Průvodce porodnicemi
Do konce roku rozšíří řady knižních průvodců další publikace. Zaměřením ale zcela vybočuje, protože neprovází po městech, zámcích ani hospodách. Místo toho podá podrobný návod, jak se vyznat ve 114 českých porodnicích. Neobvyklá kniha zmapuje služby a vybavení, které porodnice nabízejí. Kniha je určena především ženám – podle autorek má výrazně zlepšit jejich volbu. Unikatní je přesto z jiného důvodu – občané dostanou poprvé možnost osobně zkontrolovat kvalitu veřejných zařízení, které platí ze svých daní.
Rodičky se nás ptají
Reprezentativní průzkum českého porodnictví provedla loni společnost STEM na zakázaku nadace Open Society Fund a sociologové nedali porodníkům dobré vysvědčení. První varovná informace zněla, že více než tři čtvrtiny porodnic provádí nekvalitní předporodní kurzy. Matky tak nejsou připraveny na nepříjemné zážitky: 61% dotázaných rodiček označilo za svůj nejhorší zážitek slyšitelnou přítomnost jiné rodičky, 57% si stěžovalo na aplikaci klystýru. V klasickém porodnictví totiž běžně rodí najednou několik žen, které jsou odděleny jen záclonou, klystýr bývá aplikován automaticky. 77% rodiček podstoupilo episiotomii (nastřižení hráze) a 45% rodiček rodilo s nohama přivázanýma ve třmenech. To jsou pro ženy mimořádně nepříjemné praktiky. Většina žen přitom ani netušila, že uvedené postupy klasického porodnictví nejsou nutné a že existuje v západních zemích obvyklá alternativa přirozeného porodu.
Open Society Fund proto podpořil i další aktivitu. Financuje občanské sdružení Aperio, které má vydat průvodce českými porodnicemi. Aperio bude mít k dispozici i výsledky dotazníkové akce mezi ženami, které letos rodily. „Získané údaje nás mohou upozornit na rozpory mezi tím, co nám o sobě sdělily porodnice, a tím, co nám napsaly maminky,“ komentuje úlohu dotazníků Alena Frydrychová z Aperia.
Hlavním cílem akce má být podle její kolegyně Evy Labusové „dát lidem tipy, o co by se měli zajímat“. Rodičky se budou moci rozmyslet a vybrat porodnici, která jim bude nejlépe vyhovovat. Tím mohou vzbudit „určitý lavinový efekt“: Nemocnice budou muset ženám vycházet vstříc a přestanou řídit porody klasickým způsobem, jak to vyhovuje především lékařům. Pokud také ženy převezmou odpovědnost za to, kde chtějí rodit, omezí se tím i „vláda mužů nad ženami, která se do porodnictví značně promítá,“ doufá Eva Labusová.
Funkci obdobného průvodce, kterého chystá Aperio, už dnes v praxi plní Hnutí za aktivní mateřství (HAM), které dává k dispozici konkrétní rady. „Rodičky se nás ptají, kam mají jít rodit a co mají dělat, když chtějí rodit doma,“ popisuje nejčastější dotazy žen Marie Vnoučková z hnutí rodiček, matka pěti dětí. Na rozdíl od chystaného průvodce nemají přesnou metodiku. „Situaci se ženou probereme podle toho, co je pro nic důležité. Cílem je zvýšit jejich sebevědomí,“ dodáva Marie Vnoučková.
Příklad z Vrchlabí
Podle údajů Aperia už dnes existují v Česku porodnice, které rodičkám nabízejí jiné než klasické způsoby porodnictví. Příkladem mohou být porodnice ve Znojmě, Zlíně a v Brně na Obilném trhu. Za „zářný příklad“ označuje Eva Labusová Horskou nemocnici ve Vrchlabí.
Vrchlabský primář porodnického oddělení Libor Kavan se označení „alternativní“ brání, přesto přiznává: „Vydali jsme se na cestu, která je pionýrská.“ Když v roce 1991 nastoupil do Vrchlabí, jezdily zdejší ženy rodit jinam, dnes je tomu právě naopak. „Více jak polovina rodiček k nám dojíždí z jiného regionu,“ potvrzuje primář Kavan. Rodičky v jeho nemocnici mají možnost zvolit si při porodu jakoukoli polohu. Více než třetina z nich volí porod do vody. Klystýr není podáván, pouze na přání matky. „Je to nesmyslné a zbytečné, ale pokud ho matka chce, podáme jí ho,“ dodává primář Kavan. U porodu může být přítomen kdokoli, koho si žena přeje. Dítě je matce přikládáno ihned po porodu, ještě před přestřihnutím pupeční šňůry. Nástřihy hráze se u přirozených porodů neprovádějí, nepoužívají se analgetika. To jsou všechnou suchá fakta, která jsou podle primáře Kavana velmi důležitá. Ovšem nejdůležitější je vědět, že „porod se z devadesáti procent odehrává v mozku“. Proto se vrchlabský kolektiv snaží vytvořit rodičkám co nejpříjemnější prostředí: „Při porodu nepoužíváme ostré světlo, mluvíme tiše anebo vůbec. Rodička může poslouchat svojí oblíbenou hudbu. Stěny jsou vymalovány tlumeným okrovým odstínem.“
Na druhou stranu stále ještě ve většině našich porodnic převládá konzervativní duch. Podle Evy Labusové ze sdružení Aperio lze za špatnou porodnici považovat takovou porodnici, ve které „nemá žena možnost porodit dle svých přání a představ, přestože jí to její zdravotní stav dovoluje“.
