Sexuálne deviácie

godi: vidis to jednostrane, nepopiram, ze v oblasti naplnovani partnercinych prani je sobec, ale v oblasti materialniho zajisteni muze byt velice stedry. Kazdy ma jinou povahu a myslim, ze pokud tvuj pritel ma v povaze touhu delat ti co ti na ocich vidi, tak jeho prave to uspokojuje a dela to prave pro ten pocit vlastniho stesti. On ty jeji problemy nevidi (nebo nechce videt). Proto je treba mu otevrit oci a najit argumnty, ktere bude ochotemn prijmout.

Nevim jestli je to dobry priklad, ale jeste v minulem stoleti byly bezne snatky lidi z ekonomickych duvodu. POkud ma kulicka dve deti, nemuzes ji radit aby se rozesla s manzelem, pokud ji nechape, protoze nevis jake je jejich ekonomicke zajisteni. Spoustu rodin drzi a drzelo spolu jen ekonomicke hledisko (at uz na vsi kus pole a trocha jidla, nebo bohtstvi a moc vyssich vrstev). Asi to neni nejlepsi reseni, ale proc se alespon nepokusit tu dusevni souhru nalezt, aby kulicka s manzelem nebyli jen kvuli penezum a detem, ale i kvulil necemu co je spojuje? Ale protoze lide neradi meni sve zvyky, je pri zmene ve vztahu dvou lidi nutne postupovat opatrne a s rozumem, i kdyz se nekdy muze ukazat jako rozumnejsi radikalni reseni.

Kulicka: No vidis, prvni prekazka prekonana, zacali jste se o tom co vas trapi bavit. On se zrejme brani jakekolil zmene, je to pochopitelne, boji se toho, zvykl si na nejaky stav, ktery mu vyhovuje. Jde o to, aby se presvedcil, ze pri zmene postoje se vas vztah zmeni jedine k lepsimu, ze se nic nezhorsi.

Jestli to dobre chapu, tak ty mas problem v tom, ze te nuti tloustnout nebo alespon nehubnout. On to dela proto, ze se mu tloustal libi, vzrusuje ho a ma obavu, ze se jeho sex. zivot zhorsi, kdyz ty zhubnes. Ty ale pro sve uspokojeni potrebujes trochuschodit a byt v dobre kondici. OK, ty vis co potrebujes a asi vis jak toho dosahnout (jidelnicek, cviceni). Jses dostatecne sex. zalozena, takze mozna je treba manzela prescedcit, tva kondice a z ni plynouci dusevni pohoda vas sex. vztah vylepsi. Jak topho dosahnout musis zjistit ty, znas manzela nejlip, vis co ma rad, co ho vzrusuje. Psala so, ze mas take urcite perverzni sklony (neber to hanlive, jen jako zjednodusene oznaceni toho, zes v sobe odhalila neco, co si nepovazovala za normalni). Pokus se najit neco, v cem by se ty vase touhy protinaly, urcite nejake resni najdes, nebo se zkus nekde anonyme poradit. Problem je v tom, ze on se boji ty touohy sdilet. Od detstvi jsou nase sex. touhy velmi intimni a mnoho lidem dela problemy se s nimi sverit i svemu partnerovi. Jeho obavy byly potvrzeny tvym drivejsim vycitanim pri objeveni jeho srytych tuzeb. Nebude to lehke tyhle nazory zmenit, tys mozna svuj pohled zmenila, zkus najit motivaci i pro nej. Zkusim uvest nejaky priklad, treba kdyz zhubnes 1–2 kg, budes citit uspokojeni, podel se s nim o nej a doprej mu neco co ho potesi, nejlepe i to co potesi tebe. Nevim co by to moho byt, treba si na vikend pujc nejake video s baculkama (ale s pribehem, a takove aby te neurazelo), priznej manzelovi, ze se podarilo zhubnout o 1 kg, ze se citis mnohem lip, a ze mu take chces doprat trochu radosti. Rekni co sis pujcila a jestli se mu to bude libit. Zeptej se zda se na to chce radeji podivat sam, ze ho nebudes rusit a at se na to podiva zatimcio ty budes treba cvicit, ale ze by te potesilo, kdyby si mohla byt u nej. Jestli te to opravdu laka, nebo alespon neodpuzuje, ze by ses s nim pri tom rada mazlila, ze jestli nechce, nemusi nic delat a jen se nechat pasivne uspokojovat. Ale rozhodnuti nech na nem, nepremlouvej ho moc intenzivne, pokud mas pocit ze by se mohl zablokovat. Jeho rozhodnuti pro tuto chvili respektuj, ale priste to muzes zkusit znova. Kazdy clovek ma ruzne nalady a ty se meni. Priste se muze rozhodnout jinak. Postupne muzes scenare modifikovat podle svych a jeho prani, ty sama nejlip poznas, co by vamasi nejlepe vyhovovalo, jestli neco mezi, najit co mate radi oba, nebo stylem „kazdy chvilku taha pilku“ si dopravat uspokojeni stridave, jednou po jeho, podruhe po tvem. On bude spise pasivni a nebude chtit zmenit zabehle zvyky, takze pokud touzis po zmene, musis se stat sama jejim iniciatorem. Nesmis to ale brat jako drinu a namahave a obtezujici premlouvani manzela a manipulace s nim. Ber to jako hru, proces, ktery ti prinasi uspokojeni i pri dosazeni dilcich a zdanlive nepatrnych vysledku. Stejne jako filatelilstu neuspokojuje to, ze ma doma nejakou ucelenou sbirku, ale parve ten proces jak se k te sbirce dostat, tesi se drobnymi uspechy kdy se mu podari vyhodna smena, ziskani dalsiho kousku, … Kdyz uz ma vse co chtel, tak nema uz co delat, nudi se, ztratil smysl sveho zivota.

anonym20: ale tak jak jsi si jiste precetl, ona to svym zpusobem potvrzuje. A jak jinak nazvat muze, ktery neni ochoten ustoupit ani o krucek a ignoruje manzelciny problemy??

Promin,ale tak to se mylis, pokud ten clovek mysli jen na sebe, tak se nidky nema zenit, protoze takovy clovek neni pro zivot ani pro deti. My mame treba s pritelem problemy,ale vez, ze se snazi delat vse co mi na ocich vidi, protoze jemu to dela dobre, dkyz vidi ze jsem stastna a na sve potreby se vubec neohlizi.

Zhubnout nejsou sobecke ale zdravotni duvody!!Dela to pro sve zdravi, ale ona je ochotna kompromisu, kdezto jeji manzel je striktne prito vsemu a jeji argumenty ignoruje a jako problem v tom nevidi!! To je zasadni problem.. jeho pozadavky ji muzou znicit zdravi..

godi: proc hned sobec, proc tak razantni odsuzovani. Nevime nic o jejich vztahu, mas informace jen z jedne strany. Ne ze bych podeziral kulicku ze lzi, ale stejnou vec mohou videt ruzni lilde ruzne:

JEJÍ deníček: V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný. Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: „Nic“. Ptala jsem se ho, jestli je naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: „Také Tě miluji“. Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout. Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný smysl. JEHO DENÍČEK Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.

V principu je kazdy clovek sobec, jedna tak, aby uspokojoval sve potreby. Dobro ostatnim dela jen proto, ze z toho ma take zisk, jejich vdecnost, dobry vlastni pocit, pocit uspokojeni, …

Z urciteho uhlu pohledu jedna kulicka take sobecky. chce hubnout proti vuli manzela, dela to pro sve uspokojeni. Zde to resi jen proto, ze ma strach z toho, ze ji bude omitat sex. To jsou take sobecke duvody, nemyslis?

Kulička: Vis, jenze ja zastavam nazor, pokud maji manzele problem, z ktereho neni reseni a zustavaji kvuli detem,tak ty deti to odnesou stejne, protoze oni vycitu ze mezi maminkou a tatinkem neco neni v poradku a pak je to stejne na prd. Takze zustavat spolu kvuli detem je blbst, budou tim trpet stejne, a ty mas jeste deti kdy by z toho nemeli rozum. Ja nerikam, ze se mas rozvest,ale pokud nejsi stastna – neco ti vadi, jde to proti tvemu presvedceni, tak se to bude stale prohlubovat… Ja sjem sice zamilovana,ale vez ze problemy vidim velmi zretelne a ze je potreba je resit jeste pred tim nez se vezmeme..

