Potrat, interrupce a nežádoucí těhotenství
Může se stát, že při vší opatrnosti (i když většinou spíše z neopatrnosti) přijde člověk, zpravidla tedy žena, či dívka do jiného stavu a z toho, či onoho důvodu se ještě nechce, či nemůže, stát matkou a rozhodne se proto pro umělé přerušení těhotenství, neboli interrupci. Důvody bývají různé. Na rozdíl od minulosti, kdy se jednalo spíše o mladé začínající dívky, je dnes, díky široce rozšířené antikoncepci, typickou žadatelkou o interrupci žena se dvěma, či třemi dětmi na mateřské dovolené. Co tedy konkrétně dělat, když se rozhodnete k přerušení těhotenství?
Interrupce – jak na to?
Především je nutno o interrupci požádat u svého ošetřujícího gynekologa. Pokud jste tedy ještě nikdy na gynekologii nebyla, vězte, že registrace probíhá prakticky stejně, jako u obvodního lékaře nebo u zubaře. Gynekologa je možno naslepo nahmátnout v telefonním seznamu, může vám ho doporučit někdo známý nebo přímo obvodní lékař a pak tam zbývá jenom zajít a přihlásit se. Gynekolog se zeptá na základní osobní údaje, eventuelně rovnou provede vstupní prohlídku. Bude se ptát na poslední menstruaci, výtoky a tak podobně. Zeptá se i na to, jestli jste v posledním půlroce neměla interrupci. Nikde se to neověřuje, takže to jde zamlčet, ale podle zákona by se neměla v kratším intervalu provádět. Pokud je vám do patnácti let, tak při sepisování žádosti počítejte s tím, že lékař je povinen hlásit podezření z pohlavního zneužívání. Pokud by byl na vině kamarád, kterému ještě nebylo patnáct nebo by to byl na sebe ochoten vzít, kvalifikuje se to jako dětské hrátky, jinak musí pachatel počítat s trestním stíháním. Do šestnácti let je navíc třeba k interrupci souhlas rodičů. Od šestnácti si už o přerušení těhotenství můžete rozhodnout sama, ale pokud vám není alespoň osmnáct, zákon ukládá povinnost po provedeném výkonu informovat rodiče, nikdo ale v tomto období nemá právo vyžadovat jejich souhlas předem, i když se to v některých nemocnicích neví. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že není přesně jasné, jestli provedený výkon má hlásit ošetřující gynekolog nebo nemocnice, je i v závislosti na místních zvycích, určitá šance, že to nakonec nenahlásí nikdo, ovšem počítat se s tím moc nedá, každopádně vaše povinnost to není. Pokud je vám víc jak osmnáct, není už do toho nikomu nic a to včetně otce, ať je k vám v jakémkoli rodinném poměru. Jestli vás při čtení těchto řádků napadlo vše zařídit na jméno a zdravotní pojištění starší kamarádky vězte, že sice teoreticky to možné je, ale lékaři se ve své praxi setkávají s lidmi a pokud nejste dobrá herečka, dokážou poznat, že něco tajíte. Navíc byste riskovala vy i ochotná kamarádka obvinění z podvodu.
Interrupce – podmínky pro zákrok
Po sepsání žádosti vás gynekolog pošle k praktickému lékaři nebo k internistovi k předoperačnímu vyšetření. Jsou však i místa, kde se toto vyšetření nepožaduje. Potom je potřeba si domluvit v nemocnici termín zákroku. Zároveň tady zřejmě dostanete složenku k zaplacení celého výkonu. Ceny se liší v závislosti na nemocnici a délce těhotenství. Musíte počítat s cenou mezi 1500,– a 4000,–, dvě až tři stovky může stát i výše uvedené předoperační vyšetření. Do šestého týdne se provádí takzvaná miniinterrupce (odsátí děložní sliznice), která je šetrnější a pohybuje se spíše u té dolní hranice, mezi šestý a dvanáctým týdnem se provádí klasická kyretáž a je spíše potřeba počítat s horní hranicí. Obecně na interrupci čím dříve, tím lépe, zdravotně i cenově. Po dvanáctém týdnu je přerušení těhotenství zákonem povoleno jen ze zdravotních důvodů. Jsou známy případy, kdy pacientka po dvanáctém týdnu opakovaně tvrdila, že pokud jí zákrok nebude povolen, spáchá sebevraždu a indikace nakonec byla z psychiatrických důvodů. Ovšem záznam z psychiatrie by vám nemusel zrovna prospět například při žádosti o zbrojní průkaz nebo u některých náročnějších zaměstnání, kde je vyžadována zdravotní a psychická způsobilost.