napsala: Eliška Bártová – publikováno v: Respektu 38/2001
Text vznikl v rámci společného projektu „Ženská odysea“, na kterém rovněž spolupracují Česká televize, ČRo 6/Rádio Svobodná Evropa a Hospodářské noviny.
RSS titulní stránka
Colorka11 říká:
Ahoj maminky, i ty budoucí! Nemá někdo prosím názor nebo přímo zkušenosti s porodnicemi na Mělníku a v Neratovicích? Předem moc děkuji za odezvu.
Anonym říká:
Ahojky maminky, svojí dceru jsem před deseti lety porodila v Kadani a opravdu si na tuto poradnici nemohu v ničem stěžovat. Před dvěma lety jsem přivedla na svět v chomutovské porodnici syna, personál na porodním sále byl skvělí. Ten správný šok pro mě přišel na oddělení. Dětské sestry byly neochotné a ještě co mě asi vadilo nejvíc bylo neustálé vážení miminka -před kojením, po kojení a to ještš mě donutili, ikdyž syn vážil 4300 g abych ho začala dokrmovat Nutrilnem. Prostě si myslím pokud mohu soudit, že Kadaňská porodnice je daleko lepší než Chomutovsá a jde tu opravdu jen o přístup k maminkám a miminkům. ÁGNES
Anonym říká:
Monika: Také se přidávám k názoru Moniky, jsem z Vrchlabí a po nepříjemných zkušenostech v ambulanci jsem změnila lékaře a přešla do Jilemnice, kde jse také v únoru porodila. Už jen kvůli tomu, že vrchlabská porodnice po svém velkém vzestupu velice rychle spadla až na dno a už 3 měsíc se tam nerodí. V Jilemnici perfektní a profesionální přístup k maminkám i miminkám.
Anonym říká:
Rodila jsem v MOTOLE své třetí dítě.Nečekala jsem nic nadstandartního,ale po předporodním kursu který se platil ,aby mohl být manžel u porodu a ujišťování sestry jak je jiná doba a jinej přístup doktorů a sester,jsem si odnesla jen trauma.Nic nebylo tak jak nám to říkala sestra.Pani doktorka Kiliánová byla bezcitná a spíš se mně vyhýbala než aby měla zájem o průběhu porodu.Věčně tam nikdo nebyl.O nějaké léky na utišení bolestí nemohla být ani řeč.Nechali mně ležet na boku se zvednutou jednou nohou a se slovama máte-li potřebu tlačte si.Nakonec jsem porodila po 13 hod.syna 4.43kg bez nastřihnutí za přihlížení asi 6 mladých mediků.Po dvou hodinách po porodu mně hnala sestra do sprchy,kde tekla jen studená voda.Taky nechápu jak v dnešní době ani podle ultrazvuku 4 dny před porodem nepoznali ,že můj syn bude mít přes 4 kg.Podle nich měl jen 3.60kg.Jsem zklamaná a nešla bych do MOTOLA ani omylem.Nepomohla ani přítomnost manžela.
Kaculenka říká:
ahoj, já jsem rodila letos v srpnu v Jilemnici. Jsem z Vrchlabí,a po zkušenostech s lékaři na ambulanci bych do této porodnice nikdy nešla. Navíc, pár kamarádek tady rodilo a všechny se shodli na tom, že už NIKDY. Na Jilemnickou porodnici si nemůžu v ničem stěžovat, díky přístupu personálu byl pro mě porod tady nějkrásnějším zážitkem a pokud budu podruhé těhotná,tak půjdu rodit zase do Jilemnice. Sice zde není možnost porodu do vany,ale to je tak jediná věc, která je drobným nedostatkem. Jinak je k dispozici cokoli, na co si vzpomenete. tatík byl celou dobu s námi a byl naprosto unešený. Sice přítomnost otce u porodu byla za 400 Kč, ale stálo to za to !!