Godi: Já netvrdím, že není, však jak vyplývá z mých příspěvků, taky jeho postoj nesnáším nijak lehce. Ale každý v dané situaci pracujem s materiálem, jaký je. Pokud chci zachovat manželství, relativně harmonické prostředí pro děti, musím být ochotná ke kompromisům. To sama poznáš, až budeš nějakou dobu vdaná, žádné žili štastně až do smrti neexistuje. Když je člověk zamilovaný, budoucí problémy si nepřipouští, a je to svým způsobem dobře. Pak ale je to v podstatě boj a otázka je, jaké si stanovíš priority. No, my máme taky ještě navíc tu sedmiletou krizi, takže se mým skeptickým hodnocením nenech znechutit.

Kulička: pripada mi ze tvuj manzel je docela svym zpusobem sobec. Ja jsem sice mlada, manzela nemam, prs rok ziju s pritelem, ale tohle bych nesnesla.

Tak jsem se včera večer odhodlala a nechala před usnutím otevřené tyhle stránky. Manžel si je přečet, to jsem vnímala v polospánku. Vzbudil mě a opatrně zjišoval, jestli jsem si vědomá, že jsem zapomněla vypnout počítač. Dala jsem mu najevo, že vím, a prosila, at se vyjádří. Byl dost zaskočený, tvrdil, že to vlasně zas ani tak moc nečet a že co bych chtěla slyšet, vždyt je vše mezi námi v pořádku. Naše debata byla hrozně vyčerpávající a to hlavně z toho důvodu, že se tvrdohlavě držel tématu, v němž se cítil jistý, a to moje problémy s váhou, samozřejmě z jeho pohledu. Stručně – váhu mám optimální, zdravotní rizika mi nehrozí, proč chci všechno kazit, když se mu líbím, tak jak jsem atd. atd. Stálo mě strašné úsilí zvrátit řeč k našim intimním problémům s tímhle spjatým, to vůbec rozebírat nechtěl. Tak jsem aspon chtěla mít vyřešený ten problém erotických stránek. Hned zahájil protiútokem, že nevím, co dělaj jiný chlapi, že bych se divila, jaký prasečinky mu kámoši posílaj mailem do práce, že na ty stránky nechodí vůbec často… Utla jsem jeho argumentaci a vysvětlila můj změněný, podstatně tolerantnější postoj, než jaký u mě doposud předpokládal. Asi ho to potěšilo, nicméně nadále trvá na tom, že tato aktivita je čistě jeho soukromou věcí. Když jsem navrhla společné sdílení zážitků, tak striktně odmítl, že vyloučeno. ( Protože ho znám, tak jsem tento postoj tak na 90% předvídala, takže mi celkem nedělalo problém to navrhnout). Já se též mám dívat, na co chci, ale samostatně. Na mé otázky, zda by chtěl náš intimní život nějak zkvalitnit, zpestřit – ne, vše je OK, jen hlavně nesmím hubnout. V této fázi jsem dala jasně najevo, že já se o to kvůli sobě snažit budu. Navrhla jsem kompronis těch 5 kg, že bychom snad mohli být spokojeni oba. Zdůraznila jsem, že mu nechci dělat nic za zády, aby byl na to připraven, ale že to je mé nezvratné rozhodnutí týkající se mé integrity. Bohužel v závěru přiznal, že pokud k tomu dojde, bude mít menší chut na sex. Rekl ale, že mě bude mít pořád rád, at budu vážit, co budu. Tak jsem se uklidnila a doufám, že to z tou jeho ztrátou apetence nebude tak strašné, abych nemusela litovat. Byla bych i ochotná mu jeho „újmu“ nějak vynahradit, ale co s ním, když nic nežádá, nenavrhuje. Ta jeho plná spokojenost se mi totiž jeví podezřelá, já jsem sice dokonalá (to byl vtip), ale s ohledem na to, čím jsme si kvůli nedostatku komunikace prošli… .

Kulicka: Dobre je, ze si problemy uvedomujes a mas snahu je resit. Pokud si pripustis nedokonalost vlastni i partnerovu, tak mas napul vyhrano. Ted jeste najit odvahu udelat ten prvni krok, vykrocit ze zajetych koleji. Ale udelat ho musis ty, presvedcit se o neodvratnosti tohoto kroku a pri vedomi toho, ze cim drive ho udelas, tim lip, zjistis, ze to nebylo tak hrozne, ze tve obavy jsou pryc. Je to jako skocit padakem, dokud se neodhodlas k prvnimu kroku do prazdna, nikdy nepoznas jake to je. Dej vedet jak se situace vyviji, jake jsou jeho reakce na vyzvu k otevrenosti.

Jo, já už jsem taky dospěla k závěru, že mlčením se nic nevyřeší a taky, že to budu muset být já, kdo se pokusí prolomit ledy. Bude to však pro mě obtížné, je fakt, že jsem v tomhle směru zablokovaná. Na druhou stranu se však chovám jako pokrytec, možná by pomohlo říct : Podívej, vždy jsem stejná jako ty, nemám ti co vyčítat. Je fakt, že manžel asi stále vnímá můj postoj zakonzervovaný, jak byl přesně v té situaci odhalení. Já od té doby prošla určitým vývojem a změnila řádu názorů, jak co se týká tolerance k jeho potřebám, tak i ohledně mě samotné. Ale i když tohle jen píšu a vím, že to budu muset udělat, mám divný svíravý pocit. Nevím kdy, a případně jestli vůbec se odhodlám. Zvážím radu nechat ho přečíst tuhle diskuzi, snad to bude začátek komunikace.

Kulička: a to je mozna problem vseho, ze nejste schopni se o tom pobavit – me si libi to a to…a to a to se mi nelibi.. to je prece zaklad vztahu a pokud tohle nejste schopni a manzel ti jen predhazuje to, ze co se mu hrabes ve vecech je dost hnusny a pokud si tonevyresite, tak te to bude stale vice a vice uzirat a caem to bouchne. Ver mi vim o cem mluvim, taky jsme meli s pritelem dost problemu okolo sexu a me to dost stravalo protoze jsem nevedela pravdu, pak jsem se ji doszvedela (to ze ho nevzrusuju a nema orgasmus) a ted je to uplne v pohode, uzivame si sexicek k oboustrane spokojenosti.

taky jsem si myslela ze to je nemozny aby byla ejakulace a nebyl orgasmus ale jak vidis tak ano!

Kulicka: Hmm, tak hlavni problem bude spis v te komunikaci, to asi to nejhorsi. Pak to vypada ze se pred sebou stydite za sve touhy. Povazuje sve touhy za nepatricne a snazite se je skryt, to asi spatne. Problem je v tom, ze tys necekala a netusila co ho vzrusuje, jake ma choutky. Kdyby te na to pripravil postupne, vypadalo by to asi jinak. Stejne tak, kdybys byla pripravena, vedela co ho vzrusuje, a nepovazovala porno za uchylku ale za neco bezneho, tak pri objeveni toho co sleduje bys nebyla v soku, nevynadala mu, … Takhle on si udelal blok, on mel tajnou zalibu, kterou nepovazuje za prijatelnou (jinak by se s tim sveril), tys ji objevila. Kdybys ji akceptovala bez vycitek, projevila snahu porozumet, nevycitat, mozna by se otevrel, takhle se zcela logicky utvrdil v tom ze to co dela spatne, a protoze s tim nedokaze prestat, vzrusuje ho to, tak to pred teou taji. Take to nema lehke, vi ze ho vzrusuje to co ty povazujes za spatne. Meli byste se pokusit zbavit predsudku, naucit sverovat se s intimmnostmi a snazit se chapat i to s cim treba nesouhlasite. Podelit se s tim co vas trapi a veci kolem sexu by pro vas nemely byt tabu, protoze sex spolu sdilite a muzete se navzajem obohacovat, nebo alespon tolerovat, nez v sobe neco dusit a trapit se tim. Ale nebude to lehke.

