Sexuální úrazy

Milovali jsme se ve tmě. Najednou mi uklouzla noha na hraně postele a oba jsme spadli dolů. Bylo mi hrozně, když jsem nemohl zavřít do kalhot pohmožděný penis," popisuje lékaři svůj sexuální karambol třicetiletý muž. Většina vědeckých prací z oblasti lidské sexuality začíná i končí konstatováním, že sex člověka baví. Ale jako ostatně každá lidská činnost může být i naše sexualita provázena tělesným poškozením.„Milovali jsme se ve tmě. Najednou mi uklouzla noha na hraně postele a oba jsme spadli dolů. Bylo mi hrozně, když jsem nemohl zavřít do kalhot pohmožděný penis,“ popisuje lékaři svůj sexuální karambol třicetiletý muž.

Většina vědeckých prací z oblasti lidské sexuality začíná i končí konstatováním, že sex člověka baví. Ale jako ostatně každá lidská činnost může být i naše sexualita provázena tělesným poškozením. Poranění někdy vede k přechodnému omezení erotických hrátek, jindy i k trvalejší sexuální invaliditě zakončené v případech zvláštní smůly dokonce smrtelnými následky.

Potěšující skutečností je, že většina sexuálních úrazů je zanedbatelná. U mužů se často jedná o drobné trhlinky předkožky a uzdičky penisu jako následek nedostatečného zvlhčení sliznic, takzvané soulože „na sucho“. Nepatrná poranění se sama zahojí, stačí jenom dodržovat běžná hygienická opatření. Komplikací ovšem může být, když se do těchto malých ranek zanese infekce, zejména nebezpečný je v tomto smyslu neblaze proslulý virus HIV způsobující onemocnění AIDS. Malými trhlinkami sliznice jsou ohroženi zejména provozovatelé análního sexu, který se v poslední době stává oblíbenou sexuální aktivitou i u heterosexuální populace. Zejména při tomto způsobu sexuálního spojení je naprosto nezbytná přídatná lubrikace – zvlhčení prostřednictvím gelu. Ještě lepší je však lubrikovaný kondom.

Zlomený penis

Oblíbený vtip z prostředí lékařské fakulty, kde v anatomické pitevně naivní medička marně hledá v mužském penisu kost, není zase tak úplně nesmyslný, když uvážíme, že samečci mnohých živočichů v pohlavním údu opravdu kost mají. Člověk je však odkázán pouze na topořivá tělesa, která se naplňují krví podobně jako houba. Celý mechanismus řízení tohoto procesu je tak nesmírně složitý, že nám ztopoření penisu může připadat málem jako přírodní zázrak.

Při násilné manipulaci může ve výjimečných případech prasknout vazivové pouzdro topořivých těles a krev se dostává do podkoží. Zejména při poloze jízdmo, kdy žena rozkročmo shora nasedá na mužův penis, se při nešetrném a bezohledném nasednutí zvyšuje pravděpodobnost této nehody. Úrazu se někdy říká zlomenina penisu, i když o skutečnou frakturu vlastně nejde. Projevuje se hlavně bolestivostí a značně objemnou modřinou. Marná by proto také byla nějaká sádrová fixace. Úraz se léčí obklady, klidem, protikrvácivými prostředky a dobrým slovem. Jisté je, že bude následovat několikatýdenní sexuální nezpůsobilost. Přestože na první pohled vypadají takové „zlomeniny“ dosti hrůzně, většina z nich se nakonec zahojí bez následků.

„Vykloubení“ údu

Odborný název je luxace penisu. Není však úplně správný, protože mužský pohlavní orgán postrádá nejen kosti, ale pochopitelně i klouby. Tato sexuální nehoda patří sice mezi kuriozity, nicméně při bouřlivé souloži se občas může přihodit. Příčinou je vlastně odtržení penisu od kůže a jeho vklouznutí pod stydkou sponu, nebo do šourku, vlastně jakési „obrácení penisu naruby“. Tady už ovšem nepostačí obklady a chlácholení, nastoupit musí operační zákrok.

