Sexuální obtěžování v pracovněprávních vztazích

Tak nevím. Bijete se tu v prsa za své právo na harašení. Jeden extrém je dělat z člověka asexuálního tvora, úplně stejný extrém ale představují některé příspěvky které tu plodíte. Člověk je tvor sexuální, ale ne JENOM. Pokud se harašení provozuje v atmosféře přátelského kolektivu, tak není nic proti ničemu (všichni souhlasí a harašit se vesele může i přes jakékoli zákony, protože kde není žalobce…). Tam kde kolektiv není natolik stmelený, jsou nasnadě nějaká ta omezení (a asi nejenom v oblasti sexuálních narážek). Já mám erotický humor velmi ráda, ale neprovozuju ho tam, kde vím, že to není vhodné nebo kde je někdo, kdo by jej neocenil. No a co? Nemusím se tímto způsobem projevovat za každé situace. Vy taky ne. Je to fajn, ale není to životní nutnost.

K tomu „povýšení přes díru“ co tu padlo… jedna věc je ženská z rozepnutou blůzou, druhá věc je chlap který se v té situaci nedovede ovládnout. Myslím, že v tomto jsou síly nebo prohřešení – podle toho jak to chcete vnímat – vyrovnané. Fakt je, že jsem asi víckrát v životě zažila, že i „rozumný“ chlap se choval jak hovádko boží když to na něj začala hrát nějaká pipka v průhledném oděvu. Ale tady už nelze říct jinak než Dobře mu (vám) tak. Můžete vyvíjet tlak aby se toto nedělo. Ty skutečně schopné ženy, které mohou nabídnout zaměstnavateli i něco jiného než „trojky naostro“ vám budou vděčné. Na VŠ i na SŠ jsem zažila, že zkoušející asák/profesor „podlehnul“ a nechal prolézt slečnu, jejíž jediným kapitálem bylo sporé oblečení. Je to smutný. Ale to ten zákon stejně neřeší :-)

miiirek: K důstojnosti? Ani omylem. Je tady ještě jedna věc. N práci se člověk musí soustředit, to ale vydrží jenom nějakou dobu (max. 2–3 hodiny), pak potřebuje změnu nebo odpočinek. Bez toho je zaměstnanec unavený, dělá pomalu a s chybama. Prto velký firmy v Japonsku zavádí třeba hodinovou pauzu se spáknem, vrátí se jim to na produktivitě. No a trocha toho harašení může posloužit jako výborný relax. Takže zaměstnavatel, který to zakáže, je vlastně sám proti sobě…

miiirek: Pravdu díš. :-) Tuhle chujovinu nepochybně vymysleli absolventi filozofických fakult, jenž mají nulové znalosti z přírodních věd a naši přirozenou, biologickou podstatu považují za něco „nízkého“. Absurdita takové úvahy byla ale příliš do očí bijící (dokonce i pro průměrného Amíka) a tak si místo úplného popírání pohlavnosti vymysleli (vymyslely?) „gender“, ve zkratce další z novodobých klacků na heterosexuálního muže. Nevím, možná Západ opravdu potřebuje čas od času nějakou ekonomickou krizi, epidemii a nebo válku, aby se přestal zabývat pitomostma. Nehledě na to, že se nevyplatí ani ekonomicky – totální potlačení pohlavního pudu MUSÍ zákonitě vést 1) k frustraci a z toho plynoucí 2) snížené pracovní výkonnosti… Ale lobby šílených krav a nenažraných právníků, vytvářejících rukou společnou a nerozdílnou zcela záměrně z komára velblouda, je asi příliš silné, aby je zastavil zdravý selský rozum.

Tak nevim jestli predstirat naprostou asexualitu muze vubec smerovat k dustojnosti zamestnancu …???