Brundibárka říká:
Ahoj, já jsem rodila v Kadani, má taky status „Baby friendly hospital“ a nemůžu si vůbec na nic stěžovat!! Mimi mi dali k prsu jak jen nejrychleji to šlo a vůbec všichni byli perfektní. Tatínek byl s námi po celou dobu porodu a zadarmo (někde se prý přítomnost otce platí)
Monika říká:
Souhlasím s názorem Janík, nevím čím vrchlabská nemocnice tak vyhlášená. Všechny mé známé v okolí jezdí na gynekologii a porodnici do Jilemnice.Sama jsem změnila svého gynekologa a jsem teď v jiném stavu. Po dvou letech léčby a útrapáchve Vrchlabí jsme to zvládli za 3 měsíce. Navíc personál v obou nemocnicích se nedá vůbec srovnat. Hlavně primář ve Vrchlabí se nedá přirovnat k ničemu. To jest můj názor.
Liliane říká:
Tip pro budoucí rodičky: Zkuste hledat „Baby friendly hospital“, porodnice s takovým označením je například v Hradci králové…:) byť většinou mimino nepřiloží k prsu okamžitě po porodu a odeberou ho na speciální sálek k vyšetření pediatrem, ale do 15minut,pokud nejsou žádné komplikace,ho máte zpátky, očištěné, ohřáté, prohlédnuté, zvážené, změřené.. je to proste baby friendly hospital:)
Petra říká:
Moje kamarádka nedávno rodila v Pelhřimovské porodnici. Při nástřihu zranila asistentka miminko na hlavě. Prý se to stává. Já jsem to nikdy neslyšela. Pak dostalo miminko injekci antibiotik, která patřila jinému novorozenci. Sestra se sice omlivila, ale tohle je neomluvitelné! No a do třetice dostala kamarádka asi po 14 dnech horečku a v nemocnici ji zjistili, že má krevní sraženinu v děloze. Byla pravděpodobně špatně provedená kontrola po porodu. Tak ji museli ošetřit pod narkózou. Řekla bych, že to je na jeden porod až až. Nevím jestli tohle je dobrá vizitka! A nechápu proč se novorozencům má nutit čaj! To je taky zvláštnost této porodnice. Každý den sestry donesly flašku čaje na pokoj a říkaly kamarádce, že ho má miminkovi dát. Co je to za nesmysl!!
Janik říká:
hezky všichni jezdí rodit do Vrchlabí z jiných regionů možná,ale většina z Vrchlabí odchází stále jinám…
Maminka miminka říká:
Před 2 týdny jsem porodila krásnou holčičku v Břeclavské porodnici. Lékaři i porodní asistentky byli perfektrní. Moc jim tímto děkuji. Pan doktor si se mnou u porodu povídal – prý abych tolik nemyslela na ty bolesti. Přála bych všem takový přístup. Měla jsem vše, co jsem chtěla. Oholená jsem byla z domova, klystýr nebyl poviný, ale dala jsem si ho. Když jsem chtěla vanu, sestřička mi poradila, jak nejlépe si mám sprchovat bříško. Po porodu, kdykoliv jsem něco potřebovala, stačilo zvednout telefon a zavolat sestřičce a ta hned přišla. Podotýkám, že jsem ležela na normálním pokoji.
Monalisa24 říká:
Hm, porodnice… Docela pěkné téma. Už jsem na takové psala na www.rodina.cz. Rodila jsem v Teplicích před 4 roky a dnes už bych tam určitě NEŠLA!!! Jako prvorodička jsem nevěděla, co mě čeká. Personál byl nepříjemný, v největších bolestech mě nechali na pospas mě samotné a se slovy: „Když budete chtít tlačit, tlačte“. Chtěla jsem manžela u porodu, ale bohužel byla chřipková epidemie, takže ho tam nepustili. Hodně jsem četla, že pro miminko (samozřejmě i pro maminku) je výborné okamžitě po porodu přiložit dítě k prsu. Syn mi byl ale okamžitě odebrán, aniž bych si ho prohlédla, a přitom žádné komplikace nebyli! Má sestra také v Teplické porodnici rodila (před měsícem) a nestěžovala si. Bylo to asi proto, že tam měla partnera. To se potom personál chová jinak a rodičky si více všímá. Nyní bydlím v Chomutově, pokoušíme se o druhé dítě, a doufám, že tahle porodnice se nedá s teplickou srovnat.
Raphael říká:
Markéta: myslím, že když se koukneš na stránky Banky pupečníkové krve, najdeš tam i seznam odběrových míst, čili snad to co ty hledáš. Jsem ani netušil, že něco takového se dělá, takže děkuji za rozšíření obzorů :)
Markéta říká:
Vzhledem k tomu, že čekám miminko,sjíždím všechny netové stránky, kde se mluví o porodnicích, už jsem se něco dozvěděla a dost mi to pomohlo… Ale nemůžu se dozvědět, v kterých porodnicích je a v kterých není možné dárcovství pupečníkové krve. Poradí mi někdo, kde získat informace? (Nechce se mi obtelefonovávat přímo ty porodnice.)