Sexuální úrazy varlat

Drcení varlat patřilo k nejhrůznějším procedurám útrpného práva, protože varle je na jakýkoliv tlak nesmírně citlivé. Stejně citlivé jsou také ženské vaječníky, které jsou však ukryty v dutině malé pánve, takže na ně lze dosáhnout pouze při gynekologickém vyšetření.

Jemné pohrávání s varlaty znamená pro mnohého muže vítanou aktivitu v rámci milostné předehry nebo atraktivní zpestření vlastního pohlavního styku. Jak však stará lidová moudrost praví – všeho moc škodí. Stačí jenom trochu přidat na intenzitě stisku a z příjemného laškování se stává bolestivé mučení. Úplné rozmačkání varlat bývá prý občas vidět v jižním Německu, kde některé venkovské ženy dosud při souloži provádějí takzvané „denglování“ – silně tisknou rukama milencova varlata.

Pro násilná poškození genitálu při souloži nemusíme však jezdit do zahraničí. Na klinice v Brně jsem pomáhal ošetřovat roztržení celého šourku s výhřezem varlat jako následek snahy jednoho děvčete, které chtělo zabránit partnerovi, aby při orgasmu vytáhl z pochvy svůj úd.

Pokousání

Ještě v dobách zakladatele české sexuologie pana profesora Hynieho platilo, že orální sex je známkou pohlavní úchylky a jeho provozovatelé jsou často lidé duševně zaostalí. Dnes provozují v České republice kontakty mezi ústy a genitálem čtyři lidé z pěti. A jak už to bývá, ženy kromě láskyplného laskání a olizování občas stisknou zoubky. Poranění mohou někdy značně krvácet a vyžadují chirurgické ošetření.

Pokousání bývá také průvodním jevem zoofilie. Sexuální kontakty se zvířatem nebývají takovou vzácností, jak by se na první pohled zdálo. Zoofilní poranění navíc komplikují nebezpečné infekce ze zvířecí tlamy.

Penis captivus

Noční můrou pubertálních zkazek bývaly hrůzné sexuální příhody, ve kterých se šeptem líčily následky takzvaného „svázání“ nebo „uskřinutí“ penisu v ženské pochvě většinou následkem úleku nebo prudkého hnutí mysli. Byla dokonce známa i první pomoc (píchnutí špendlíkem do hýždě či zastrčení prstu do konečníku).

Budiž zde řečeno zcela jednoznačně a nepochybně, že nic takového jako náhlé zadržení mužského penisu v ženské pochvě v důsledku jakési křeče poševního svalstva neexistuje. Žádný lékař nikdy takovouto náhlou příhodu sexuální nikdy neošetřoval. Křečovité stahy svalů kolem poševního vchodu mohou sice v některých případech způsobit nemožnost zavedení penisu (jedná se o takzvaný vaginismus), nikdy však nebyl zaznamenán případ, že by už jednou zavedený úd nebylo možné vytáhnout.

Trhliny pochvy

U žen nejsou sexuální zranění tak pestrá. Setkáváme se většinou s různým poraněním pochvy ať již v poševním vchodu, nebo v hloubce, v oblasti takzvané poševní klenby. Tržná zranění mají většinou ostré okraje a vypadají jako řezné rány. Obvykle také značně krvácí a vyžadují lékařské ošetření. Jako první pomoc postačí poševní tamponáda jakýmkoliv textilním materiálem.