Anonym: Ok, asi jsem to blbě napsal. Právě že v tamté firmě byli na vedoucích místech i neschopní chlapi. měli dvě společý vlastnosti – nerozuměli tomu, takže nemohli kritizovat nadřízený a lezli nadřízeným do zadku. Když jsem se přihlásil do interního výběrovýho řízení, tak to dostal člověk, který znal polovinu toho, co já. Takže nezbylo, než se podívat po inzerátech a jít k jinýmu zaměstnavateli. A tam jsem to dokonce ukecal tak, že jsem měl nástupák o polovinu větší, než normální plat na starým místě…

petmk: Ano ja netvrdim, ze takove pripady neexistuji. Ale ty jsi to podal tak, ze kazda zena jejiz prae je neefektivni spi se sefem. To neni pravda. Ja znam zase desitky firem, kde dela praci na niz nema kvalifikaci chlap. Ale nad tim se nikdo nepozastavuje, jak tu praci asi ziskal…

Anonym: Neříkám všechny, ale je jich hodně. Ale jak jinak zdůvodníš, že jediná ženská v celé firmě, kde je několik set zaměstnanců, má placený nájemný na účet firmy, dělá vedoucí oddělení, když ne tonemá kvalifikaci a šéf ji kryje?Jiný racionální vysvětlení prostě není… A takových firem znám desítky.

petmk: Hm zajimavy…Takze vsechny pracovnice, ktere jsou v zamestnani neschopne tam jsou jen proto, ze spali se sefem nebo personalistou? To by bylo vazne zajimavy. A co neschopni pracovnici, jak se ti dostali na sva mista??

Petr: Tohle je taky známý fakt A není to jenom na školách, i v některých firmách existuje tzv. povýšení přes díru. Funguje to tak, že se hoa vyspí se šéfem a dá se to lehce poznat podel toho, že vedoucí pracovnice nemá na to, aby na takové pozici pracovala.

Vejrr, petmk, Lenka: Jen aby ta diskuse byla trochu v rovnováze. Vzbuzuje to zatím dojem, ve 100% případech platí: chudák holky a zlí mužský používají různý nátak, abÿ se dostaly k jejich vnadům. Dělal jsem asistenta na VŠE, taky jsem zkoušel. Zvlášť v letním semestru se našly expertky co jim nebylo blbý přijít na zkoušku v minisukni 20 cm nebo v kalhotech tak těsnejch, že se skoro nemohly hnout. Taky jsem byl svědkem, že si ještě na potítku porozpínaly halenku tak, aby mě nenechaly na pochybách že pod ní už skutečně nic nemají. Nebylo to zdaleka běžný, ale sem tam jsem se pěkně zapotil.

Lenka: Víš, jak to říkal Pašík na kongresu ve vepříně: Přátelé, nezáleží na tom, jak malá jsme prasátka, ale jak velké jsme svině. Tvůj šéf je evidentně svině a abys v jeho blízkosti přežila, tak musíš být minimálně stejná ve vztahu k němu. A rozhodně by ses měla bránit. Nebo s tím začneš až ve chíli, kdy tě pošle na noc k obchodnímu patnerovi na hotelový pokoj? Už tohle, co provedl, by asi šikovný právník navlíkl na vydírání nebo omezování osobní svobody.

Díky všem za názory. Neumím si představit, že bych to v tomhle případě hnala někam k soudu. Prostě se šéfl jen chtěl pochlubit před svým novým obch. partnerem, jaká je jeho asistentka hezká ženská. . I pokud ho ten pohled nějak sexuálně vzrušoval (nejspíš ano), držel se a nic víc si nedovolil. Svěřila jsem se s tím kamarádce a upozornila mě na jinou věc, a to že jak známo s jídlem roste chuť: Teď mu stačilo koukat se jak běhám v tričku bez podprsenky po hřišti, příště už se na ta prsa nebude chtít jen dívat. Takže snadnější je odmítnout hned na začátku, než si nechat ten vlak zkrátka rozjet. Teoreticky pro mě jasný, ale mám problémy být rezolutní, jak už jsem psala.

vejrr: Nechci si hrat na chytrou a uz vubec nejsem chlapecek:-))) Jen jsem chtela na to poukazat, kdyz uz se to tu resi. Pochybuji, ze by jeji sef se zalobou pro poruseni osobnostnich prav uspel (a taky pochybuji, ze by se ji rozhodl podat). Z judikatory soudu opravdu vyplyva, ze vlastni rozhovory lze nahravat, aniz by to bylo poruseni zakona. Zvlas pokud by takovy rozhovor mel nize popsany obsah. Nadto je nutno podotknou, ze ochrana osobnostnich prav je u kazde osoby rozlisne (viz. politici, medialne zname osoby apod.) Tady se jedna take o zvlastni a nerovnomerne postaveni (vztah nadrizenosti a podrizenosti). Uspet by mohl snad jedine pokud by se ukazalo, ze nahravka neni prava a ze ho poskodila.

vejrr: Pokud nahraje svuj rozhovor se sefem, je to podle zakona v poradu, i kdyz o tom nebude vedet. Muze byt pouzit v pripade sporu jako dukazni material. Problem by nastal v pripade, ze by nahrala cizi rozhovor, na kterem by se sama neucastnila.

