Jaký byl letošní Valentýn?
14. února je magickým dnem pro řadu lidí hlavně v anglo-saských zemích, ale je tomu již pár let co toto datum nabývá na významu i v našich končinách a to díky oslavě svátku zamilovaných sv. Valentýna. Samozřejmě mnozí z vás by jistě podotkli, že je to také svátek neskutečného konzumu, tlaku médií a lidské přetvářky. Tohle ovšem ponechme stranou a nechme se unést romantičtější částí toho dne, tedy oslavou lásky a podívejme se na to, co se vlastně letos během Valentýna přihodilo.
Historie svátku sv. Valentýna
Než se ovšem do průletu událostmi letošního Valentýna pustíme, ohlédneme se zpět do historie, asi tak do třetího století našeho letopočtu, konkrétně na rok 306, kdy ve starém Římě vládne císař Klaudius II., na jehož říši ze všech stran číhá nebezpečí a to jak v podobě útoků barbarů či nových adeptů na císaře, kteří si myslí, že oni by jistě vládli lépe a tak se ho snaží sesadit, tak i občasné vzpoury obyčejných občanů. Klaudia napadlo to nejlogičtější řešení takové situace, pořídit si dobře vycvičenou a hlavně velkou armádu, ale mělo to jeden podstatný háček, ženatí muži se totiž nesměli stát vojáky a tak napadlo císaře šalamounské řešení, zakázat svatby. Jak dodržování nesmyslného císařova rozkazu vypadalo v praxi, si asi každý dovede představit. Lidé přeci už od nepaměti touží po zakládání rodin a ani sebenesmyslnější nařízení jim v tom nemůže zabránit. Toho si byl vědom i biskup Valentýn, který toho času působil v Římě a jenž bez ohledu na císařovu vůli oddával milující se páry dál. „Odměna“ za jeho odvahu přišla vzápětí – trest smrti. Za svoji mučednickou smrt byl však církví svatořečen a to jako patron jedné z nejvděčnějších oblastí, lásky. Když tedy dnes slavíme den sv. Valentýna, připomínáme si, že láska jednoho člověka k druhému stojí za tu odvahu, obětovat i svůj vlastní život. Poselstvím svatého Valentýna napříč staletími je, že láska je důležitější než peníze, moc a všechna povrchní lákadla, které nám svět nabízí, s čímž se nedá než souhlasit.
Pravdou ovšem také je, že to bylo možná úplně jinak. Církev potřebovala v těch dobách (dnes tomu pravda není jinak) šířit svoji víru i mezi nevěřícimi a to se vždy dělá nejlépe převzetím cizích zvyků, v tomto případě jednoho z mnoha barbarských svátků na který dodatečně naroubovala příběh biskupa Valentýna, čili se z toho stal drobnou úpravou svátek církevní zasvěcený lásce, tedy tématu, jenž nikdy nevychladne, lidé se přeci budou vždy milovat za jakýchkoliv mocenských režimů.
Valentýn u nás
Tradice šílenství okolo svátku svatého Valentýna u nás ještě není tak zakořeněna jako např. ve Spojených státech, kde jsou dnem všech zamilovaných přímo posedlí a jste na něj upozorňováni minimálně měsíc předem. Není bez zajímavosti, že v Naučném slovníku z roku 1908 se valentýnskému svátku věnuje dvanáct řádek, nicméně poslední věta slovníkového hesla zní: „Na slavení dne svatého Valentýna se dnes již příliš nedbá“, za to ve slovníku z roku 1960 je valentýnské heslo sice o polovinu kratší, ale skeptický závěr o konci tohoto svátku v našich zemích již chybí. A tak se i u nás na tento den zaplní média vlnou valentýnských zpráv nejrůznějšího druhu, od těch důvěryhodnějších až po ty méně hodnověrné, poskytneme vám tedy malý průřez tím co nás zaujalo.