Jestli si cetla jak jsem se tu sveroval se svym problemem, s nasimi uchylklami, tak vis ze jsme se o tom zcali s pritelkyni bavit, resime to spolecne, je to snazsi, muzeme koordinovat sve reseni.

Vy se snazite resit spolecny problem kazdy zvlast. Bez komunikace o tom problemu by byla moc velka nahoda, kdybyste nasli optimalni reseni, spolecne mate mnohem vetsi sanci. Pokus se nejdriv najit zpusob jak prolomit barieru neochoty sverovat se se sexualnimi zalezitostmi. Zkus treba zaridit aby si precetl zdejsi diskusi, zkus treba nechat nekde jakoby omylem otevrenou stranku v PC, nebo papir v tiskarne. Uvidis jak zareaguje. Mozna te obvini nebo zbije za to ze lezes s jejich soukromymi problemy na verejnost, ale otevres si tim vratka k tomu, ze az pak vychladne, muzes se k tomu vratit, zeptat se na to jak problem vidi on, jak to chce resit do budoucna, co by chtel, aby se zmenilo nebo nezmenilo. Kdyz nepochopi naznak, a nevsimne si problemu, bude ho dale ignorovat, tak si s nim promluv otevrene, zacni ty, ze citis problem, ze ho chces vyresit, ale ze to nechces delat za jeho zady, ze chces znat jeho postoj, jeho nazor na problem. Nemas to jednoduche, ale ani on, nenasli jste jeste spolecnou cestu k reseni intimnich problemu, nekde vazne komunikace, mohou za to hlavne hloupe predsudky a vychova (a taky to, zes odsoudila jeho zalibu v obeznich tvarech, zes mu vycetla neco, za co on nemuze, protoze takove touhy ma v genech, ale to jde napravit), zkuste to prekonat. Hodne stesti.

Anonym 20: Dík za podporu, snad se to podaří. Co se týká toho společného sledování porna pro zvýšení manželova vzrušení (mě ty baculky vážně neberou), nevidím to jako průchodné, a to spíš z manželovy strany. My se o sexu vlastně vůbec nebavíme, jaksi se má za to, že jsme oba spokojeni. Výjimkou v mlčení o našem intimním životě byla právě ta jediná debata vyvolaná tím, že jsem objevila jeho sklony. Dost jsme se pohádali, manžel však jako nápln debaty připustil jen to , co se mám co hrabat v jeho soukromí, že to je jeho věc. A když na to přijde někdy řeč, tak jen tohle opakuje. O podstatě problému, třeba jak bychom to měli nějak společně řešit, či případně využit v našem společném intimním životě, vůbec nechce mluvit. Vždy dost razantně uzavře toto téma a třeba odejde nebo tak. Já jsem už dospěla k tomu, že jsem se mu omluvila za slídění v jeho soukromí, však je to víc než rok. Byla jsem v té době z toho úplně v šoku, nemohla jsem si pomoct, chtěla jsem znát pravdu. Ale on je stále uražený a pokládá to za podraz, diskuzi nepřipouští. Možná to co dělá rovněž sám pokladá za něco nepatřičného, co já vím. Nebo asi samo o sobě ne, ale vadí mu, že jsem to o něm zjistila. Přitom samozřejmě v prohlížení pokračuje, jen důsledně maže stopy. Ale ani by už nemusel, já už mám jasno v tom, co je objektem jeho zájmu, z mýho pohledu jsou všechny na jedno brdo. Mě samotnou to ponižovalo tenkrát tak slídit a manžel si zřejmě myslí, že bych v tom pokračovala, kdybych měla možnost. Ani neví, co bych dala za to , kdybych radši nic netušila a vše bylo jako dřív.

Godi: Tak to by mě nikdy nenapadlo, že nemá orgasmus, když do mě ejakuluje.

anonym20: Ejakulace nemusí být nutně spojena s orgasmem. Samozřejmě, fyziologicky je to zařízeno tak, že je vždy spojena s příjemnými prožitky, nicméně v případě onoho pouhého “vylití semene” s prožitky tak krátkými a tak nízké intenzity, že se o orgasmu ani moc mluvit nedá. Stejně jako žena, která nemusí mít orgasmus, aby si sex vcelku příjemně užila. Oproti ní má muž tu nevýhodu, že zatímco žena si může příjemně užívat i při menší intenzitě rozkoše docela dlouho, muž si v případě ejakulace bez orgasmu moc neužije – je to krátké a nijaké. Většinou k tomu dochází, když se muž vyspí s někým, kdo ho ani moc nepřitahuje, prostě už dlouho nikoho neměl a potřebuje si ulevit. Nebo zrovna není ta správná konstelace hvězd… Faktory, které ovlivňují intenzitu rozkoše, jsou u mužů skoro stejně nevyzpytatelné jako u žen.

toto je z jednoho internetoveho clanku!!

Kulicka: jinak to co pise godi, ze se mu postavi ale nedosahne orgasmu, to je nejaka patologie, kterou objevila jenom godi u toho sveho, protoze naprosta vetsina chlapu ma pri pri ejakulaci orgasmus (nemusi byt sice vzdy stejne silny), a ejakulace je zalezitost mechanickeho drazdeni a toho ze se mysl nebude branit.

Kulicka: 10 kg po dvou porodech neni potupna zmena, je to prirozena zmena, stava se to vetsine zen. Ja nejsem tak vazany na telo, me jde o spokojenost partnerky a jestli bude spokojena s 50 nebo 80 kg je to jeji rozhodnuti a ja ho budu tolerovat. Pokud jde tve rozhodnuti, stanovit si vlastni optimalni vahu, tak jsi napul vyhrala. Mas cil a ted jde o to prosadit si ho i pred manzelem. Hlavne pozor a delat to bez vycitek a obvinovani, abys ho vyprovokovala k nejake neuvazene reakci (odmitani sexu, hrozba rozvodem, …). Zkus volit asertivni pristup, nenasilne prosazovani svych cilu, postupne navykani a mit pochopeni pro jeho nesouhlas a pokusit se najit v te pro nej neprijemne zmene neco kladneho. Treba tvuj vetsi sex. apetit, vcetne spolecneho sledovani porna. Z tvych prispevku jaksi vyplyvala tva zrejme prisna vychova, trochu puritanska. Uvedom si ze vse jsou jen predsudky, to uz si zjistila, ze pres pocatecni odpor te neco na tom pritahuje, neni to nic nenormalniho, poddej se tomu, nehlidej se tolik, neomezuj sve vnitrni touhy nejakymi pochybnymi moralnimi predsudky. Pokud nikomu neublizujes, je vse dovoleno. A pkud jde o to ze se mu nepostavi kdyz zhubnes, tak to jsou jen vymluvy, sex je hlavne otazkou fantazie a u u vas po nekolika letech spolecneho souziti i tak trochu rutiny. Sex maji i lide v 60 letech a tem dedkum se postavi ne proto ze je vzrusuje pohled na scvrklou starenu, ale protoze se jim vybavi vzpominky a reflex zaridi erekci. A neboj se autoerotiky, jak ji provadis je jedno, na technice nezalezi, ale pokus by se te manzel pokousel sexualne vydirat, nema cenu se trapit abstinenci, nauc se uspokojovat sex. touhy sama, neni to nic neobvykleho ani trapneho, ale zase bys to bemela pouzivat jako zbran proti manzelovi, protoze i on se dokaze ukojit sam, abyste se nedostali do zacarovaneho kuhu, ze si nebudete navzajem dopravat sex a postupne se budete odcizovat. Ale obcas si udelej dobre sama, s vekem tva sex. toha moc klesat nebude, zatimco ta jeho ano, takze proc se omezovat.

Kulička: on se mu postavi ale nebude z toho nic mit. Pritele taky nevzrusuju a nepritahuju,ale normalne se mu postavi,ale nema orgasmus!