Vejrr: Občanský zákoník a jeho úrava všeobecných osobnostních práv v tomto případě moc nepomohou. Incident se stav v práci, tudíž se jedná o pracovně právní vztah, který je regulovaný zákoníkem práce. Zákoník práce má postavení jakého si lex specialis k OZ, větsinu vztahu regulujue odchylných způsobem než OZ, proto je lepsi hledat přímo tam.

Milá Lenko! ad 1) Cituji: "Nepřihlášená – 3.10.2006 13:31

Nevím, pro mě je trochu moc ukazovat cizím chlapům svoji buchtu…Mnohem zajímavější je sebrat trochu odvahy a směle vyrazit na normální koupák jen v kalhotkách – nemyslím tedy jen běžné opalování nahoře bez , prostě provětrat prsa ať se každý pokouká a když je toho moc tak se „schovat“ pod vodu je fakt když je bazén moc přeplněný někdo se o vás jakoby omylem otře , ale kdo se bojí nesmí do lesa… lenka.nadrova@seznam.cz" ;) Takže buď jsi to byla ty, nebo nějaký dobrák (zne)užil tvůj mail a google si to zaindexoval. Tolik k prvnímu bodu.

ad 2) Inu lidé si k tobě dovolí tolik, kolik ty jim sama dovolíš. :) Musím pouze jinými slovy opakovat co jsem napsal níže: dát dotyčnému jasně najevo, že tohle opravdu není dobrý nápad – a jestli to není úplný blb tak dá pokoj; když ne je na místě návrh petmk. ;) Opravdu máme každý trošku jiná měřítka. Neboj se ozvat, na tom není nic špatného.

Mily Jirko! Tak za prvé, na www.stastnezeny jsem nikdÿ nic nepsala, nevím z čeho soudíš, že je ten příspěvek můj. A za druhé, pokud jde o ten příspěvek tady, zřejmě ti uniklo, že je setsakramentský rozdíl, co se rozhodnu dělat svobodně ve svém volném čase a tím, co někdo po tobě vyžaduje a není Ti to dvakrát po vůli. Můj problém je, že nejsem dominantní typ a pokud nejde vo život nebo zdraví, tak se s nikým nehádám, protože mi to zkrátka nejde, chápeš? Něco jiného kdyby mě šéf osahával, to by se ve mě vzbouřilo, ale to nebyl tenhle případ.

Lenka: Google je nebezpečná zbraň. :) Jestli je pravda co tvrdíš v příspěvcích

http://www.sexus.cz/….html&od=254

a

http://www.stastnezeny.cz/index.asp?…

…tak bych si dovolil taktně naznačit, že občas asi malinko provokuješ. ;) Což o to, já mám takové legrácky rád, ale nediv se, když si je pak chlap špatně vysvětlí. :) Myslím, že by stačilo říci důrazně NE a pokud není šéfík úplný vůl, dal by ti pokoj… A jestli ne, doporučuji stejný postup jaký radí petmk.

Lenka: oby? Máš mobil s vestavěným diktafonem? Při tom převlečení bych zapnul nahrávání, doma to přetáhl do PC a mailem poslal šéfovi kopii. Vsaď boty, že bys na golf nemusela a ani výpověď by ti nehrozila…

Dělám asistenku u jedný firmy a šéf se rozhodl pozvat významnýho klienta na golf. On ale trval na tom, že musím mít pořádný „golfový úbor“. Ten spočíval v tom, že mi přinesl slabounký tričko s logem naší firmy (bylo dost průsvitný). Tak jsem si ho šla převlítct, fakt že ta podprsenka co jsem zrovna měla k němu moc nešla, ale jinou jsem neměla. Tak jsem se šla předvést, šéf ale utrousil, že by to bylo hezčí přímo na tělo, což jsem pochopitelně odmítla. On ale na to, ať si uvědomím, že jsem v práci a že mě nikdo neukousne, tak jsem poslechla…byla jsem fakt skoro do půl těla a tudíž zaslouženým středem pozornosti (mám prsa 3–4). Co byste dělaly vy v týhle situaci ??? Napište mi to sem nebo na mail Lenka.Nadrova@seznam.cz