Začněme valentýnskými dárky a to v Pardubicích, kde zájem o Valentýna pociťují rok od roku silněji a to hlavně díky jejich tradiční pochutině, perníku, kdy každoročně vzroste o tomto svátku zájem o jejich perník na dvě stě procent. Podobným nárůstem zájmu o své zboží „trpí“ i snad všechna květinářství v České republice a to nejen ta kamenná, není divu když nejtypičtějším dárkem na svátek zamilovaných je květina, v drtivé většině případů červená růže a jak řekla tajemnice Svazu květinářů Marcela Sabelová, „stejně jako Dušičky nebo třeba Svátek matek se v posledních letech stává i svatý Valentýn dobrým odbytovým termínem,“ a vzápětí dodává, že během něho prodej květin razantně stoupá a poráží i silná jména, jako jsou Marie či Josef, čehož samozřejmě využívají obchodníci ke zvyšování cen. Jedna zpráva dokonce tvrdí, že nyní se už na svatého Valentýna prodá více květin než během posledního školního dne. Dalším typickým dárkem je čokoládová cukrovinka nebo rovnou celá bonboniéra, kde ovšem z hlediska prodeje Valentýn zaujímá až třetí místo, a to po Vánocích a Velikonocích.
Jak už bylo napsáno, tradice Valentýna pomalu, ale jistě zapouští své kořeny i u nás a tak tedy není se proč divit, že na tuto poptávku v podobě speciálních valentýnských akcí reagují nejen obchodníci, ale i různé instituce. Kupříkladu už podesáté na tento den připravila Lidová hvězdárna v Prostějově speciální valentýnské pozorování noční oblohy, kdy každá dvojice, která byla ochotna se u pokladny veřejně políbit měla vstup zdarma. Církev tento svátek samozřejmě pojala mnohem konzervativněji a připomněla si jej mší a poutí na pražském Vyšehradě.
Valentýna si připomněla i řada hudebních klubů, kdy jistě i ve vašem blízkém okolí byla k mání nějaká ta hudební akce v názvu se odvolávající na tento den. Je přeci typické, že nejvíce vztahů právě na takových hudebních akcích má své počátky a to díky zálibě, která sbližovala už i naše pradědečky a prababičky, a jmenuje se tanec :-) Řada klubů se tak oblékla tu do slušivější, tu do spíše kýčovité valentýnské výzdoby. Některé kluby hlavně ty s alternativnější hudební produkci dokonce tlaku okolí odolávaly a nenechaly se zlákat vidinou relativně snadného výdělku s poukazem na to, že na lásce by se nemělo vydělávat či že zatahovat do mezilidských vztahů obchodní zájmy je nevkusné, a tak se objevilo i několik antivalentýnských produkcí.
Poněkud netradičním způsobem si tento den připomněli lidé v pražském Rudolfinu, kde dle slov filmové režisérky Alice Nellis, místo obvyklého naivního pohledu plného srdíček, ukázali reálnou stránku svátku zamilovaných a to ve formě prvního českého V-Day, který měla režijně na starosti. Iniciativa V-Day na podporu boje proti násilí na ženách se ve stejný den koná v 35 zemích světa. Tato benefice nabídla hudební i divadelní program, včetně představení úryvků ze „skandální“ hry Vagina monology od americké autorky Eve Enslerové, to vše bylo okořeněné o účinkování desítek českých osobností, především žen. Zájemci o tuto benefici ji mohou spatřit ještě 3. března v brněnském Divadle Husa na provázku.
Aby byl kulturní výčet valentýnských akcí úplný, tak chladnými nenechal ani naše galerie, kdy Národní galerie v Praze pořádala komentované prohlídky zaměřené na téma lásky a tělesnosti. Tématicky zaměřená byla i prohlídka Šternberského paláce či procházka Veletržním palácem a Brožíkovou retrospektivou, kdy každý pár včetně homosexuálních zaplatil jen jednu vstupenku a navíc dostal pohlednici reprodukující dílo s milostným motivem :-) V brněnské Moravské galerii měli oproti tomu zamilované páry vstup zcela zdarma.