Vlastní interrupce
Na zákrok je potřeba přijít zpravidla ráno a hlavně nalačno. Zákon sice ukládá interrupce provádět v mírném omámení, ale v praxi je zpravidla používána celková anestézie, takže všechno zaspíte. Dospíte na dospávacím pokoji a večer můžete obvykle domů. Dostanete neschopenku nebo omluvenku do školy, ale co se dělo konkrétně, do toho zaměstnavateli, ani panu učiteli nic není.
Po interrupci
Po interrupci je potřeba z hygienických důvodů se vyhnout sexu (pokud to opravdu nejde jinak tak alespoň použít prezervativ), koupání a podobně a to alespoň na 6 týdnů bez ohledu zda šlo o miniinterrupci nebo interrupci klasickou. Správně provedená interrupce je celkem jednoduchý zákrok bez komplikací. Většina problémů, kterými se dnes moralisté snaží strašit vzniká právě ze zánětů při nedodržení výše uvedených pravidel. Vlézt při menstruaci do rybníka a ještě bez tampónu je pro případné další těhotenství nebezpečnější, než dobře provedená interrupce.
Závěr
Nakonec bych ještě rád napsal, že přesto, že interrupce je poměrně jednoduchá, pořád je lepší brát dvacet let moderní hormonální antikoncepční prostředky, která ještě mívají mnohé pozitivní účinky (pro přírodu je jednotlivé ženské tělo jen spotřební materiál, důležité je pro ni přežití druhu, takže je to možná nepřirozené, ale pro vás coby jednotlivce zpravidla pozitivní) než jít jednou na interrupci.
Závěrem vám chci popřát, abyste informace z tohoto článku nikdy nepotřebovaly.
Informace pro diskutující: Tato diskuse neslouží ke zjištění, zda (ne)jste těhotná. K tomu účelu prosím využijte články a dotazy v tématu Ujištění se o těhotenství .
Dotazy mimo téma budeme nuceni přesunout nebo smazat.
Děkujeme.
Redakce.
RSS titulní stránka
Lucie (věk: 23) říká:
Jsou tu sice rok staré příspěvky , ale některé je hrůza číst. Člověk co jsi neprojde tímto stavem , by měl mít zakázana jakoliv něco komentovat .. ať je to PRO či PROTI UPT.. Když BUH dá život , tak ho musíme vzít.. ,,co to je za kec´´ .. mít dítě je tím nejkrásnějším co v životě moho rodiče , partneři mít. Sama mám prcka a byl vytouženým ! Však pár měsícu na to , se mi podařilo otěhotnět znovu , nechtěně však … sedla jsem si a přemýšlela o tom , co dělat. Můj partner je prac. pryč a malej je velmi náročný , jsem ještě moc mlada , přístí rok bych raději učila své dítě jezdit na kole , než za ním behat s dalším bříškem… je tu otazka i finanční … člověk musím přemýšlet a vnímat hlavně sama žena co cití že chce. Já se rozhodla pro UPT , a vím , že to byla správná volba. Co by mě čekalo ? Nestihala bych lásku dávat oboum , oba by potřebovali 100% mou pozornost , a pak v dnešní dbě financí pokud není pořádná jistota , je správné mít další dítě a nenabídnout mu vše ? Nekoupit mu co sám si přeje , šatit ho jak se má , mít na leky , když je nastydli.. atd atd atd.. všechno všichni odsoudíte … nejsem pro ani proti UPT , jsem pro SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ. A nejde to srovnávat ani s ženami co tu možnost mít děti nemaji. Tohle prostě tak je. Tohle je můj osobní názor a je mi jedno zda se někomu nelíbí. Všem ženám přeji jen to nejlepší v těchto momentech , zkušeností a rozhodování.. je to na každé zvás , Vy sama musítě vědět na co máte <3