Vejrr: Přesně tak. Kdyžmistr vidí, ž lidi pracují a vesele si u toho povídají prasárničkya bez nich mu u práce usínají, rád se přidá, i když je to oficiálně zakázaný. A naopak, když přijde do party starších lidí několik brigádnůků a původním zaměstnancům vadí jejich narážky, tak jdou na kobereček, i když to výslovně zakázaný není…

Jirka: Hezký :-)

Metox: Připomněl jsi mi „veselou příhodu z natáčení“. Sice to nebylo přímo sexuální harašení, ale… V prváku na SŠ si ke mě cestou ze školy opakovaně přisedávala jistá padesátnice, zasloužilá matka ze vsi, vždy se slovy: „Já jdu tady k tomu mladýmu, ha ha.“ Jedinec 3× starší než já, hezká teda ne… já byl tenkrát zajuch a neměl si s ní o čem povídat; inu potřetí počtvrté už mi to příjemné nebylo. Tak jsem jednou sebral odvahu a zahlaholil do uličky: „Pojďte paní XY, pojďte si přisednout, už se na Vás móóóc těším.“ :-) Srdíčko mi bilo o stošest, ale záměr se vydařil – trapas dokonalý (umocněný vesnickým prostředím) – a dala pokoj. Takže případného harašitele doporučuji veřejně a co nejdrsněji odpálkovat. ;) Dost pochybuju, že by ho/ji to vzrušilo.

Tak určitě záleží na okolnostech a na míře ohleduplnosti zúčastněných osob. Pokud někdo svým jednáním nenarušuje pracovní proces a neobtěžuje další osoby, budiž mu přáno. V opačném případě to tolerovat nelze. Jinak k tomu harašení. Určitě má každý právo nebýt nijak obtěžován chováním ostatních lidí a to zcela obecně, nejen v sexuálním ohledu (např. kouření). Pokud je na pracovišti někdo, komu sexuální narážky vadí, ostatní by to měli respektovat a zdržet se vůči němu takového chování a ani ho nevystavovat situacím kdy by musel něčemu takovému nechtěně přihlížet. To ovšem není v prvé řadě o zákonech, ale o normálním slušném, taktním a ohleduplném chování. Bohužel se mezi náma vyskytuje dost neomalených jedinců, co neumí respektovat jiné osoby, tak kvůli takovým se musí vymýšlet zákony na ochranu těch slušných. Jak jsem se už zmínil, velice záleží na okolnostech. Pokud by po mně v práci vyjela pohledná a sympatická kolegyně, ještě bych to uvítal. Pokud by se však jednalo o neodbytnou starou šerednou babu, tak bych byl vděčný za každý prostředek k obraně, včetně probíraného zákona.

Anonym: ty asi neděláš na nočních směnách, co? To je člověk unavný, potřebuej rozptýlení a nějaký to harašení je dobrý doping. Znám několik týmů, který dělají nočnía do tří z nich jsem patřil. Slušnost tam vypadá tak, že pozdravíš, poprosíš a podobně. Morálka znamená, že je člověk oblečený. Vše ostatní je povoleno. V těch týmech jsou muži i ženy, rozsah tak 19–50 let a haraší každý s každým. Když už se souloží, tak někde v soukromí, aby dvojice nikdo nerušil.

petmk, jirka: ne ja zastavam stejny nazor jako vy, tzn. vse je dovoleno, co neni zakazano. Jen vy si ten zakaz predstavuje ve forme psanych pracovnich ranu. Ale ve spolecnosti jsou i jine normativni systemy napr. moralka, slusne chovani apod. A podle me normy techto systemu takove chovani zakazuji. To, ze to nevadi vam jako vedoucim, jeste neznamena, ze to nevadi i jinym lidem napracovisti. Treba to jen nechteji rict, aby nevypadali jako puritani. No je neshoda v tom, ze kazdy mame jinou praxi, kdyz rikate, ze mluvite oba z praxe. Ja si treba nedokazu predstavit, ze by u nas ve firme nekdo soulozil (i kdyz ve sve poledni pauze v mistnosti, ktera se nepouziva). Jsem v sexu hodne otevrena, ale tohle by mi opravdu vadilo a nemyslim, ze jsem jedina. Takze tu vasi praxi nezobecnujte.

