Jak české děti poznávají sex

Sodoma, Gomora, pomyslí si babička, když dnes otevře časopis BRAVO. A hned ho zavře. Oni už i dvanáctiletí chtějí sex. To je strašné ! Jsou ale opravdu dnešní děti tak zkažené či mají jen víc informací, které jim pomohou v kvalitnějším životě?

Co je to sex? Když jsme se ptali na jednom letním dětském táboře, děti s odpovědí moc neváhaly. Odpovědi se samozřejmě poměrně zásadně liší podle věku. „Slíká se“ či „Vznik dětí“, píší ti nejmladší, kterým je do deseti let. Starší děti už odpovídají poněkud obšírněji. „Spoustu věcí! Někdo si může představit taky spoustu věcí, ale já si představím dva lidi, co se maj fakt rádi a jejich vztah se staví na přátelství a na sexu,“ myslí si čtrnáctiletý respondent.

Jeho další dva vrstevníci píší: „Láska, milování a něžnosti. Věc mezi dvěma opačnými pohlavími. Lidi mého věku se v tom vyznají a je jim jedno s kým“ a „Pohlavní styk s holkou, kterou miluju a chtěl bych s ní žít celej život a po celý život mít s ní vzrušení“.

Kdy vlastně české děti začínají poznávat sex? Záleží na tom, co si kdo pod tímto pojmem představí. V tom nejširším slova smyslu totiž děti sex poznávají už od narození, když je matka kojí a ony začínají odlišovat, co je příjemné a co ne. „První větší poznávání mezi pohlavími přichází, když si děti začínají hrát na doktora,“ říká sexuolog Ondřej Trojan ze Sexuologického ústavu v Praze. Když děti přicházejí do puberty, začíná být jejich zájem o „to“ větší. Kolem jedenáctého dvanáctého roku často přichází první zamilovanost u dívek, u chlapců je to o něco málo později. V této době by ovšem měly děti také dostávat kvalitní informace o všem, co se s nimi děje a co je čeká.

Informační zdroj – kamarádi

Děti se informace o sexu dozvídají nejčastěji z časopisů a od kamarádů. Nejprve si informace sdělují holky i kluci ve svých skupinkách, později i dohromady. Podle Trojana by ovšem tím prvním zdrojem měla být rodina a pak škola.

Přístup rodičů stejně jako učitelů ve školách je značně odlišný, někdo je otevřenější, jiný méně. Pokud jde ale o sexuální výchovu, na českých školách je to problém. Čeští učitelé sice mají v osnovách napsáno, co s dětmi probrat, ale nikde už se nepíše, jak podrobně. Většinou se děti dozvědí jen základní informace, mnohdy je učitelé pouze nechají nastudovat pohlavní orgány z učebnic biologie. Někteří se omezí na to, že vyjmenují druhy antikoncepce. Ti „osvícenější“ ale nemají strach z otázek žáků a snaží se o otevřenou debatu. Pochopili, že čím více kvalitních informací děti dostanou, tím lépe. Ovšem ti jsou v českých podmínkách opravdu spíše výjimkami. Když sexuologové nabízejí další vzdělávání pro pedagogy na tato témata, zájem je minimální.

„Děti by již v mateřské školce měly vědět, jaké jsou rozdíly mezi mužským a ženským tělem,“ říká Trojan. Na prvním stupni základní školy by se měly dozvědět o riziku sexuálního zneužívání. V dnešní době, kdy mají i ti nejmenší přístup k interntu, jsou rizika mnohem větší než dříve. Dítě často nenapadne, že desetiletý Pepa, který s ním chce jít odpoledne venčit psa, je ve skutečnosti padesátiletý Petr, kterého zajímá něco úplně jiného.

Přítel chce sex. Co s tím?

Když otevřete časopis Bravo, zjistíte alespoň zhruba, čím se trápí dnešní náctiletí. „Nemám žádnou holku a stydím se ji i oslovit. Můj penis je malý, a navíc je zahnutý doleva. Bojím se, že je to trvalá vada a kondom mi bude malý,“ svěřuje se na jeho stránkách patnáctiletý Pavel. „Kamarád se mne zeptal, kde mám klitoris, a já řekla, že nevím. Řekl mi, že na zádech. Stála jsem u zrcadla a nemohla ho najít. Jak vypadá a kde je? Jak se ho mám zbavit? A je to vada?“ obává se třináctiletá Simona. Sexuoložka Pavla Zemková, která na dotazy čtenářů odpovídá, k tomu říká: „Píší nám čím dál mladší čtenáři, často se i dvanáctileté dívky ptají: Přítel chce sex, já ještě ne, co s tím?“ Nejčastěji píše skupina čtenářů mezi třinácti a šestnácti lety. Tedy v době prvních (i když často platonických lásek, prvních „osahávání“ a někdy i prvních milování. Tato skupina se ptá na techniky sexu a na antikoncepci. Dívky se ptají, jak zabránit „sexuálním výpadům spolužáků“ (sahání na prsa, plácání po zadku nebo „loudění sexu“).

Další početnou skupinou, která se na časopis Bravo obrací, jsou mladí lidé kolem osmnácti let a dále děti kolem jedenácti let.

„Nejčastěji se pak otázky týkají emocionální nejistoty. Neustále pochybují o citech svých miláčků, idolů, spolužáků…platí to jak pro holky, tak pro kluky!“ Mladí lidé chtějí návod, jak někoho „sbalit“, či naopak, jak mu „dát kopačky“. Chlapecké dotazy tradičně poměrně dost směřují k otázkám na velikost penisu.

Podle Pavly Zemkové je zarážející nepoměr mezi znalostmi (či spíše neznalostmi) základní anatomické stavby genitálu a tím, co náctiletí vědí o sexuálních technikách. „Z dotazů je někdy patrné, jak málo spolu rodiče a děti komunikují nejen o sexu.“

Se sexem nespěchají

České děti k sexu podle průzkumů přistupují odpovědněji než předchozí generace. Mají více informací, nemají potřebu zkoušet něco zakázaného, jako je tomu například v zemích jako Turecko či Řecko (sex je tam do značné míry tabu).

Podle sexuologů je zcela normální, když se obě pohlaví postupně poznávají, začínají se vodit za ruce, pak „osahávat“ a později se spolu milují. Nejčastěji se tak děje v bytě rodičů a v průměru jednou za měsíc. Romantika v přírodě je na ústupu.

Sexuální styk dnešní náctiletí berou jako něco, co je logickým vyústěním toho, že spolu chodí a jsou zamilovaní. I když by se podle dotazů v časopisech i obsáhlosti znalostí a častého vytahování mohlo zdát, že děti se sexem začínají dříve, není tomu tak.

Sexuologové by ale i přesto byli pro snížení věkové hranice, od kdy je pohlavní styk povolený. Hranice patnácti let při dnešním zrychleném vývoji, kdy dívky od jedenácti do dvaceti vypadají stejně a oblekají se stejně, je podle nich přežitá.

Průměrný věk prvního pohlavního styku:

zdroj: Durex