Já vím, že bych se měla už nějak rozhodnout, protože takhle se jen ubíjím. Nejvíc řeším odpověd na otázku, jestli opravdu může mým zhubnutím dojít k tomu, že se manžel nevzruší. Zatím se to ještě nestalo, ale kdo ví, kdybych zhubla 2, 4 , 6 kg? Je fakt, že v dobách našich začátků jsem měla o 10 kg mín, ale to taky byl vztah čerstvý, a pak už před 4 lety přišla těhotenství a postupná (a potupná) změna mé postavy. Jsou dvě možnosti, bud mě manžel udržuje v napětí jen proto, že se nechce vzdát těla, které je mu příjemné, ale doopravdy by problém se stykem něměl. Nebo, což je ta horší varianta, by se mu fakt nepostavil, což on mi tvrdí. Asi se sebou zkusím něco dělat a zkušební metodou nějak zjistit tu hranici. Protože pro mě je důležité cítit se dobře, vždyt sex je půlhodka za den a já jsem sema se sebou pořád. Začíním být i negativně poznamenaná v průběhu intimního uspokojování. Při předehře mám pocit, že nejde o příjemné dotýkání, mazlení, ale ohodnocování křivek mého těla, jeho proporcí a zkoumání, jestli není něco v nepořádku. Obzvlášt když u toho manžel prohodí něco jako: tak tys zas držíš dietu jo? Smířit se jen s autoerotikou, to fakt nechci, bylo by to pro mě ochuzení.

Kulicka: tvuj problem asi nema jednoduche reseni. Je tezke radit nejake triky nebo navody, protoze kazdy clovek je jiny a jinak reaguje. Zalezi na mire tolerance, pochopeni, schopnosti prosadit svuj nazor, ochote ke kompromisu, … a navic nejde jen o jednoho cloveka, o dva (plus jeste o deti). Reseni se tezko hleda. Jedna extremni varianta je, ze jses silna osobnost, ktera se nerada podrizuje a prosadis si svou, zhubnes, budes se udrzovat v kondici, ktera vyhovuje tobe bez ohledu na partnera. Musis ale v sobe najit trochu cynismu a zapomenout na to co k manzelovi citis a verit tomu, ze das detem lepsi zaklad do zivota jako vyrovnana zena nez jako uslapnuta putka. Pokud se s timto ztotoznis, da ti to silu odolavat natlaku manzela a grozbe rozchodu nebo odmitani sexu (zbyte ti jeste autoerotika, kdyz odmitnes neveru jako nebezpecne reseni). Druhy extrem je, ze se zcela podridis vuli manzela a udelas vse pro jeho maximalni spokojenost s vidinou, ze to je pro zachovani rodiny a klidneho zazemi pro deti to nejlepsi reseni. Pak ale v zajmu sveho dusevniho zdravi (kdyz obetujes zdravi telesne pro manzelovu zalibu v obeznosti) musis na urcite pocity rezignovat a najit smysl zivota jinde, potlacit touhu po telesne kondici. Vzit to tak, ze zkratka budes tlusta, jako se po uraze lide musi smirit s ochrnutim, naucit se s tim zit. Je to tezke, protoze tloustka neni tvoji prirozenosti, ale touhou tveho partnera. Urcite lze najit i nejaky kompromis, neco mezi obema extremy, ale pokud neznam konkretni situaci, nedokazu posoudit miru realnosti konkretniho cile. Ale musis si vybrat jednu cestu, jedno konkretni reseni a k nemu zamerit sve snazeni. Nejhorsi je potacet se neustale mezi obema extremy, nemit zadny cil a stale cekat co bude, to je asi to co te nici a depta, ty potrebujes pred sebou videt ten cil, mit moznost hodnotit miru jeho dosazeni, smerovat k nemu sve ciny. Nevyhovuje ti asi pasivne prijimat co osud prinese, proto se tu sverujes se svym problemem, protoze jinak by to pro tebe problem nebyl. Konkretni radu ti tu asi nikdo neda, pro kvalifikovane rozhodnuti co dal tu nikdo nema tolik dostatek informaci, protoze nejvic jich mas jedine ty a prave proto se ty musis rozhodnout. Vybrat si nejakou cestu, bud zacit prosazovat svuj nazor, sve pohodli a doufat ze se manzel prizpusobi, nebo se podriditjeho vuli a pracovat na se dusevni pohode, najit si duvody proc je to pro tebe nejlepsi reseni. Uvedom si ale, ze to co si stanovis ted za cil, nemusi byt definitivni, na zaklade novych informaci, dalsiho vyvoje situace muzes sve rozhodnuti korigovat, klidne i zcela zmenit, nebranit se zmene, pokud by tobe mebo tve rodine byla prinosem, ale vzdy musis pred sebou nejaky cil videt a ten cil by se nemel menit moc casto. Zivot je neustale hledani cesty jak ho vpohode zvladnout, prekazky je treba prekonavat a ne rezignovat, i kdyz nektera reseni mohou vypadat jako rezignace, ale i rezignace na urcite okolnosti muze byt volba a nemusi znamenat rezignaci v jinych oblastech. Uff. Moc psychologie a filosofovani, ale jinak nez obecne nelze radit bez znalosti konkretnich okolnosti a klic k reseni je v tobe, protoze vis nejlip co citis a co je pro tebe nejdulezitejsi a je jen treba si stanovit priority a stanovit si co je dulezite a co ne (pro tebe, pro tvoji rodinu).

Kuličko, i mně se líbí prsaté ženy a když matka mých dětí měla pneumatiku přifouklou nebo upuštěnou,tak jsem sledoval akorát,že se jí prodloužily prsa.Chceš chodit do fitka ,to je dobře,pokud budeš cvičit na zpevnění prs.svalů tak atraktivita prsou se neztratí.A pak je tu druhá možnost,že manžel chce, abys byla baculka a myslí si,že tě tak neztratí.Takže co dodat upřímně si o všem povykládat a neopuštět jej.Kdo takové maličkosti chce řešit hned rozvodem je nezralý sobec-egoista a neměl by vstupovat do manželství.Proč? Neboť dětem zkazí dětství a dopouští se tak největšího zvěrstva na svých mláďatech.Myslím,že u zvířat to je sledováno v mnohem, mnohem menší míře než u člověka.

No, takovou větu, jakou mi doporučuješ bych asi neriskovala. Nemyslím, že by mě manžel nějak vědomě kvůli sexu vydíral, prostě jen je zvyklý na stav, který se u nás tak nějak zaved. Je pro něj pohodlené vychutnat si co má rád, když může mít oboje. Občas se taky přihodí, že když nekompromisně oznámím odchod na kutě, tak televizi oželí. Co se týká sebeuspokojování, tak jsem na tom podle mě tak nějak divně. Když se hladím, je to sice příjemné, ale nic víc. Sice párkrát jsem pocítila stoupající napětí, ale pak najednou nic, jakoby ústup, prostě se nepřehoupnu. Mám však takový svůj zvláštní způsob, dost těžko se to popisuje. Ležím na břiše, představujeu si pro mě vzrušující věci a stahovánm svalů v podbřišku a stehnech jsem schopna velmi efektivně dosáhnout vyvrcholení. Nedokážu přesně určit, zda je to přesně ten samý pocit jako při souloži, ale asi jo, nebo hodně podobný. Právě na internetu jsem našla dost inspirace, ani ne tak v obrazové podobě, jako spíš v psané. Některé prověřené i dlouholoté fantazie zaberou spolehlivě. Ale tuhle aktivitu pokládám spíš za doplnkovou, určitě má u mě přednost klasika.

Kulička: Tak mě napadá, jestli tvůj manžel nezneužívá právě toho, že se neobejdeš bez sexu. Má tě vycvičenou a pokud se tohle nezmění, bude si s tebou dělat, co chce.