Jirka: To bude asi tím, že jsme oba z praxe a víme, jak si to nerozházet u nadřízených i u podřízených :-) Jednoduše ať si dělají co chtějí, pokud všechno bude fungovat, splní se, co má a neporuší to ani zákony, ani bezpečnostní předpisy. Zbytek je na dohodě v kolektivu, co se ještě bere a co už ne. Nadřízení vedoucích směny často ani nemají možnost kontrolovat, co se na směně děje. Naštěstí.

Petmk:

Chlape, já zírám. :) Přísahám, že jsem Tvůj příspěvek nečetl než jsem odeslal ten svůj. ;) Jako přes kopírák! ;)

Anonym:

No vidíš, to je přesně ten rozdíl v přístupu. Ty zastáváš postoj: „co není povoleno, je zakázáno“ a já zase „co není zakázáno, je povoleno“. Každému na přijímacím pohovoru říkám, ať se nebojí uplatňovat zdravý selský rozum – toť nejlepší rádce. Ohledně zasedačky máš ale pravdu – to už bych hodnotil jako narušení pracovní činnosti (pokud by zrovna nebyla zavřená třeba z důvodu vymalování apod). Pokud se tam ale zamknou po prac. době (a u nás ve firmě by to dokonce docela dobře šlo:)), neobtěžují klienty a nevyrušují kolegy, nechť je jim přáno.

Anonym: Co není zakázáno, to je povoleno. aby bylo něco zakázáno, musí to někdo zakázat. Aby to někdo zakázal, tak napřed někdo musí upozornit, že se to děje a sdělit konkrétní důvody, proč by se to dít nemělo.

Pokud má zaměstnanec uděláno svoje a domluví se s nadřízeným (ten je placený za to, že ví kde jej v pracovní době najde), není důvodd mu nepovolit kuřáckou pauzu. Jestli si v té pauze někdo dopřeje cigaretu, doutník nebo penis, to je jeho volba a šéf má právo do toho mluvit stejně, jako do výběru jídla v kantýně.

Když by mě jako nadřízenýmu někdo dělal problémy, tak ho srovnám bez ohledu an to, jestli je to kvůli hraní na internetu místo práce, soukromým telefonováním z firemního telefonu nebo sexem. Pokud třeba technici budou mít mašiny v pořádku, budou mít udělanou údržbu a budu schopný je v případěš potřeby do pěti minut sehnat, tak mě jako šéfa z principu nezajímá, jestli hrají šachy, hrají mariášek nebo koukají na porno. Firma totiž funguje.

Margo, Petmk:

Asi takhle: pokud by jakákoliv činnost (třeba i hraní Solitaire;)) nějakým způsobem narušovala činnost ve firmě, prostě ji zakážu a basta. Když si podřízený (ošklivé slovo) dá v parném létě za osmihodinovou směnu jedno pivo, chápu ho – a dělám to taky. Kdyby ale chodil nametený, svoji práci nezvládal a/nebo (jakýmkoliv způsobem) sabotoval práci kolegů, jedná se o něco úplně jiného. Jsem placený od toho, abych na svém písečku podobným věcem předcházel a určoval pravidla hry. Ta jsou jasná: odměna za vykonanou práci je přímo a naprosto transparentně závislá na vykonané práci. A světe div se, funguje to. Každý si sakra rozmyslí flákat se. ;) Nehledě na „autoregulační mechanismy“ – když budu nad míru harašit, buzerovat, otravovat ovzduší a chtít modré z nebe, ono se mi to brzy vrátí jako bumerang – třeba pojedou všichni (10 – 12 lidí) „náhodou“ na víkend pryč, až se něco podělá a já budu nutně 2–3 potřebovat, jinak mi uteče zakázka za X peněz… ;)

petmk: a co kdyz do toho skladu, archivu nebo zasedacky chce nekdo jit a nemuze? Nebo co kdyz nekomu jen vadi, ze si to proste nekdo rozdava na pracovisti? Me by to teda docela vadilo, i kdyz by se me to primo nijak nedotykalo, ale vypovida to no atmosfere a jakesi kutlure na pracovisti. ,,Pokud někomu něco vadí, tak by se měl ozvat a domluvit se s ostatníma na pravidlech.,, – Myslim, ze si to postavil cele nahlavu. To by se tedy tedka podle tebe na vsech pracovistich meli lide, co jim vadi sexualni styk jinyho v praci, ozvat?? Trochu uhozeny. Spis je nepsanym pravidlem a rekla bych i zasadou slusneho chovani, ze se v praci nesoulozi a ne obracene. Takze by se meli spis ozvat ty, co jim vadi, ze je to zakazany.