jan říká:
Lucie promiň te, ale trochu si proti řečíte. V jedné chvíli napíšete že mít dítě je tím nejkrásnějším co v životě mohou rodič mít a zároveň se rozhodnete pro zabití svého dítěte. Vaše rozhodnutí vám neberu je vaše a vy s tím budete žít, ale i Vaše argumenty jsou jen omluva Vašeho činu. Máme zkušenost s manželkou podobnou. Když bylo dceři 6. měsíců otěhotněla manželka znovu (neplánovaně ), neměli jsme bydlení, staré auto, můj plat byl opravdu pod průměrný, ale ani jeden jsme na chvíli nezaváhali a rozhodli jsme se pro mít další dítě. Dnes je našemu „neplánovanému "synovi 15 let a jsem šťastný a zároveň pyšný, že jsme nepodlehli pokušení se ho "zbavit“ jen pro naší pohodu. Mate pravdu nemužete se věnovat obou zároveň, ale v tom je to krásné, protože nevychováte sobeckého člověka, který má vše, včetně matka a otce jen pro sebe. Už jenom to že ze svého měsíčního kasného je ochoten dávat na potřebné věci pro druhé. Počkejte až si na 10 – 15 let vzpomenete že jste mohla mít dceru nebo syna s kterým by jste šla do tanečních nebo na maturitní ples, přápadně promoci, atd.
kadet říká:
Předkládáte nám svým příspěvkem důvody, proč nemít druhé dítě v krátkém časovém odstupu po tom prvním, třeba i za cenu umělého potratu. Tím hlavním důvodem je podle vás obava, že byste nemohla tomu prvnímu věnovat potřebnou péči. Nechci tyto vaše argumenty zpochybňovat, pouze chci na druhou misku vah dát důvody, proč by mělo mít druhé dítě co nejmenší věkový rozdíl od toho prvního: Je to v zájmu dětí samotných.
Máte-li brášku s jen malým věkovým rozdílem, máte od nejútlejšího věku sourozence, partnera, s kterým si hrajete, rozumíte si, jste si oporou, dělíte se o vše. Já vím, najdete mi ze svého okolí příklady výjimek, ale výjimky jsou od toho, aby potvrzovaly pravidlo. Znám mnohem víc příkladů, kdy sourozenci s pouhým ročním či maximálně dvouročním rozdílem tvoří správnou dvojku a já jim vždycky záviděl jejich sourozenecký vztah – jsem jedináček, což beru jako hendykep.
A bohužel, příliš mnoho energie a času věnované péči o jedno dítě, vůbec není zárukou, že je to tomu dítěti a formování jeho vlastností ku prospěchu. Právě i tady známe četné příklady z praxe.
Nutno též počítat ještě s jedním problémem, který nastává, narodí-li se sourozenec třeba čtyř- či víceletému prvorozenci: Známý efekt ztráty dominantního postavení, odsunutí z pozice centra vesmíru, což pro některé děti je citelným traumatem.
Vaše důvody však respektuji. Nechť si každý vybere, co je pro zdryvý vývoj osobnosti jeho dětí důležitější.
Veronika (věk: 26) říká:
ja na interrupci ted pujdu a to behem 2let po druhe a aproc protoze je nekdo kdo si neumi vazit lidskeho zivota bit je to jeste male nevyne embrio co za nic nemuze a to me mrzi nejvic ze to odnese ono
Jarka (věk: 19) říká:
Nemáš souložit,když se neumíš chránit!!
jája říká:
Tak doufám,že nebudu muset jít,už jsem jednou byla a teď nám selhal kondom a zrovna ty nejhorší dny … :-( Peněz nemám na rozdávání a ještě si brát dovolenou,držte mi palce,ať mám negativní test,protože děti nechci!
bublina říká:
Když selže kondom, je lepší mít v záloze postkoitální antikoncepci (postinor, escapelle, yuzpe), než čekat na test a přerušení.