Petra říká:
Ahoj Petro, pak možná hurá do Šternberka. Pokud vím, spousta olomouckých maminek tam jezdí rodit.
PETRA říká:
Rodila jsem před par měsíci v olomoucke porodnici a mužu říc, že jsem byla opravdu velmi nespokojena. Přátelé mě sice varovali před touto nemocnicí, ale ja si říkala, že když to zvládlo tolik jinych žen, že to taky zvládnu. Ale nyní po této zkušenosti mužu říc, že do teto nemocnice nikdy více. Personál byl neochotný, arogantní, nebraly me žádosti vubec na vědomí, špatne mi naředily léky a ještě dnes mám následky ze špatně vedeného porodu. Doporučila bych všem nastavajícím maminkám at se raději této nemocnici vyhnou.
Tereza říká:
V české porodnici jsem rodila dvakrát (1999, 2001). Nic moc. Nepřívětivé prostředí, neochotný personál. Bez reptání klystýr, oholit, vyskočit na porodnickou „kozu“, nastřihnout hráz a tlačit. Personál s vámi příliš nekomunikuje, jedou si to svoje nacvičené. Jste přeci v nemocnici a ta má přísná pravidla. Porodnická oddělení jsou možná součástí nemocnic, jelikož se nachází zpravidla v nemocničních budovách, ale dle mého názoru by se od klasických oddělení měla lišit. Nechodí se sem přeci vyléčit nemoc zvaná těhotenství. To je velká bolístka našeho porodnictví, je součástí nemocniční péče, rodička je pacientka, nic víc, nic míň! Nemá do ničeho mluvit, jen poslouchat, protože ničemu nerozumí. Ale to je omyl. Žena moc dobře rozumí svému tělu, instinktivně ví, co má dělat, matka příroda ji obdařila přirozenou schopností rodit děti. Nepotřebuje rady – mnohdy nesmyslné a zbytečné. Potřebuje smysluplnou podporu a pocit, že je to její „proces“, ona je ta, kdo rozhoduje. Lékař jí má dodávat pocit jistoty, že kdyby nebylo něco v pořádku, je tu, aby jí pomohl. Žena, milí páni „moudří“ doktoři, rodit umí sama, ale vy jste si zvykli situaci sami sobě ulehčovat. Bude trvat ještě móóóc dlouho, než česká žena bude mít k tomu nejpřirozenějšímu aktu dostatek potřebné volnosti, jelikož čeští lékaři se hned tak svého pohodlí nevzdají. I když jistě existují vyjímky, ale není jich, bohužel, mnoho.
Iwuska (věk: 25) říká:
PLNE SOUHLASIM !!!
PaWoUk říká:
Nevím co si miminko přesně zaslouží, ale řekl bych, že o prostředí to nebude. Důležitý je ten lidský přístup, který hodně postrádám. Podle mě je to hodně důvěrná záležitost (rozhodně víc než kterákoliv jiná operace) a proto člověk očekává nějaký osobitý přístup. Stále mi schází alespoň porodní asistentky, které by pár na porod připravili a pak ho s ním i prožili. Chápu, že si nemůže člověk vybírat doktora, jako při jiném zákroku. Nikdo netuší kdy to přijde a dost často se to může značně protáhnout. Nějaká osoba, kterou už člověk někdy viděl a která ho bude porodem provázet by podle mě hodně pomohla. Aspoň, že se teď razí trend, že těmi spřízněnými dušemi, které maminkám pomáhají jsou tatínkové. Škoda, že právě v této knížce se hodnotí hlavně vzhled a co všechno je možné, ale právě to, jaký je personál a jaký má k tomu přístup to se člověk nedoví a hlavně může narazit na „směnu“, kdy to bude stát zrovna za houby. Je fakt, že miminko si minimálně zaslouží aby bylo po porodu s maminkou a tatínkem. To mu nenahradí žádná vyhřívaná postýlka. ;)
Pavlina říká:
Vcera jsem videla porad, ve kterem byla diskuse o tom, zda rodit doma ci ne. Doma bych se asi bala porodit, nicmene si myslim, ze by melo byt vice porodnic, ve kterych bychom se citily „jako doma“. Zatim zadneho potomka neocekavam, ale jiz ted se zabyvam tim, ze kdyz budu jednou nejakeho ocekavat, do jake pece bych se sverila. Nemam rada nemocnice jako takove, myslim tim to prostredi a protoze si myslim, ze privest na svet miminko si zaslouzi v takovem prostredi, ve kterem bych se jako doma citila.