Je zajímavé, že většinou k takovýmto poraněním nedochází při prvním pohlavním styku. Tady je protržen panenské blány provázeno jenom velice mírným krvácením, často téměř nepatrným. Skutečné trhliny vznikají většinou při násilném sexuálním aktu nebo také v případech, kdy se jedná o značný nepoměr mezi pochvou a penisem. Také zavádění různých předmětů do pochvy může být velice nebezpečným experimentem. Jako rizikový faktor bývá udávána opilost, první soulož s cizím mužem, nebo násilí ze strany partnera. Ženská pochva je značně pružný útvar, kterým při porodu prochází hlavička novorozence o průměru 9,5 cm. Přesto může penis nadměrných rozměrů způsobit, zejména při různých nepřirozených polohách, i značné poranění. Tato skutečnost asi zasadí citelnou ránu nositelům takzvané falické ideologie, kteří se ve svých mylných představách domnívají, že existuje příma úměra mezi velikostí penisu a kvalitou sexu.

Komu se líbí násilí?

Vášnivé hry lásky někdy na sebe berou podobu třeba jen mírných sadomasochistických aktivit. Některé erotické pomůcky, jako jsou různá škrtidla, pouta a bičíky, mohou sice být zdrojem oboustranně poskytované a vnímané rozkoše, následné rány a modřiny však jednoznačně svědčí o opuštění pásma normality. Podtlakem a sáním způsobené modřiny na viditelných místech těla, které jsou tak krásně nazývány „cucfleky“, představují pro svého nositele naštěstí jen společenský handicap. Nicméně v jakékoliv sexuální aktivitě je nějaký byť nepatrný zlomek násilí. Každý by si však měl vytyčit jakousi vlastní hranici normality a korigovat ji podle svého sexuálního protějšku. Přirozenému pojetí sexu je pak cizí každé násilí, které je partnerkou či partnerem vnímáno nepříznivě, nebo by mohlo způsobit nepříjemné následky.

Nefoukat do pochvy!

Orální sex nehrozí jen pokousáním penisu, ale i podobným poškozením ženského genitálu. Drobná poranění se většinou docela dobře hojí, problémem však zůstává občasný nápad fouknout partnerce do pochvy. Po tomto experimentu většinou následuje u ženy pocit nevolnosti, jelikož i poměrně malý tlak vzduchu způsobí jeho průnik dělohou a vejcovody do břišní dutiny mezi střevní kličky. Vzduch v břiše se dokonce zobrazí i na rentgenovém snímku a nejedna žena byla už na základě tohoto nálezu zbytečně operována s podezřením na prasklé střevo či na rozbouřený žaludek. Pokud je ale chirurg včas informován o proběhlém sexuálním experimentu, vzduch se z břicha postupně vstřebá bez jakéhokoliv zásahu.

Smrtelné nebezpečí však představuje insuflace (zavádění) vzduchu do pochvy, byť i velmi krátce těhotné ženy. Místo do břicha zde vzduch směřuje do krevního oběhu a může způsobit smrtelnou vzduchovou embolii.

Smrt v sedle

Nedávno kdosi prohlásil, že smrt při souloži musí být krásná. Dovolil bych si proti této myšlence mírně protestovat. Takovéto úmrtí bývá přinejmenším provázeno pomluvami, stává se předmětem lascivních historek. Každoročně tak skončí svůj život další oběti. Většinou je příčinou úmrtí srdeční infarkt nebo mozkové krvácení u osob predisponovaných k srdečně cévním onemocněním. Rizikovým faktorem bývá mimomanželský styk s mladší milenkou, kde se ještě přidávají obavy z prozrazení a strach ze sexuálního selhání. Pohlavní styk v závětří domova a s vlastní manželkou takové riziko zdaleka nepředstavuje.

Lidská sexualita je přirozenou součástí života, je projevem kultury. Její provozování však vyžaduje výchovu a kultivaci. Hranicí normality je pak dobrovolnost, tolerance a vzájemná ohleduplnost. Dodržování všech těchto kritérií je tou nejlepší prevencí sexuálních úrazů a všech negativních jevů spojených se sexuální aktivitou.

Ptext:* MUDr. Radim Uzel, CSc. zdroj: převzato z časopisu Puls