Ni říká:
Já osobně jsem pro interrupci, pokud je k tomu žena či dívka pevně rozhodnuta a je to její rozhodnutí. V této diskusi bylo vypsáno mnoho pádných důvodů PRO interrupci, např. znásilnění jako důvod početí; nebezpečí pro zdraví matky, dítěte nebo obou; nepříznivá životní či finanční situace, ve které by se dalšímu člověku těžko žilo. Na poslední důvod byly také vzneseny argumenty, že lidský život je dar a že se o něj má bojovat, ale to mě zase připadá nezodpovědné – rodit další a další děti na planetu zamořenou lidskými bytostmi, které ji ničí neuvěřitelným způsobem, a jejichž podstatná část trpí nedostatkem pitné vody a jídla, o myriádě hrůzných nemocí nemluvě, obzvláště pak když na to dítě nejsou rodiče ani v nejmenším připravení, ať už psychicky či materiálně. A jestli je život tak velmi důležitý a zázračný, proč nepomoci již žijícímu dítěti, které potřebuje rodinu a lepší život, a neadoptovat jej?
kadet říká:
S tvým příspěvkem v podstatě souhlasím, jen si dovolím upozornit na logickou chybu v poslední větě:
Interrupcí se těm dětem v dětských domovech nepomůže. Jedině snad k tomu, aby jich nepřibývalo. Žena, která se rozhodne pro interrupci, přece nemá zájem mít ani to vlastní dítě, natož nějaké adoptovat. Takže problematika interrupce a adopce jsou dvě nesouvisející věci.
Přimlouval bych se však za to, aby se byrokracie kolem osvojení dítěte zjednodušila a podmínky slevily. Vždyť kolem narození vlastního dítěte taky žádné úřední schvalovací řízení a zkoumání způsobilosti k rodičovství není.
Ni říká:
Já s tebou souhlasím, asi jsem to prvně vyjádřila špatně. Já jsem pouze chtěla říci, že by mohlo možná být lepší zamyslet se před plánovaným početím dítěte, jestli je zapotřebí přivádět na svět další dítě, když už jich je na světě tolik, které by potřebovaly dobrou rodinu. Rozhodně si nemyslím, že by interrupce jakkoliv mohla pomoci dětem v dětských domovech, to je, jak jsi říkal, naprosto nelogické :)
kadet říká:
Tak na tenhle tvůj návrh asi lidé, kterým, zdraví dovoluje mít vlastní děti, nepřistoupí. Prostě pokud mohou, chtějí mít vlastní děti – to je přirozený pud. Leda že by si k tomu přibrali ještě i adoptivní.
Nemám obavy, že pokud někdo dobrovolně a po zralém uvážení osvojí dítě, že by se k němu choval „macešsky“ a to vlastní by žilo na úkor nevlastního. Takových macech jsou sice pohádky plné, ale zkušnost mi říká, že adoptivní maminky – včetně těch, které vyženily nové děti – bývají svědomité a nedělají rozdílu.
Ni říká:
Ano. Já neříkám ani nečekám, že by na to lidi přistupovali. Pouze sdílím svůj názor na věc, ačkoliv je asi pro spoustu lidí nepochopitelný a nepřijatelný :)
Honza říká:
Dobrý den,
zajimalo by mě, jelikož jdem četl článek z května minulého roku, že se prý připravuje novela, která by dovolila potrat bez vědomí zákoných zástupců. Tak mě zajimalo, zda už tato novela platí. Děkuji.
petmk říká:
Mrkni na titulku… ;)
Honza říká:
na co že se mám podívat?
bublina říká:
na titulku :-)))
Honza říká:
Pokud tím myslíš na titulní stranu, tak jsem se podival a nic tam o potratech bohužel nebylo…
Honza říká:
Ach,už to vidím.. No tak už mám odpověď, děkuji Vám.
KarelBlaha říká:
Když ještě 31letá žena nemá žádné dítě a je těhotná v 9–10 týdnu, jaké je riziko při interupci? Děti bychom určitě chtěli.
daggy24 říká:
A kdy budete chtít děti? Za pět let a platit za umělé oplodnění s nejistým výsledkem? Jít v 31 na interrupci a ještě v tolika týdnech, to je dost velké riziko. Víš, kolika ženám i mladším se otěhotnět nedaří a co by za to dali? Máte nějaké vážné důvody, proč to odkládat?
tcladin říká:
Pisete: „pořád je lepší brát dvacet let moderní hormonální antikoncepční prostředky“ to je teda hruza
bublina říká:
Musíš si uvědomit, že to „lepší“ se vztahuje k interrupci. Takže když je pro tebe užívání HA „hrůza“, je podle tebe interrupce lepším řešením? Opravdu dáváš přednost interrupci před antikoncepcí?