Stydíš se za sledování erotiky, takže bych si skoro tipnul, že si to sama neděláš. Možná by pomohlo, kdyby sis to někdy natruc udělala sama, zatímco bude čumět na bednu a pak ho odbyla s tím, že přišel s křížkem po funuse. Sice ho neznám, ale řekl bych, že po pár podobných večerech by mu došlo, že všechno zvládáš i bez něj a nemá cenu tě vydírat kvůli sexu. Jestli by nepomohlo tohle, tak už nic. Jednoduše mu řekni: „Nechceš? Udělám si to sama a ty si trhni nohou, nejlíp prostřední.“

Bohužel je to asi tak ,že třicetiletá ženská si nemůže moc diktovat a vydírat sexuální nedostupností. Byt jsem tomu nikdy nevěřila, a pokládala za těšínská jablíčka tvrzení, že žena po 30 je na vrcholu sexuální aktivity, tak ted nelze nic jiného, než s tím souhlasit. Dokonce jsem se smířila s tím, že manžel nejdřív dokouká všechny pořady v televizi, co ho zajímají, a pak čekám na svůj příděl. Někdy mi t o pripada až ponižujici, ale přesto pů tom toužim.

Kulička: Není se za co stydět. Sex je o fantazii a po pár letech už potřebuje trochu popostrčit a oživit ;-) Ono je stejně blbý, když by sledoval ty vychrtliny, jako opačný extrém. Špatný je jenom to, že tě nutí do toho, co je ti nepříjemný.Co si takhle taky postavit hlavu, že pokud nesplní něco jinýho, co se líbí tobě, sex taky nebude? Máš přece stejný práva, jako on, nebo ne?

Manžel važí 82 kg a měří 192 cm, já bych ocenila kdyby byl trochu festovnější, ale on si pečlivě hlídá svou váhu. Je pro něj nepřijatelné, abych vážila méně než on. Diskuse o problému a rozumové argumenty z mé strany naprosto nezabírají. Nejsme schopni se dohodnout na ničem, třeba taková věc jako oblékání. Rád by mě viděl v upnutých věcech, v nichž se absolutně necítím a soudnost mi nedovolí oblečená dle jeho vkusu vyrazit ven. Když navrhnu, že trošku shodím a pak si něco hezkého pořídím, tak mě odbyde, že pak už to bude zbytečné, protože stejně nebudu mít co ukazovat. Bohužel moje postava je taková, že nepřibírám tam, kde by to bylo žádoucí dle manželových představ (boky, nˇadra), ale právě na břichu, stehnech, což činí tělo neforemné a necítím se v pohodě. Až se divím, že mu moje břicho nevadí, mě teda samotné je dost nepříjemné a ocenila bych, kdyby mě podpořil ve snaze se ho zbavit. Je to začarovaný kruh a možnost dosažení kompromisu mi nepřipadá reálná. Co se týká společného dopřání sledování tlouštky, možná bychom mohli koukat spolu na Banánové rybičky, to by snad mohlo stačit. Ale vážně, je fakt, že jsme za těch 7 let partnerského soužití nikdy tohle nedělali, myslim tím sledování erotických obrázků nebo filmu při milování. Z mých dřívějších příspěvků asi vyplynulo, že odsuzuju, či mám přímo odpor k pornu. Je fakt, že v minulosti tomu tak bylo. Když jsem se ale dostala při sledování manželových aktivit na erotické servery, oslovilo mě dost věcí, řekla bych že i proti mé vůli. Takže dá se říct, že jsem dospěla k pochopení toho, že sleduje věci, které mu přináší uspokojení. Rozumím tomu, proč na to kouká, ale štve mě na co kouká. Ale na druhou stranu je fakt , že by mě asi stejně tak vadilo prohlížení modelek 90.60.90, protože takového ideálu nejserm schopna dosáhnout. Takže erotické stránky dle svého zájmu i já ted občas prohlížím, byt se za to stydím. A taky je poctivě mažu.

Kulicka: 85 neni tak moc, ale zalezi kde jsou, to ale nepotrebujes resit. Pokud si mela v dobe seznameni s manzelem o 10 kg mene, tak se s nim pokus domluvit na kompromisu. Nadvaha rozhodne neprospiva, zatezuje zbytecne organismus, vnitrni organy, kouby, …Psychickou stranku veci lze take zahrnout, ale tim ho asi moc nepresvedcis. Argumentuj zdravim, predpoklladam ze te nehodla uzrat k smrti a vychovavat sve deti sam jako vdovec. Pro oba prijatelne by mohlo byt udrzovat vahu kolem 80 kg s nejakou toleranci ±2kg. Kolik vazi on? Predpokladam ze bude obtizne ho presvedcit, ale pokud te ma rad, nemuze mu byt lhostjne tve zdravi (fyzicke i dusevni). Jako vstricny krok ze tve strany by mohlo byt to, ze mu doprejes vizualni uspokojeni z tloustky jinde. Pokus se premoci odpor a muzete se pokusit sledovat napr. porno s baculkami spolecne. Mazlit se u toho, jde o to doprat mu to po cem touzi alespon castecne. Je to neskodne a prekonani tveho odporu k pornumohlo by mohlo byt pro tebe prijatelnejsi nez trpet nadvahou.

Tohle je rakce Kulicky, omylem mi to poslala do posty a pozadala me, abych to posal sem:

Dik za všechny nazory k memu příspěvku, moc mi pomohlo, že jsem se o svych problemech mohla svěřit. Na uvod chci říct, že o rozvodu neuvažuju. Měla jsem jasně napsat kolik měřím a vážím, aby nevznikaly zmatky, tedy mám 175 cm a 85 kg. Podle vzorců ideální váhy bych měla mít určitě dost pod 70, ale to ani není mým cílem. Přála bych si zformovat postavu a zlepšit kondici, která po dvou dětech je dost v mínusu. Pro dobrý pocit a hlavně ze zdravotního hlediska bych byla spokojená dostat se pod 80tikg hranici, to snad nechci tak moc. Ale manžel registruje každé půlkilo, fakt to okamžitě pozná. Má panickou hrůzu z toho, že kdybych si jednou týdně zašla někam zacvičit, okamžitě se to projeví úbytkem váhy. Já jsem dřív chodila na volejbal, jezdila na kole, ráda plavala. Děti jsou ještě malé, takže na podobné aktivity bych musela mít hlídání. Jenže manžel odmítá se o děti starat, pokud bych svůj volný čas chtěla takto využít. Když jdu jednou za čas do kina nebo na kafčo s kámoškama, tak nemá námitky. Ale stejně párkrát při mém návratu kontroloval, jestli nejsem zpocená a nebyla jsem tajně cvičit. Nesouhlasím s názorem, že je lepší, když mě nutí do jídla, než kdyby mě nutil hubnout a hladovět. Je to jen jiný, ale stejně nepříjemný druh nátlaku. Kdo to nezažil, nepochopí. Rada, že je třeba vše v klidu probrat rozumně a bez emocí, je dobrá, ale v mém případě těžko realizovatelná. Když mi manžel přepočítává zbylé rohlíky ve špajzu, mám chut mu jejich zbytek hodit na hlavu. Jde o to, že každý vidíme jakoby jinýma očima, moc mě ale trápí , že kvůli svým potřebám ignoruje moje. Co se týká prohlížení pornostránek udělali jsme dohodu o důsledném mazání „závadných“ návštěv. Kdybych napsala, že jsem se nad to povznesla, tak to tak není. Spíš jsem se pro vlastní klid přinutila k toleranci. Netrápím se myšlenkami, že třeba časem neodolá nějaké jiné ženě, které pro něj bude ztělesněním jeho snů. Vadilo by mi to asi hrozně. Sice jsem na něj v afektu řvala, at si teda jde užít s nějakou tlustou… a mě přestane vykrmovat jako prase na porážku. Neudělal to a doufám, že ani neudělá. Ale kdo ví co by se stalo, kdybych těch pár kil shodila a náš intimní život to poznamenalo, jak mi stále připomíná. Snažím se najít nějaký pro oba vyhovující stav, ale je to jak na houpačce. Snad se s tím vyrovnám, v manželství jde přece o i spoustu jinýc ch věcí.

anonym20: Aha, tak to jsem nějak blbě pochopil. Ten názor o obvodu břicha jsem už asi taky zaslechl, ale kupodivu od nikoho, kdo by měl cokoliv společnýho se zdravotnictvím nebo s obezitou.