Valentýn ve světě
Zdálo se vám slavení Valentýna u nás doma, fádní a nezáživné? Zkuste vydržet ještě chvílku číst, protože jak zjistíte, máme oproti zahraničí ještě ledacos dohánět, dlouholetá tradice je dlouholetá tradice :-)
Naši pouť zahájíme v zemi, kde tradice Valentýna vznikla, tedy v Itálii, kde jistý sexuolog Giuseppe Cirillo byl přizván k přeměřování pokusu o nejdelší plastikový kondom na světě, který měl 108 metrů. Kdo ho bude používat se média nezmiňují, za to se zmínily, že nyní slouží jako společenská místnost, diskotéka, internetová kavárna, je v něm čínská a italská restaurace a muzeum věnované problematice AIDS. Trochu jiné starosti, než například návštěvu takového muzea měl jistý třináctiletý italský chlapec, který se kvůli oslavě svatého Valentýna dostal do sporu s muži zákona. Jako valentýnské překvapení namaloval školák pro svou přítelkyni na zeď domu, několik rudých srdcí ve dvoumetrové velikosti a napsal „Eriko, miluji tě“. Ovšem jeho „umělecké dílo“ nezůstalo bez povšimnutí a tak jeden z jeho sousedů na výtečníka zavolal policii. Mladý Romeo sice krátce před muži zákona prchal, ale marně, ovšem vzhledem k jeho věku nakonec na jeho láskyplné vyznání nejvíce doplatila jeho matka, která musí zaplatit očištění zdi od synovy výzdoby.
Velmi netypicky (alespoň na české poměry) k oslavě svatého Valentýna přistoupily i v metropoli Francie, Paříži. Kdy se od pátečního rána objevovali na elektronických informačních tabulích v ulicích metropole, vzkazy jako např. „Hoří Paříž? Ano, ale plamenem mé lásky k tobe, Virginie. Cyril“. Jeji starosta Bertrand Delanoe se totiž rozhodl v rámci svátku zamilovaných pomoci Pařížanům ve význání lásky, kdy vybral asi 3600 milostných vzkazů, které byly vylosovány z téměř dvojnásobného počtu a jenž se zobrazovaly na městských elektronických tabulích, jenž obvykle informují o dopravních zácpách a omezenich, kulturních akcích či předpovědi počasí, až do nedělní půlnoci. Mezi texty, které dorazily na internetovou adresu pařížské radnice, byla řada takových, které nepochopil nikdo jiný, než komu byly adresovány. Poetických vyznání ovšem bylo také nemálo. „Můžeš říci slunci, aby přestalo svítit, ale nikdy nežádej mé srdce, aby tě už nemilovalo,“ napsala například jistá Marie. Vyznání musela samozřejmě před losováním projít kontrolou, ale takových, která nebyla schválena, nakonec byly jen pouhá dvě procenta. Kontrolou například neprošel i jeden vzkaz v polštině, neboť radnici chyběl překladatel. Kontroloři odhalili také pokus jistého podniku rychlého občerstvení, využít originální valentýnské akce k reklamě zdarma. Ve vícero milostných vzkazech se totiž objevily návrhy na rande v jejich restauraci.
Oslavu Valentýna si nenechali ujít ani ve Vídni, kde začaly na tento den jezdit v soupravách vídeňského metra „flirtovací vagony“. Ty budou ve městě jezdit týden a jsou určeny pro ty, co se chtějí s někým seznámit.