Markéta říká:
Umělé ukončení těhotenství jde proti přirozenosti. Je to urážka Boha – Stvořitele. Bylo by správné psát v každém článku o interupci také to, jaké dopady má zákrok a jeho legislativní dovolení následky na společnost a budoucnost národa. Také jsem v článku nečetla o rizicích, které po prodělání interupce mohou nastat. Zejména psychických následcích, kde nevíte ani dne ani hodiny, kdy se tento stav objeví. Často to bývá až po letech. Dalším rizikem, které by si měli mladé ženy uvědomit je i to, že dítě, které se rozhodnout zabít je jejich možná jedinné.
jája říká:
Jaké psychické dopady? Ty můžou být,pokud žena dítě chce a potratí,ale pokud dítě nechce,tak je to pro ní vysvobození. Vím o čem píšu a doufám,že nebudu muset jít znova,né kvůli psychice nebo zdraví,ale kvůli prachům co to bude stát!
petmk říká:
Bylo by správně do každýho komentáře, který zmiňuje boha a hájí se jím při „ochraně života“, kolik stál v historii ten váš bůh zbytečně životů.
Například křížový výpravy. Důvod pro ně byl ten, že „svatá země“ připadla muslimům. Bůh tehdy byl podle církve uražen tím, že svatou zemi vlastní pohani a musela být dobyta pro křesťany. Výsledkem byly desetitisíce zbytečně mrtvých, zraněných a strádajících i na straně křesťanů, i na straně muslimů. Přitom stačilo, aby se armáda katolických ovcí zamyslela a pochopila, že je-li bůh všemohoucí a nechce-li, aby ten kus země patřil arabům, nikdy by jej nedokázali dobýt.
Inkvizice, kacířství a čarodějnictví je další důkaz toho, jak moc je lidský život pro ŘK církev důležitý. Ač mají v etickým kodexu „nezabiješ“ a pokyny odpouštět nepříteli, katolík nemá problém nenávidět a zabíjet pro pár slov – třeba Jan Hus a další. Krásná ukázka úcty k životu.
Husitský války taky ukázaly, že se neštítí zabíjet a používat armádu, když jejich moc oslabuje. Opět mrtví, zranění a trpící jenom kvůli různým výkladům slova božího.
Dokud si organizace, hájící svoji legitimitu bohem, nezametou před vlastním prahem, nemá vůbec smysl se s nima bavit o nějaké etice. Statisticky totiž 100 interrupcí napáchá míň škody na životech a lidské důstojnosti, než narození jednoho náboženskýho fanatika nebo vysvěcení jednoho arcibiskupa.
Libor (věk: 28) říká:
Jen poznámka k vyznavačům boha,kterými se to tu jen hemží… Bůh,koncil,citáty z bible…Blábolíte tady o tom,jestli je potrat omluvitelný,nebo ne,ale že ve jménu vašeho boha zemřelo a stále umírá NEUVĚŘITELNÉ množství zdravých myslících lidí tady není ani zmínka…Jak tady můžete vůbec dávat na odiv církev???Neuvěřitelná drzost a pokrytectví,nebo jen hloupost a neznalost historie a současnosti… Církev by si měla do konce věků sypat popel na hlavu a prosit za odpuštění za genocidy spáchané na nevinných lidech a ne kázat dnešním vzdělaným lidem,co mají dělat a co ne!! Sbohem
Jirka říká:
Máš pravdu Libore, ve jménu boha a s jeho přičiněním (s malým b) umírá spoustu lidí, řekl bych miliardy od počátku lidské historie. A víš proč? Protože toho skutečného Boha (Hospodina)s velkým B spoustu lidí nerespektuje, pokrytecké ale je, že od něj stále něco chce(člověk)
