ucim ( a to nejen varit) a to si myslim, ze zasdny mamaservis jsem nemela.
godi říká:
Cephaelis: ja jsem taky desne vdecna ze pritel sni vse. kdyz slysim kamaradky ci kolegyne v praci jak vykladaji, ze tohle jim neji a tohle neji, teed ze deti taky spoustu veci nechteji a ze ona vari treba v nedeli 3 obedy pro kazdeho, tak fakt si rikam, ze tem muj je skvelej.
Vis co, me stvou ty hlasky a to ze me nebavi porad vymyslet co varit.. proste nic me nenapada a kdyz tak jsme to meli pred 14 dny:-) tak jsemrada, ze tyhle hlasky neposloucham jen ja:-)
godi říká:
A.M.: tak vzhledem k tomu ze jsem do 23 studovala, a byla jsem vsechny prazdniny doma sama, tak jsem mela skvelou prilezitost se naucit varit a co se tyce treba te svickove, tak tu jsem poprve varila priteli a byla vynikajici. z domu jsem vedela jak se dela, pomahala jsem mamce na pripravu takze potom to uz bylo u pritele v pohode.Na svickove nevidim nic sloziteho.
Cephaelis říká:
A.M. Klidně jí věř. Není to tak neobvyklé, jak si myslíš. Mě mamka taky učila vařit sotva jsem přišla do puberty. Nejprve jsem dělaly věci spolu, já jsem si do svého vařícího sešitku poznamenávala postupy a různé tipy a pak jsem začla vařit (a péct) sama. Největší průpravu jsem získalav období gymplu. Hlavně o prázdninách, když byli naši v práci a já doma, tak jsem logicky vařila já. Na VŠ už jsem šla v tomto směru kompletně vybavená.
godi: Dumání nad nedělním obědem i hlášky typu „uvař, co chceš“ důvěrně znám. Naštěstí můj přítel sní taky všechno, co mu předložím. Vyjma rajské polívky. Považuju to za dar z nebes. . :-))
A.M. říká:
godi: no nako se mi nechce verit, ze pokud si bydlela s rodici, tak te maminka teba ve 20 nechala udelat k obedu svickovou pro celou rodinu aniz by ti pomahala. ale budiz, kdyz si fakt byla tak dobra a vse si sama zvladala, tak koubouk dolu.
godi říká:
Anonym: tak ja jsem s nim zacala bydlet ve 24 a rozdil mezi vareni tehdy a ted je takovy, ze tehdy jsem se varil a s napovedou, bala jsem se experimentovat a nedokazala jsem poradne odhadnout jak tam dat soli… ale ten rozsah byl stejny. Jasne za ty 2 roky se nebalili dalsi recepty od kolegyn z prace ale v pohode jsem zvladala.
godi říká:
A.M.: jak jsem uz psala, varit jsem umela, na praci jsem byla zvykal z domu, jedine co pro me byla zmena, bylo to ze sjem se musela starat o nakupy a vymyslet co se bude varit,a by byli doma zasoby jinak nic.
Anonym říká:
godi: fajn, ze umis varit a uvaris mu co chce, supr! neboj ja taky par jidel zvaldnu, nerikam, ze to bude stacit, ale horzne rada se to naucim. nerikej mi, ze ty si ve 20 dokazala uvarit to, co jsi schopna dnes. podle me je to hlavne o snaze a domluve.
A.M. říká:
godi: fajn ze si byla z domova zvykla uklidu, ale co si pod tim clovek predstavi, to se muze hodne lisit. ja jsem treba z domu zvykla ukliudu vysavani, stirani prachu, myti nadobi. jenze pak je tu mnoho jinych veci, o ktere se clovek musi postara. myslim, ze nikdo neni z domova zvykli na uplne cele vedeni domacnosti, pokud jeho matka je alespon trochu hodpodynka, vzdycky tu jsou nejake veci, ktere si dela sama a nenecha to na potomkovi. myslim, ze uklid muze znamenat jednen z problemu ve spolecnem bydleni, ale pokud jsou oba rozumni a uz o tom mluvili, coz anonym psal, ze ano, tak to neni urcite neprekonatelny problem a moc bych ji nestrasila:-)
godi říká:
Anonym: ja umela varit, takze co se tyce kuchyne mel super servis a z domu jsem byla zvykla uklidu, jediny co pro me byla zmena.. tak zajistovani „plnosti“ lednicky a vymyslet na kazdy vikend jidlo, protoze jeho odpovedi byli „uvar co chces, ja snim vse“. V tom to taky bylo supr, ze pritel neni vybiravej v jidlo a opravdu sni vse co uvarim
godi říká:
Anonym: o to to je horsi… pokud on mel plnej a neni na praci zvyklej a taky z domu moc ne… tak to bude o to tezsi…
Anonym říká:
godi: bude to muse zvladnou, jinak to nepude a on to vi, verim, ze pro nas vztah se dokaze hodne veci naucit. a uprimne receno ja taky nejsem zadna prebornice v domacich prace, rekla bych, ze jsem mela tak polovicni mamaservis:-)