petmk: pres 100 kg by vazila kdyby mela pres 2 metry, cituji ji: " Podotýkám, že jsem v té dob vážila o něco méně než měřím – 100." To je takovy ten primitivni vzorecek pro idealni vahu (vyska v cm minus 100). To vazila v dobe jejich seznameni, ale nikde nepsala kolik vazi ted, po 2 detech. Chapu ze se kazda zena asi touzi po porodech dostat na puvodni vahu, ale proc, pokud je soucasna vaha vporadku. Navic jsem nedavno nekde cetl, ze z hlediska zdravi ten BMI index neni rozhodujici, ze rozhoduje spise obvod v pase. Tuk ukladajici se na brise obaluje i vnitrni organy a skodi mnohem vice nez kdyz je na zadku a na stehnech, takze nez vaha nebo BMI je dulezitejsi (pro zdravi) obvod v pase. To ale nijak nesouvisi s problemem Kulicky.

anonym20: Přece psala o tom, kolik váží. Tuším, že je to něco málo přez stovku. Je tam mezi nima neshoda a on odmítá změnu. Neškodilo by mu nějak připomenout, že byla na dolní hranici a i tak měl důvod, že tráví život právě s ní. Souhlasím s tím, že je to o komunikaci a není to na týden. Rozvod je radikální řešení, ale proč on má zůstávat s někým, kdo mu nevyhovuje a ona se trápit kvůli tomu, jak ji omezuje?

Z ciste rozumoveho hlediska a pohledu zvenku je to ta lepsi varianta. Libi se mu baculky a ne vychrtle modelky. To je pozitivni v tom, ze obecne je mnohem snazsi pribrat nez zhubnout (s vyjimkou metabolickych poruch) a vetsina zen po porodech ma tendenci tuk spise pribirat nez shazovat. POrad lepsi kdyz te nuti jist a tloustnout, nez kdyby te trapil hlady a chtel abys vazila 40 kg. To je jedna cast problemu. Dalsi je porno. To ke chlapum tak nejak patri a to ze vzruseni hleda v casopisech a na webu je pro tebe snad prijatelnejsi, nez kdyby to hledal v bordelu, u prostitutek nebo milenek. Znamena to ze te ma rad, nechce ti ublizovat. Potlacovani pudu a prirozenosti muze vest k psychickym porucham, agresivite, …, takze uspokojovani techto potreb nevinou konzumaci pornografie je mnohem bezpecnejsi a levnejsi nez jejich uspokojovani jinde nebo jejich potlacovani. Pokud ho nechces opustit (pokud jo, tak cim driv, tim lip), tak se s jeho zamerenim musis psychicky vyrovnat. Smirit se s tim jaky je a ze to nezmenis, milovat ho i s jeho uchylkami. Jak si k tomu najit cestu zalezi na mnoha okolnostech a nekdy muze byt prinosne vyhledat radu psychologa a nekolik sezeni jednotlive i spolecne absolvovat. Pokud jde o to ze te nuti k necemu co nechces, tak to je problem. Zalezi na tom jak moc durazne te k tomu nuti, jestli chape tve pocity. Mluvite o tom spolu? Nemyslim vycitky a obvinovani, plac nebo hadky. Ale v klidu si sednout, probrat po cem kdo touzi, vyslechnout nazor druheho, snazit se pochopit a hledat reseni, vhodny kompromis. Musi ale chtit oba. A pro to je treba mit motivaci a vy ji mate dost velkou (2 a 3 letou). A asi to nevytesite za tyden, ale bude to proces vzajemneho pochopeni a hledani spolecne cesty.

Nenapsala si ale kolik meris a vazis, aby slo posoudit miru pozadavku, protoze je rozdil jestli pri 160cm mas 50 kg a on te nuti mit alespon 60, nebo jestli mas 80 a on chce abys mela 100. V prvem pripade by bylo vhodne zmenit svuj pristup, protoze to neni zadna tragedie a tim zes napsala sem, davas na jevo ze hledas reseni. Pokud jde o druhy pripad, je treba argumentovat zdravim a pokusit se motivovat ke zmene nazoru partnera.

Kulička: co ja bych za tohle dala, kdyby to memu pritelovi delalo dobre ze jsem silna:-))

Ne ted vazne, dostala jsi se do nelehke situace mas nekolik moznosti?

1. bud budes akceptovat manzeluv pristup,ale budes psychicky zdeptana a myslim si ze to casem z tve strany povede jeste k vetsim problemum
2. promluvis si s manzelem, ze proste tohel nechces, nechces si nicit svoje zdravi a at to pochopi
3. nebo budes tolerovat manzelovo surfovani po internetu a jeho zkoumani „hory speku“ a doufat, ze se jeho zajem nepresune k realne zene
4. a nebo se das rozvest coz si mylslim, ze je jako posledni krajni reseni uz kvuli detem,ale na druhou stranu jsou male a jeste by z vaseho rozvodu nemeli rozum.

Myslim si, ze zit v manzelstvi ve kterem nejsi stastna jen kvuli detem je blbost…to je muj nazor. A opravdu ti nezavidim do jake situace jsi se dostala

Mam problem , prosím napište mi svůj názor. Jsem 6 let vdaná, narodily se nám dvě děti 2 a 3 roky. Manžel od začátku našeho vztahu vždy zdůraznoval, že se mu líbí plnější ženy, já že se pohybuju na spodní hranici únosnosti a měla bych ze sebou něco dělat, tím myslel ztloustnout. Podotýkám, že jsem v té dob vážila o něco méně než měřím – 100. Po těhotenstvích se moje váha postupně zvedla o 10 kg, je je to trvalý dvouletý a pro mě velmi nepříjemný stav. Bohužel při jakémkoli pokusu o redukci nadváhy dochází mezi námi k ostrým střetům. Manžel si mé zhubnutí nepřeje a hlídá mě co jím, kolik ubylo jídla v lednici, co jsem jedla k obědu, kdy budu večeřet atd. Problém se vyhrotil, když jsem asi před rokem našla v šuplíku vytištěné „modelky“XXXL, Ženské na těch erotických fotkách mohly vážit dobrých 150,200 kg. Byl to pro mě šok a ( i když mě to nešlechtí), sledovala jsem po nějakou dobu obsah manželova surfování. výsledek mě nepotěšil – celé noci trávil prohlížením hor špeků. A to bylo zrovna v době, kdy jsem náš intimní život považovala za velmi uspokojivý a to oboustranně. Ne zvlášt příjemná diskuse mezi námi na toto téma nepřinesla žádné řešení, co k tomu taky mohl říct, že? Vyrovnávala jsem se s tím těžko, prošla jsem stadii odporu, znechucení a myslím, že jsem to úplně nerozdýchala dodnes. Nejvíc mě deptá vědomí, že i kdybych se rozkrájela nemůžu realizovat manželovy sexuální touhy a potřeby v tomto směru. Dospěla jsem k závěru, at' se kouká na co chce, když mu to dělá dobře. jsem ale zničená z jeho omezování, kontrolování, jestli jsem nezačla cvičit, nutí mě se vážit, aby měl přehled. Prohlásil, že jestli chci hubnout, tak budu mít na svědomí krach našeho intimního života, že se prostě nevzruší. Tímhle vyhrožováním mě ničí, o manželské radovánky bych fakt nerada přišla. Takže zůstávám ve stavu fyzické i psychické nespokojenosti a řeším, co s tím?

petmk: s tim hmyzem to mozna bude nejak podvedome ziskany, ale tezko zjistovat proc (nekdo se boji vysek, nekdo pavouku a nevi proc), ale je fakt ze kdyz ji stipne treba jen komar nebo jiny obycejny hmyz (ne primo vcela nebo vosa), tak velky rudy pupence a svedi ji to jako cert, mozna bude i na neco alergicka. Pokud jde o to oblbnout podvedomi nejakou odmenou, spojit to s necim prijemnym, to uz zkousime skoro pul roku, prave na zaklade te konzultace s psychoogem a zatim to tak nejak napul, dokazu ty pocity vedome potlacit, uvolnit se a nemyslet na to, ale pri sexu, pri tom kdyz se vzrusis a vedomi ustupuje pudum, tak to nefunguje, zatim. Ale tvoje rady fakt nesjou nesmyslny, bud mas nejake zkusenosti s psychologii nebo mas dost empatie.