…Bůh není automat a to nejcenější už nám dal před 2 tisíci letím, svého jediného Syna…
Bohunka (věk: 18) říká:
Souhlasím Libore s vámi.. ;)
Anonym říká:
Ahoj,
dnes je tomu přesně měsíc od předčasného porodu v 22. týdnu. Narodila se nám holčička – Terezka. Přestože doktoři hovořili o tom, že jde o potrat, tak jsme si vybojovali tělíčko. Byli jsme domluvení, že si tělíčko vezmeme tak nějak „neoficiálně“, ale protože Terezka vážila víc než 600 g, tak ji museli poslat na pitvu. Nechtěli nám ji již vydat. Nevzdali jsme se. Byli jsme připraveni obrátit se i na soud. Rodiče přece mají právo rozloučit se se svým dítětem. Nakonec ji označili za extrémně předčasně narozenou a vydali nám rodný list, takže proběhl klasický pohřeb. Terezku jsem měla po porodu na břichu, bylo to krásné, setkat se s ní. Je zvláštní jak moc můžeme milovat někoho s kým nemáme žádný „zážitek“. Tak nějak ale cítím, jaká asi byla. Taky mě zarazilo, jak vypadala – jako krásné miminko – už jen přibírat na váze. Měla ručičky, nosánek, vše jak narozený človíček. Zemřela nám v náručí, pokřtili jsme ji vodou z kouhoutku. Je moc důležité se s dítětem rozloučit. Doporučuju knihu „Uzdravení rodových kořenů“ a „Chatrč“. Také je důležité abychom se my maminky nenechaly vmanipulovat do toho, že to vlastně ani dítě nebylo a není nutné se rozloučit…
Zuzka
Jak to vypadá s právními předpisi v ČR (zjištoval nám to kamarád, který je právník)? váhová hranice u dítěte, které projevuje alespoň jednu ze známek života, je 500g. Ten časový limit 24 hodin je požadován jen u dětí, které váží méně než 500g. Pokud Terezka vážila 500g a více, tak nemusela žít požadovaných 24 hodin, aby to mohlo být považováno za narození živého dítěte. Pokud tedy měla oněch 600g a dýchala a pulzovalo jí srdíčko, tak se to považuje za narození živého dítěte – bez ohledu na to, v kolikátém týdnu těhotenství došlo k porodu a bez ohledu na to, jak dlouho dítě po porodu žilo. Zdravotnické zařízení je povinno nahlásit příslušnému matričnímu úřadu narození živého (i mrtvého) dítěte. Na vydání rodného listu tedy máte plné právo. Navíc v takovém případě nemůže být s dítětem nakládáno pro lékařské potřeby, protože ve Vašem případě došlo po právní stránce k porodu a nikoliv k potratu. Pro lékařské potřeby může zdravotnické zařízení nakládat jen s „plodem po potratu“, přičemž za plod po potratu se rozumí:
právní předpisy: pojmy „narození živého dítěte“, „narození mrtvého dítěte“ a „potrat“ jsou vymezeny v ustanoveních §§ 2 až 4 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 11/1988 Sb., na základě které se provádí hlášení o narození, o úmrtí a o potratu. Vyhláška byla vydána na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který stále ještě platí a který mimo jiné ve svém ustanovení § 26 odst. 11 upravuje „nakládání s plodem po potratu pro lékařské potřeby“.