Margo: Debata začala tak, že jsem se zmínil o tom, že v mým bývalým zamětnání s to dva rozdali v soukromí ve skladu a když to prasklo, dostali padáka. Pokud se o té přestávce dvojice zrtratí třeba do skladu, archvu nebo se zamknou v nevyužité zasedačce, tak přece nikoho neobtěžují. Pokud někomu něco vadí, tak by se měl ozvat a domluvit se s ostatníma na pravidlech. Přece jenom je dospělý a svéprávný, ne?

Pánové, přibrzděte. Možná vás to překvapí, ale lidi mají různě nastavený hranice toho, co je a co už není vhodný, přijatelný, slušný, soukromý a intimní chování. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhýho, že? Čistě teoreticky – docela bych pochopila, že pokud si dva úředníci spolu v kanclu o přestávce spokojeně zasouloží, tak to třetímu úředníkovi co má stůl v týhle kanceláři může i trošičku vadit čistě proto, že třeba jen nestojí o to být nedobrovolně šmírákem a svědkem cizího sexuálního života. Takže třetí úředník si může vybrat – buď bude o přestávkách sledovat porno nebo bude „bezdomovec“ a kafe si bude nosit na stojáka na chodbu. Kde je hranice svobody a práva na svobodu? Opravdu si ti dva můžou dělat cokoli (čím nenarušují provoz kanceláře) a ten třetí má jen povinnost všechno respektovat a podřídit se? Když se zaměstnanci na jednom pracovišti neshodnou v úrovni svých hranic, podle koho by se tedy měla nastavit „výsledná laťka“ uznávaná všemi? Podle toho kdo snese nejmíň (takže pak se v kanclu bude dít jen to co nevadí nikomu a ti otrlejší ať si pro svoje aktivity najdou jinej koutek)… podle průměru, nějaká střední cesta (ať se podřizujou extrémisti)… podle většiny (dva souložící pak přehlasujou třetího kafaře)… nebo ještě nějak úplně jinak?

petmk: Nevedel jsem, ze si i ustavni expert (popr. ustavni soudce, aby si mohl rozhodovat, co je a co neni protiustavni). Ale jak ctu tve prispevky, asi rozumis vsemu:-)

Jirka: Si tak. Dětem je přece potřeba vysvětlit, co se může a co ne. Dospělí by mělomít dostrozumu, aby si to pořešili mezi sebou. protiharašící úrava, u které musí žalovaný prokázat nevinu, je protiústavní, protože jednak porušuje presumpci neviny, druhak porušuje rovnost přístupu k obřžalovaným. Je zajímavý, že já jsem o harašení slyšel od hodně exkolegyň, většinou o něm ale mluvily jako o příjemné věci a žádnou by ani nenapadlo to nějak řešit. Naopak, berou to jako důkaz, že si e někdo spojuje se sexualitou a že o ně chlapi mají zájem, tomyslím potěší každou ženskou. Jenom Amerika musí být extra a tamní slepice sezřejmě nudí mezi snášením vajíček…

Cituji nejmenovaný (seriózní) český časopis, číslo z 18.12 t.r.:

SPOJENÉ STÁTY. Úchylové ve školce. Sexuální obtěžování je zločin, který se dá spáchat v každém věku. Pachatelé a pachatelky mohou být dospělí i děti. Dokonce velmi malé děti. V texaském Waku vyhodil ředitel školy čtyřletého kluka za to, že se nevhodně dotýkal paní učitelky. Chlapec ani neví, za co byl potrestán, a otec Marcus Blackwel se bude soudit. Školka později změnila původní obvinění z obtěžování a sexuálních dotyků na „nevhodný fyzický kontakt“. Co hošík podle listu The Waco Tribune-Herald provedl? Objal učitelku a „třel svou tvář po její hrudi“. Ke hrubé „ochmatyce“ došlo před měsícem a kluk měl mezitím už páté narozeniny, ale školní aparát i ona dáma si stojí za svým: zlo je třeba vykořenit. (konec citátu).