anonym20: V jednom s tebou musím nesouhlasit. Její obavy z hmyzu nejsou vrozené, je to jenom psychiká záležitost. Kdyby žila v jiné kultuře a v jiným prostředí (třeba v pralese nebo v kultuře, kde se hmyz konzumuje), měla by k němu nejsoíš jiný vztah. Skoro bych se vsadil, že za to může jednak to, že viděla od malička rodiče systematicky likvidovat hmyz s tvrzením, že přenáší nemoci a nějaká ta špatná zkušenost (žihadlo, poštípání,…) Naopak slast z jídla a chuťový prožitek je daný geneticky. Chuť sama o sobě dokáže vyvolat slastný pocit, ale i nepříjemný. A protože prý je lidský mozek u každýho jiný, proč by nemohlo u někoho chuťové centrum vedl centra sexuality? Myslím, že ty a šlehačka jste ve stejným vztahu, jako ona a jizvy. Takže je na tobě, jak s tím naložíš. Jestli to bude tak, že když si užije s jizvama, ty si to pak vynahradíš třeba na marmeládě… Bude to 50:50 a tvoje podvědomí by si mohlo vsugerovat, že když nebude dělat problémy s přítelkyní, bude za to sladká odměna…

godi: ona si nenasla uspokojeni jinde, jen jsem rovijel tve strucne rady.

petmk: Jasne, kazdy mame nejakou uchylku nebo skrytou tohu, kterou se snazime ukryt. Z tech za ktere se nestydim je to treba to, ze rad jim z jejiho tela (slehacku, ovoce, marmeladu, med, …) ji se ty by se ty doteky samotne i libily, ale kazi ji to pocit ze je od toho ulepena a upatlana, ze to prilaka mravence, vosy a jinou hmyzi havet. (nema fobii na prehnanou cistotu, tu mam spis ja, ale ma fobii z toho hmyzu). Jenze jeji obavy z hmyzu jsou vrozene, moje neprijemne pocity z toho co ji vzrusuje jsou ale ziskane tim urazem, proto si myslim ze je mozne to nejak zmenit. A taky jde o to, ze to moje vzruseni z jidla na ni neni o moc vetsi nez obycejne „normalni“ vzruseni, ale v jejim pripade je ten narust vzruseni proti „normalnimu“ hodne vyrazny, proto bych ji rad vyhovel, coz obcas delam, ale ona z toho nema ten maximalni pozitek, protoze vi ze je to z me strany jakasi „obet“. NEhnusi se mi tim co se mi libi, ale je to tak, ze v dobe meho uzdravovani jsem na tom byl psychicky spatne, seslo se vic okolnosti a ja byl fazi kdy mi bylo vsechno jedno, na nicem mi nezalezelo, naprosta rezignace. No a ona se snazila me nejak vybudit, probudit ve zajem o svet, o cokoliv. No a behem pece o me prisla na to ze ji to vzrusuje a to tak ze hodne. Pozdeji se sverila ze mela obcas vycitky ze si na me „ukaji sve chtice“ a me to bylo fuk. Casem jsem si zacal uvedomovat ze jsou lidi kterym na me zalezi a ze ma smysl se o neco snazit. A postupne jsem se zacal z te deprese dostavat. Jenze jak jsem se snazil poznavat sve pocity a vzivat do pocitu druhych, tak jsem si zacal uvedomovat co se se mnou deje, zacal jsem zase postupne rozlisovat slasti, uzivat si, ale zaroven s tim jsem zase zacal vnimat i ty negativni signaly. A stejne tak jako je nekdo lechtivy a nekdo ne, a kazdy ma ten prah prijemnych a neprijemnych dotyku jinde, tak zatimco totyky na beznych mistech zacaly byt opet prijemne, tak dotyky na mistech zraneni neprijemne. Bez ohledu na to kdo se jich dotykal (treba pri kontrolach lekari, jini lide omylem, …) Samozrejme ze kdys se me dotkne nekdo cizi tak je to jine nez kdyz se me dotkne pritelkyne, Od cizich to vadi pochopitelne vic, protoze pritelkyni miluji a ona mne, tak ten cit ty neprijemne pocity utlumi. Samozrejme ze jsem se ji sveroval s tim co se deje a ze mi nekter dotyky vadi, ona to chapala a ja jeste nevedel o tom co ji maximalne vzrusuje. Snazila se ovladnout, ale obsas se zkratka neudrzela a jak jsem se ja vracel k normalu, tak mi ty jeji obcasne ulety byly divne a ona citila ze je asi vhodne se mi sverit proc k nim dochazi. Nejdriv jsem netusil ze je to tak vyrazne ta jeji touha, ale casem jsme se poznali detailneji a vice se sverovali (ujasnili jsme si tak nejak ty X a Y jak jsem tu naznacoval). Takze ta pece o „jizvy“ nesouvisi primo s mym „uzdravenim“, to nema primou souvislost. Ono mi pri tom krasne nebylo, ja byl v zapornych hodnotach pod mezi rozlisitelnosti. Nevim co presne me vratilo na kladne Y, ale pravdepodobne ne dotyky na mistech kde mi to vadi. Proto je to pro me tezky, spojit si s tim neco prijemneho. S temi misty jsou spojene jen negativni prozitky a pocity. Jedine prijemne co je s nimi spojeno je uspokojeni me pritelkyne, ale zatim to nestaci prebit ty neprijemne. A nemuzi najit nic co by to zlepsilo, jak posilit ty prijemne a oslabit neprijemne. Snad jedine pockat, jestlil ty neprijemne casem samy zeslabnou tak ze nahradi pocit z uspokojeni pritelkyne. A verit ze to nebude obracene.

No, to jsem toho zase naplacal. Kdybych nebyl takovy cynik, tak bych se snad rozplakal ;-)

petmk: naprosto s tebou souhlasim!!! K tomu neni co dodat.

godi: Anonym20 už tohle rozhodnutí přece udělal, zvolil tu první možnost, zůstat s ní. A svoje rozhodnutí nechce měnit.

anonym20: Každý je svým způsobem úchylný. Určitě bys našel něco, co je příjemný tobě a nepříjemný jí. Kdysi, než jsi věděl, že je to její úchylka, její péče ti dělala dobře. Teď je ti to nepříjemný, ale proč? Jsou to opravdu ty pocity, nebo se ti tvoje přítelkyně hnusí tím, co se jí líbí? Jistý je jedno. Ona o tebe pečovala a pomohla ti. Svým způsobem vyléčila jizvy a denně (nebo jak často to děláte) se přesvědčuje o tom, jak se zahojily. Je to pro ni krásná odměna za to, co pro tebe udělala. Zkus přebít vzpomínky na úraz vzpomínkami na to, jak bylo příjemný, když o ně pečovala. Na špatný se zapomíná rychle, na dobrý věci pomalej. Tak si opakuj „děkuji ti a to, co jsi pro mě udělala a jak krásně mi při tom bylo.“ Nebo něco v tom smyslu…

anonym20: ok tak tri moznosti:

1. akceptovat to
2. hledat reseni
3. rozejit se

Tak ona si nasla uspokojeni jinde..pak nechapu co tu resis??