Na závěr myšlenka Terezie z Lisieux, patronky naší Terezky: Jedna sestra řekla sv Terezii z Lisieux: „Ale Vy nemáte vůbec strach ze smrti, smrt je přece něco hrozného.“ Odpověděla: „Ano, nahání mi také strach, když ji vidím na obrazech jako velkou příšeru, ale smrt není něco takového. Tato představa je hloupá, není pravdivá; abych ji zahnala, stačí si připomenout odpověď z katechismu: smrt je odloučení duše od těla. – To je smrt. Nu a já nemám strach z odloučení, které mě navždy spojí s dobrým Bohem.“
Anonym říká:
ahojte..chela by som sa opytat.. moja kamaratka potratila..neprirodzenou cestou ked narazila o roh dweri..ako dlho sa asi zdrzi w nemocnici? dakujem
Anonym říká:
a ece cem doplnit ze bola wo 4 mesiaci dakujem
Anonym říká:
Holky, ženy, budoucí krásné maminky! Na celém světě se každý rok provede 26 milionu legálních potratů a 20 miliónů těch nelegálních. Za celou sledovanou dobu, přibližně 90 let, bylo na celém světě provedeno 860 miliónu potratů. V bývalém Československu za 40 let bylo provedeno 3,6 miliónů potratů. V České republice za let 15, bylo provedeno 600 tisíc potratů. Otázka není o tom, zda je potrat legální či nikoliv, a otázkou není ani kdy v matce vzniká nový život (ve skutečnosti nic nevzniká, ale pouze pokračuje z materiálu otce a matky). Otázka je, zda je pro vás více nezodpovědné chování anebo chování zodpovědné. Stát se může cokoliv, můžete udělat chybu, ale pozor na to, zda rozhodnutí jít na potrat je skutečné svobodné a dobrovolné! Sice se vám to může zdát zcela jasné, ale na potrat byste nikdy nešly, pokud byste NEMUSELY. Proto se nenechte ovládnout kulisami a současnou situací, v které se nacházíte. Nikde není psáno, že bude ještě hůř, ale často je tomu právě naopak. Dítě je radost a útěcha, která vám vaši lásku, sílu a obětavost vrátí tisíckráte. Interupce je možná z technického hlediska „ambulantní zásah“, ale pro vás to tak ambulatní nikdy nebude… Pro vás to odchodem z nemocnice bohužel neskončí… Přeji všem, abyste nikdy nemusely být v této situaci a činit takové rozhodnutí.
ElenaJakub říká:
Hezký názor, s tim se stotožňují. Lidský život je nedotknutelné dobro.
Anonym říká:
Já se rozhodnout musela a není to vůbec jednoduché. Máme dvě krásné děti, ale další si už bohužel dovolit nemůžeme, manžel je nemocný, máme malý byt a ze dvou malých platů se těžko žije se dvěma dětmi – ne tak se třemi… Prostě jsem se rozhodla, ale bolí to. Nejhorší je to, že jsme se rozhodli chránit tělískem, které má být spolehlivé z 99,9% – tak proč tedy selhalo? Myslela jsem si, že se nikdy nebudu muset rozhodovat, že se do této situace nikdy nedostanu, ale bohužel stalo se, tak prosím nikdy neodsuzujte ženu, která se rozhodne s tak těžkým srdcem, že chce to nejlepší dát svým dvěma narozeným dětem, než aby strádaly tři… Dáda
Anonym říká:
Ahoj.
Vždy jsem interrupci odsuzovala. A dá se říci, že dost krutě. Bohužel teď jsem se i já dostala do situace, kdy toto rozhodnutí udělám. Bolí to. Moc. Ale není to pro mne. Dělám to pro svého krásného synka, kterého už na světě mám. Je to těžké. Ale protože je malý a nemocný, potřebuje moji péči 24hodin denně. Miminko si s manželem přejeme, ale protože on musí vydělávat, bohužel bych to v tuto chvíli nezvládla. Doufám, ne!, věřím!!!, že stav mého synka se jednou změní. Že bude moci být alespoň částečně samostatným. Pak budu moci mít své druhé krásně mimiko.
Lidi, nesuďte za interrupci. Ano, holky, které se nechají obskočit, ty ano. To je nezodpovědnost. Ale musíme rozlišovat vážnost situace. Ne vždy znamená interupce nezodpovědnost. Vždyť někdy chceme být dobří rodiče. Někdy nás naše děti moc potřebují.
Anonym říká:
Ja tvuj duvod chapu naprosto … a lituju tvyho syna a preji mu aby se uzdravil !!!! ale kdyby si byla zodpovedna tak prece ani nemuzes otehotnet ( ja jenom ze si psala o holkach ktery se nechaj obskocit )
Anonym říká:
Žádná antikoncepce není stoprocentní, to nevíš!
rumpl333 říká:
ty si vem antikoncepci a on kondom a je to v pohodě
petmk říká:
Ani to není stoprocentní…
julinka říká:
Ahoj, já jsem proti potratům. Možná by sis to ještě přece jen mohla rozmyslet, protože já si myslím, že člověk zvládne skoro všecko, jen to chce sebrat odvahu a bojovat, jak to jen jde, možná by se dalo ještě pouvažovat o tom, kdo všechno by ti ještě mohl pomoct. Ženy by měly za svoje děti umět bojovat, život je dar! Držím palce.