godi říká:
Anonym: no tak to jsem docela zvedava, pokud ma doma „mamaservis“ jak tohle zvladne… Pritel umi vse, krome vareni, to je neco co se nikdy nenaucil a pry ani nehodla:-)
Anonym říká:
cephaelis: no pritel ma doma taky ,,mamaseris,, takze neni zvykly prakticky na zadnou domaci praci. neni to o tom,ze by byl liny, ale kdyz to za vas nekdo udela a jeste k tomu rad, tak kdo by se branil. o tomhle jsme uz mluvili a myslim(nebo spis doufam),ze jasne pochopil, ze se o bez domacnosti musime podelit, jinak to klapat nebude. ted jen aby to i uvedl do praxe:-)
Cephaelis říká:
Asi dost zálěží na tom, jak moc jsou partneři „vycvičení“ z předešlého života tj. jak moc jsou schopni se o sebe postarat. Jsem opravdu šťastná, že můj přítel už nežije u rodičů a ví přesně, co obnáší vyprat, vyžehlit, umýt záchod atd. Já to mám stejně, a proto se našeho budoucího spolužití nebojím. Svým způsobem se nám oběma o něco uleví, protože se budeme moct v těchto činnostech střídat. Dříve jsem chodila s klukem, který ve svých necelých třiceti pořád bydlel u maminky a byl zvyklý na kompletní „mamaservis“. Když jsem se nad tím zamyslela, docela mě to děsilo. Něříkám, že to není překonatelné, záleží na ochotě partnerů ke kompromisům, ale je to asi o něco těžší a pro ten vztah je to určitě hodně silná zatěžkávací zkouška hned na začátek. Vyplatí se vědět, do čeho člověk jde (tj. zjistit si, jak to měl partner zařízeno dříve, než jste spolu začali bydlet). Ušetří se tím, podlé mého, spousta nepříjemných překvapení.
godi říká:
bublina: asi jsem se opet spatne vyjadrila…:-) Ja to beru tak ze nez jsem se k nemu nastehovala, tak jsem tohle nemusela resit. Takze v tomhle se to zmenilo, ze clovek uz musel zacat planovat aby vzdy neco bylo v lednicce, co se bude varit atd. atd… Delam to uplne jinak nez jsem zvykla na chod domacnosti z domu.. ale to si asi kazda udela jinak. U nas se o nakupy a vareni starala mamina, o uklid tak nejak spolecne,ale proste kdyz se me nechtelo, tak se neuklizelo.. tady uz to tak moc nejde. I kdyz musim rict ze pritel je v domacich pracech v pohode, o vikendu meje nadobi, vezme do ruky i vysavac, povesi pradlo, takze v pohode:-) Ja to taky neberu jako starosti doslova, jen se ze proste veci zmenli po nastehovani k priteli. Spis to bylo u nas ze ja byla na neco zvykla z domu, ona zil 7 let sam, takze byl taky na neco zvykly a nez jsme si udelali svuj „rad“ tak to chvilku trvalo:-)
bublina říká:
godi: :-) Starosti o uklid, vareni, domacnost, … Ja na to byla zvykla z domova, zejmena po odstehovani sestry jsem dost tehle starosti poznala. Uklidove prace byly nejak rozdelene a zazite, o vareni a nakupy jsme se s mamkou stridali po vikendech, abych vedela co obnasi starost o domacnost, takze prestehovanim se pro me moc nezmenilo, dokonce je to lepsi, protoze me nikdo nekomanduje, ale naopak mohu komandovat ja :-) Mnohem vic veci sio mohu delat podle sveho a to co mi vadilo v zabehanem chodu doma u rodicu a musela jsem se podridit, to mohu zkusit jinak, po svem a lepe :-) Me to odstehovani od rodicu tedy vyhovuje a nechapu to jako „starosti“ navic.
godi říká:
Anonym: ja bydlim s pritelm 1 3/4 roku a v pohode, je to proste o kompromisu, vzajemne toleranci..dle meho se uplne vse zmenilo. predtim jsme se videli pres tyden a nekd yjsem tam na vikned spla a bylo to supe, ale pak jsem se nastehovala a zacali „starosti“ typu… uklid si tohle, kam to davas, tam to nepatri, co budeme varit, co se musi koupit, starosti s uklidem atd…uz to proste nebyla jen zamilovanost ale i starosti o domacnost,ale tak vzhledem k tomu ze od rijna 2005 jsem zasnoubena a pristi roku bude svatba, tak si mylsim ze jsme to prezili zatim bez ujmy:) Preju ti hodne stesti
JoeLouis říká:
Naprostá fixace může být metlou vztahu. Když bude někdo všechno vykonávat společně, o čem si pak budou povídat?