Petlkaxxx: On mi tu nikdo nepomuze hlavne proto, ze tady je jen parta laiku (nic ve zlem) a ani odbornik (psycholog) nedokaze pomoct aniz pozna oba partnery a to nemuze prostrednictvim par prispevku jednoho z partneru poznat. A protoze jsou lidi s mnohem vetsimi problemy nez je ten nas a i kdyz jsme to zkouseli, tak nadeje ze nam za rozumnou cenu a v rozumne dobe pomuze je mala. A jak uz jsem poznamenal, necekam zazracnou radu, jen jsem se chtel vypovidat, sverit s nasim problemem a dofat v pochopeni, jestli nekdo neco podobneho resil a jak. A nechci zabihat do fyzickych detailu, ktere s problemem primo nesouvisi. Je totiz jedno jestli jde jen o „jizvy“ o kterych tu pisu, nebo o ztratu nohy, ucha nebo oka, protoze ty konkretni zraneni nejsou podstatny, ty se fyzicky zahojily (v ramci moznosti), jde o to jake to vyvolalo zmeny v nasem vztahu, v nasich pocitech.

anonym20: myslím si že je docela nemožné aby kdokoliv vyřešil tvůj problém nebo ti jenom trochu poradil tak, aby to k něčemu bylo, bez toho aby ho znal do detailů… na jednu stranu chceš poradit a na druhou zase nechceš do těch detailů moc zabíhat :-))

godi: akceptovat to, nebo se rozejit? To je moc jednoducha odpoved. Rozejit se hned? nehledat reseni? To je zbabele a ten vztah asi nebyl moc hluboky. To v nasem pripade nehrozi. Rozchod po roce hledani reseni, vychodiska? pote co si partnerka nasla uspokojeni jinde? To je otazka vyvoje vztahu, moc neurcitosti, co se stane v budoucnu, vpodstate vyvoj reseni „akceptovat tak jak je“ Akceptovat situaci? Jak? Kym a co? Rozpada se na dve varianty kdo se cemu prizpusobi. Bud partnerka se vzda svych pozitku (nebo akceptuje jejich nizsi intenzitu) a ja akceptuji je ji nedokazi plne uspokojit? To mi nesedi, je to zbabele, pohodlne a sobecke. Akceptovat sve neprijemne pocity, smirit se se stavem nepohodli nebo utrpeni s pocitem ze se obetuji pro partnercino uspokojeni? Prilis masochisticke, to mi nesedi a protoze znam pritelkyni, je to pro ni neakceptovatelne, protoze by ji to pripadalo bezohledne a sobecke uzivat si, kdyz me je to neprijemne.

Proto tebou navrhovane „smir se stim nebo se rozejdi“ nelze prijmout jako reseni meho problemu. Ja vim, snazis se pomoci, ale ne vzdy je to mozne. Stejne diky za diskusi. Kdyz by nikdo neragoval, nemohl bych zde ventilovat sve pocity. Nemohu ocekavat ze mi tu nekdo poradi zazracny recept, ale pomuze mi to ujasnit me vlastni pocity a moznosti.

Nejde tady o amputaci, ale ani ne jen o ty jizvy, ty bych ani neresil ty vem cert (kdo nema jizvy neni chlap ;-), ale nechci tady verejne zabihat do detailu (ne, nemam amputovanou nohu, ale neni to ani jen par jizev, zkratka neco mezi, staci?).

Skinny: ja tu prezentuju svuj nazor a pokud by to byli ty jizvy tak by me to nevadilo .. a amputaci tady neresime

Skinny: bud bych to akceptovala a nebo se rozesla.. to je jednoduchy, nic mezi tim neni

Godi: Ty jsi vždycky strašně chytrá když se ti nic podobného nestalo, vem si že bys byla chlap, kterému amputovali nohu a nejoblíbenější čiností tvé holky by bylo masturbování tvým pahýlkem, řekni mi jak by ti to bylo příjemné a jak lehce bys to zvládala.

anonym20: sorry odmitam to uz resit!

godi: nechci se opakovat, ale protoze jsme kazdy jiny (lide obecne) a kazdeho vzrusuje neco jineho, verim ze tobe by to lichotilo, ale me bohuzel ne. Uz jsem tu psal, ze vim ze jeji preference nezmenim, vim ze to musim resit ja, vim ze nejlepsi je udelat z nedostatku prednost, uz jsem to psal primo i v naznacich, ale nevim jak. Budoucnost to ma, tak nas nerozchazej, tys taky psla ze namas s pritelem orgasmus a nikdo te s nim nerozchazi. Oz jsme to s pritelkyni resili mockrat, byla by se mnou stastna i bez meho poskozeni, ani nevedela ze ji to tak pritahuje az dokud se to nestalo. A nestastna neni, je stastna ze jsem v poradku, ze jsem se s tim vyrovnal. Pokud bych to vyjadrit graficky, tak pri sexu jsme dosahovali pred urazem nejake urovne vzruseni (rekneme ona X, ja Y, jestli jsou X a Y stejne nebo ktere je vetsi nelze posoudit). V dobe meho uzdravovani ona byla mnohem vzrusenejsi, prozivalala jak samotny sex, predehru i orgasmus mnohem intenzivneji (rekneme 2X). Ja zpocatku nic moc (nula), ale postupne jsem se diky pritelkyni po tom pul roce dostal v intenzite prozitku na priblizne stejnou uroven jako pred urazem (Y). Jenze abych te urovne dosahl, musi se ona chovat jako pred urazem, tudiz nemuze dosahnout intenzity 2X, ale jen X (nebo neco mezi X a 2X). Jenze ja ji nechci ochuzovat, rad bych ji dopral 2X, jenze to co vede u ni ke 2X, to ve me vede k nule. A to zase mrzi pritelkyni, protoze ona by pro me chtela alespon Y. Takze reseni je prozivat si to kazdy zvlast. Mozna ze to jeji 2X je vykoupeno u me pocity neprijemnymi (tezko nejak to kvantifikovat, telo reaguje zaporne, je to neprijemne, ale tesi mne ze ji to zpusobuje vetsi rozkos, takze ve vysledku asi nula). Ale tim ze dokazeme X a Y jako pred urazem, to neni duvod k rochodu, ale protoze vime ze jde i 2X, tak nas to mrzi ze jen pri mem (-Y/2 az nula). Jde o to jak oblafnout telo a vzpominky tak abych ja se pri jejich 2X dostal z minusu do plusu. Nevim jestli je ti to ted jasnejsi, necekam ani zadnou konkretni radu, protoze vim ze je to strasne individualni a dlouhodoba zalezitost, ale jak uz jsem psal, internet je ta nejdutejsi vrba co znam a treba mi pomuze kdyz se vypovidam.

Jinak tvoje rada at se s tim smirim nebo se rozejdu protoze pritelkyne bude nestastna me docela ranila, zkus lepe volit slova a krotit emoce. Nemyslim si ze by byla nestastna a tim ze se nehodlam smirit se soucasnym stavem a snazim se to zmenit se ji snazim ucinit jeste stastnejsi, stejne tak jako ona se nesmirila s mym stavem nenechala to byt jak to bylo po uraze a neuzivala si sve 2X pri me nule, ani se se mnou nerozesla kdyz se kvuli memu Y musi vratit jen na sve puvodni X.

anonym20: neprirovnavej pedofilii s tim ze by tvoji partnerku vzrusuji tvoje jizvy to je uplne o necem jinem, a me by to vubec nevadilo kdyby to meho partnera zvrusovalo.. spis mozna naopak!! Bud se s tim smir a udelej z toho prednost, nebo se rozejdi, protoze to nema budoucnsot, ona se bude ovladat a bude akorat nestastna!

godi: nejde o pissing, to byl jen priklad, tak si tam dosad uchylku ktera ti vadi (sodomii, pedofilii, … to je fuk). Me by taky treba pissing nevadil, ale protoze mam spatnou zkusenost s telesnym poskozenim, tak mi vadi kdyz to pritelkyni vzrusuje. Ja vim ze je resenim zmenit to v prednost, ale to bych mohl snadneji bez te prime zkusenosti. Proste jsme v nasich uchylkach neshodli. Tezko donutis k cloveka k necemu co je mu neprijemne, nebo donutis, ale urcite z toho nebude stastny. Ja vim ze ona se nezmeni, muze to potlacit, ale nechci ji ochuzovat o maximalni vzruseni, nechci ji omezovat, ale psychicky ji nedokazu vyhovet. Jo, snazim se, ale telo a psychika je propojena, a to co ji vzrusuje je mi velmi neprijemne (nevim jestli se tomu rika fantomove bolesti). Je to asi psychosomaticka zalezitost, mozna to ma nejake reseni, ale protoze jde o „banalitu“ (kdyz nejde o zivot jde o h o v n o). Rozchazet se kvuli tomu nebudeme, jsme rozumni lide, ale citime ze by to melo a mohlo byt lepsi, jen nevime jak na to.