Anonym říká:
Osobní bolestnou zkušenost s potratem popisuje: http://www.vitalia.cz/…-duse-place/
Anonym říká:
Tak nevím. dříve jsem potrat považoval jednoznačně za vraždu. Člověk je člověkem od početí, protože tehdy je už všechno dané. Ale kdyby např. někdo provedl potrat Hitlerově matce, když zrovna Dolfu nosila – kolik že (desítek, stovek) milionů životů by tím zachránil??? Fakt nevím, všechno je relativní.
Anonym říká:
Tohle přece nemůžeš myslet vážně… holka si nemlže odůvodnit potrat větou: " co kdyby se mi narodil Adolf? " zajímali by mě jiné (rozumné a reálné) důvody, které tě donutily změnit názor a zastávat blábol.
petmk říká:
Definuj blábol…
bublina říká:
O to se asi snaží a začal ho definovat výčtem :-)
Anonym říká:
Chtěl bych se poradit. Měli jsem s přítelkyní pohlavní styk, všechno chráněno a kondomem. Za dobu našeho milování jsem použil 2 kondomy. Vždy když jsem se udělal, šel jsem do koupelny, sundal kondom a penis i ruce umyl studenou vodou. Jenže, v tu chvíli mi to ani nepřišlo, že může být nějaký problém… Už si na to přesně nevzpominám, ale normálně jsem se vrátil k partnerce a pokračovali jsme. Vím ale, že jsem jí několikrát prstil i uvnitř. A vzhledem k tomu, že už má 5 dní zpoždění s menstruací, tak prosím o Váš názor, zda je možné, že některé spermie přežili na prstech a dostaly se přes pochvu k vajíčku?… bohužel to zrovna bylo někdy okolo ovulace…
diky, rajec
Anonym říká:
Spermie přežívají dva dny i v děloze, je možné že se sperime dostala až k vajíčku,,,skus těhotenský test jak ti tady radí bublina…
bublina říká:
Nejspolehlivejsi odpoved ti neda nikdo v tehle diskusi, ani v zadne jine. Jedinou duveryhodnou odpoved ti da tehotensky test :-)
ElenaJakub říká:
Milí diskutujici, prečetla sem si některé reakce.
Skuste mi tedy někdo odpovedet na kličovou otazku k celemu problému interupci…
Kdý začina licky život, ve kterom okamžiku je to člověk a kdy ještě nečlověk.
Ja tvrdim že od početí, skuste to vyvratit.
Metox říká:
Zkus to dokázat. Jsem zvědavý jak. Ani dnešní věda nedokáže dát přesnou odpověď na otázku kdy přesně začíná lidský život (a rovněž kdy končí). Vše je víceméně záležitost konvence založené na představách o podstatných znacích života. Je jasné že jsou ve hře dvě krajní meze, oplodnění a porod. Ten správný okamžik je skryt někde mezi, zřejmě spíš blíže k prvně zmíněné mezi, víc k tomu nejsem schopen říct. Zajímavá otázka proč se církev tak zuby nehty drží teze o oplodnění jako počátku života, odkud bere tu bohorovnou jistotu? Pokud je mi známo, v Bibli nic takového není, ostatně jak by při tehdejší úrovni poznatků mohlo být. Je zcela zřejmé, že při oplodnění dochází k vytvoření nového jedinečného genomu. Lze však člověka a život redukovat pouze na jeho genetický kód? Není právě sama církev silným kritikem takového biologického materialistického redukcionismu? Když je řeč o potratech, není potrat jako potrat. Je zásadní rozdíl mezi odstraněním vyvinutého plodu v pozdější fázi těhotenství, zárodku v rané fázi vývoje či zabránění usazení oplodněného vajíčka v děloze. Nikdo z diskutujících jistě není příznivcem a propagátorem potratů. Vždycky jde pouze o nouzové řešení a volbu menšího zla. I v případě že je vše z etického hlediska zcela v pořádku, vždycky jde o zbytečný zásah do organismu s rizikem určitých následků. Klíčová je prevence v podobě masového využívání účinné antikoncepce. Zákazy a represe nic neřeší.