Že není svátek svatého Valentýny všude vítán s otevřenou náručí je snad jasné, zvláště v zemích, kde křesťanství není dominantní naboženství a tak v indické Bombaji hinduističtí extremisté uspořádali nájezd na obchod s milostnými přáními. Podle nich svátek zamilovaných, kazí mládež, neboť je hinduistické kultuře zcela cizí. Radikálové ve svých protestech proti podle nich zhoubné západní kultuře nasazují stále ostřejší tón. Od pálení pohlednic nemají daleko ani k fyzickému násilí. Bál Kéšav Thackeray, jeden z vůbec nejkontroverznějších politiků v Indii a šéf vlivné strany Šiv séná (Šivova armáda), prohlásil, že Den zamilovaných znamená útok na tradiční indické hodnoty a tahání peněz z naivní mládeže. Svátek sv. Valentýna nabyl na popularitě mezi indickou městskou mládeží podobně jako u nás, teprve v posledních letech. V Teheránu, metropoli Íránu vystoupila proti Valentýnu sama státní moc, kdy tajní policisté obcházeli prodejce, zabavovali valentýnskou výzdobu a nechávali je podepsat prohlášení, že už nikdy valentýnský sortiment prodávat nebudou. Načež se nechala slyšet dle agentury AP osmnáctiletá Íránka Mina, že „Policie stojí proti lásce“.
Na konec se sluší snad jen podotknout, že svatý Valentýn není jediným svátkem zamilovaných, neb např. i u nás je mnohem více zakořeněný 1. máj, dle slov klasika, lásky čas a kupříkladu v Číně svátek zamilovaných připadá na 15. srpna. Otázkou, na kterou si bude muset odpověď najít každý z vás sám, je, proč slavit lásku jen kvůli tomu, že je to napsáno v kalendáři a že to tak dělají všichni? Neměla by se láska slavit spíše každý den, bez ohledu na datum? :-)
Nicka říká:
Raphael Poiree: On nejspíš myslel, že radši naše svátky, než nějaký infiltráty ze zámoří(a tohle myslím tak, že i kdyby nakrásně Valentýn pocházel z Anglie, nebo třeba odkudkoliv jinud, k nám leze hlavně z EMERIKY)
Můj názor na Valentýna je ten, že nejde o nic než jen další tahání peněz z lidskejch kapes. Protože když už je to tak zprofanovaný tou láskou, tak kterej zamilovanej blbeček se odváží na to koupení kytky a podobně vykašlat? Jak je znám tak žádnej. Ale já jsem jak už jsem říkal příliš velkej konzervativec, takže tyhle hovadiny nechápu.
Aneb jak řekl Arnold Rimmer(postava v seriálu Červený trpaslík, a v tomhle se scénáristou plně souhlasím, i když místo slova „láska“ bych dal sousloví „dnešní náhled na lásku“). Jistě že vím co je láska, mechanizmus jenž vynalezli bankéři aby nás donutili přečerpat účet.
Raphael říká:
Pjotře, pokud se nepletu tak 8. března byl svátek žen a nechápu proč ho dáváš do jedné řady např. s prvním májem či Valentýnem, to jsou bezpohlavní svátky lásky, zatímco svátek žen oslavuje jen ženy (ne že by to nebylo potřeba, je oslavovat :) a co se Dne dikuvzdani tyka, tak to je (alespon si to myslim, rad se necham poucit) svatek americky a Valentyn nikoliv (i kdyz je o tom rada lidi presvedcena), u nej vitr vane spise z Anglie, čili chci říci že neslavíme mnoho jiných svátků a vidím to asi tak, nechť si každý slaví to na co má náladu bez zeměpisného podtextu :-)
Pjotr říká:
V ankete chybi jeste dalsi dulezite datum hned po prvnim maji, 8. brezen. Nebo uz vsichni zapomeli? 14. unor mi nic nerika a rikat nebude. Nejenze ma tak uchylnej nazev, ale Den dikuvzdani tady taky neslavime.
Raphael říká:
Noufejte, dle me se to da s malym privrenim oka zaradit do moznosti ‚laska? To neslavim‘, ale i tak se zkusime pro priste polepsit :-)
Noufejt říká:
V ankete by mela byt jeste moznost „Co je to laska?“