Absurdní? Samozřejmě. Stejně jako celá ta chujovina se sexuálním harašením, zcela neorganicky importovaná do naší kultury z ráje právníků za velkou louží.

Jirka: Přesně tak. Co se týká práce, to je jasný. Ale když dva dospělí a svéprávní lidi ve svým volnu (o přestávce) dohodnou, že chtějí sex a neporuší tím žádný interní předpisy (např. ohledně hygieny), neohrozí tím provoz a splní si svoje pracovní povinnosti, tak ať si to klidně dělají. To je poslední věc, která by měla zaměstnavatele zajímat.

MRDAT MRDAT MRDAT A VSUDE

Petmk: Souhlas. :) Sám mám tým cca tuctu lidí a co kolegové (formálně podřízení) dělají o pauze je mi šumák (pokud tím nenarušují práci, na což si dávají pozor). Buzerační praktiky jsou kontraproduktivní. Když už jsem nucen učinit něco nepopulárního (třeba zajistit dodržování SW licencí u firemních PC – jistě si rozumíme), snažím se všem objasnit důvody a vyslechnu si připomínky. Jak bych vysvětloval neharašení opravdu netuším. ;) Třeba: „No víte, já si o vás všech myslím, že jste nesvéprávná hovádka, takže mi podepište papír, že v pracovní době jsou z vás bezpohlavní roboti, nebo letíte.“ To mi připadá v kolektivu dospělých lidí zbytečné, hloupé a ponižující.

Glutton: Je fakt, že u takových firem se nechává stud na vrátnici. A haraší všechno, co může. Ono je to vlatně i příjemný, když na večeři přijde kolegyně a od pasu nahoru má jenom jeden kousek oblečení (tu sázku samozřejmě vyhrála). To jenom manažeři a firemní právníci dělají problémy tam, kde nejsou. Třeba tenkrát ve skladu, vždyť ti dva souložili o přestávce, to by jim mělo být jedno, jestli sexují nebo v jídelně hrají pokr.

petmk: osobně dělám tady v podobný firmě… non stop provoz. A máme to úplně stejný. :-) Ale zase těžko říct, jestli se to dá nazvat sexuální obtěžování když to nikoho neobtěžuje? Ano vedou se tam naprosto hardcore řeči, kdy by někdo neznalý poměrů v týmu jen těžce lapal po dechu. Ale zase když se i kolegyně chytají, laškují úplně stejně, tka nevydím důvod proč si hrát na puritány? Je to celkem pravda.

Ale jak už podotknul náš teamleader – když by někdo striktně dodržoval firemní pravidla a zákony, tak celá naše směna už sedí třikrát na doživotí :-)

Vejrr: S harašením mám zkušenosti z minulýho zaměstnání. To bylo u velké nadnárodní firmy a v non-stop provozu. Když to bylo ve všední den na denní směně, tak se celkem nic nedělo. Ale v noci, to nemělo chybu. jak tam člověk místo pozdravu neřekl nějaký neslušný vtip, tak se s ním ten den nikdo nebavil. Normální bylo, že se veřejně probíraly detaily z domácích ložnic. Když jednou přošla do práce druhá parta, jeden kolega se přiblížil k holce, které koukalo z pod trika ramínko podprdy a on se přiblížil zezadu a pak si prostě „střelil“. olka se usmála a normálně se pozdravili. Samozřejmě to viděli oststní a jeden z jejích kolegů se zeptal, jestli si může taky střelit. tak mu to dovolila a narovinu řekla, že kdo si chce taky střelit, má si stoupnout do fronty… Byl to ale jeden z mála způsobů, jak bezpečně přežít noční směnu.

Jirko, máš pravdu, ani nevíš jak moc o)). Když se Vejrr zeptal, tak se mi vybavila jedna stařičká záležitost – a tys mě takhle předběhl o)). Takže pro Vejrra: Nezažila jsem nikdy vyloženě sexuální harašení, jen jednu nepříjemnost. Kdysi dááávno, hned po škole jsem pracovala na chirurgii jako zdravotní sestřička. Přivezla jsem chlapíka (asi 45– 50 let) ze sálu a už na sále i celou cestu na oddělení byl normálně vzhůru z narkózy, sestra tohle pozná, vidí „probouzející se“ pacienty denně. Tak jsem ho dovezla, obstarala co je potřeba, přisedla na kraj postele a začala mu měřit tlak. Najednou chlapík přivřel oči, začal se tvářit „nepřítomně“, asi chtěl dělat jako že je ještě pod narkózou a neví co dělá, je v tom nevinně… no a položil mi ruku pod okraj sukně na kolena, začal mi šmátrat nahoru po stehnu. V tu chvíli mě děsně dožral. Nejen že mě takhle trapně oblejzá, ale ještě ze mně dělá blbce abych mu sezobla tu narkózu. Kdyby mi lezl pod sukně cizí chlap v parku na lavičce, tak mu plesknu facku a odejdu, ale jako sestra se cítím v jiný situaci, personál je tu pro pacienty, nemůžu mu jednu střihnout, no ale zas pro tohle tu taky nejsem. Tak jsem se na něj jen mrazivě podívala, tu ruku mu důrazně odložila zpátky na postel, doměřila tlak a vypadla z pokoje. Neřekla jsem ani slovo, měla jsem dojem že tohle bylo dost výmluvný a nechtěla jsem k tomu poutat pozornost dalších chlapů na pokoji, byla to ratejna o 10 postelích. Považovala jsem to za vyřízenou záležitost, nenapadlo mě jít žalovat staniční nebo vrchní (což byla možná chyba) – taky, co by s tím asi jinýho udělaly? Pustila jsem to rychle z hlavy, blbců ještě potkám… akorát jsem začala být na pacoše opatrnější. Byla jsem dál ochotná, vstřícná, pracovitá, ale držela jsem si mnohem víc odstup, ostatní sestry rozverně vtipkovaly a já už si dávala bacha. No a ejhle vida, brzy si na mně vrchní zasedla, sebrala mi osobní příplatky, když jsem se ptala, tak mi řekla, že jsem odměřená a ostatní sestry jsou usměvavější, že si na mně pacienti stěžovali, ale konkrétně neřekla proč, jen tak mlžila a vykrucovala se říct něco pořádně. Osobní mi už nevrátila. (Jak jí tohle vysvětlovat? Ona nebyla zrovna moc fajn člověk, doktorům lezla kamsi, sestry dusila, dokonce i kafe od pacošů nám chodila zabavovat o)… já byla dvacetiletý trdlo, bylo mi trapně tu nepříjemnost a vlastně prkotinu zveřejňovat, aby to pak propíralo celý oddělení…). Až když jsem asi za rok ukončila pracovní poměr, tak jsem se náhodně od sanitářky dozvěděla, že si na mně tehdy ten pacient stěžoval téhle vrchní. Asi ho moje studený odmítnutí tenkrát urazilo, tak mě šel pomluvit a očernit k nadřízený. Pokud jde o doktory nebo sanitáře, nezažila jsem nikdy ani o nočních službách žádný nepříjemnosti, dotěrnosti ani přitroublý poznámky. Doktoři byli v pohodě, vykalo se a držel zdvořilej odstup. Saniťáci a civilkáři byli zlatíčka – s těma se vtipkovalo, verbálně flirtovalo, nezřídka nám nad rámec svých povinností pomohli s těžkejma pacientama, tam fungovalo přesně to příjemný milý lehce necudný jiskření, který pomáhá překonat únavu a dobíjí baterky.

Vejrr: Já myslím, že Češi na pracovišti příliš neharaší a když už, většinou znají míru (viděno evropskými měřítky). Pokud náhodou přestřelí, hryznou se do rtu a snaží se to neopakovat. :-) Dokonce si myslím, že trocha škádlení přispívá ke zdravým mezilidským vztahům a našim ženám a dívkám by veskrze nevinné vtípky chyběly. ;-)

Horší to už asi bude se slizskými důchodci – zákazníky a klienty. Švihák lázeňský, dnes již teoretik, patrně dokáže náladu lepé děvy (třeba zdravotní sestřičky) pokazit více, než kolega – lékař s jemnou narážkou (pochvalou) na účes, poprsí či zadeček. Ale co zmůžeš se senilním dědkem? Tuto formu obtěžování podle mne zažilo mnohem více příslušnic něžného pohlaví.