Ústavní soud dal homosexuálům právo na osvojení dětí
Dnes se dostal Ústavní soud k případu, ve kterém byla biologickému rodiči odepřena možnost osvojení dítěte. Rozhodnutí označilo příslušný paragraf za nelogický a protiústavní. Vyhlášením ve sbírce zákonů tak padne překážka v osvojení vlastních dětí pro homosexuální páry.
Jednalo se o spor u Městského soudu v Praze, kdy homosexuální rodič, žijící v registrovaném partnerství, chtěl osvojit svoje dítě a úřady mu nevyhověly s odkazem na § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb. Městský soud měl pochybnost o ústavnosti tohoto paragrafu a proto požádal o vyjádření Ústavní soud. Ten dnes rozhodl o zrušení tohoto paragrafu. Od uveřejnění nálezu ve sbírce zákonů tam tato překážka v osvojení padne.
Nález se týká jen biologických rodičů a je zdůvodněn tím, že homosexuální rodič smí dítě osvojit, pokud nežije v registrovaném partnerství a okamžikem jeho uzavření přijde o svoje právo, aniž by k tomu byl nějaký důvod. Nejedná se tedy o otevření možnosti adopce dítěte druhou osobou ve svazku, ani cizího dítěte.
Odkaz na usnesení Ústavního soudu je zde
RSS titulní stránka
Janik říká:
Ano, preji vsem homosexualnim parum mit možnost si osvojit dite. Argumwnty typu, ze mit dva taty nebo dve mamy ublizuje prsychice dítěte jsou zcestne. Je mnoho homosexuálních paru co vychovavaji dite z heterosexualnich predeslych vztahu, bohuzel nemají v tom zakonou podporu, pro případy aby tak mohli cinit i pres urady.
petmk říká:
Ono je to s tím zákonem ještě srandovnější. Ten § 13 zákona č. 115/2006 Sb. zněl před zrušením odstavce 2 takto:
(1) Existence partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči jeho dítěti ani překážkou svěření jeho dítěte do jeho výchovy. Partner, který je rodičem, je povinen zajistit vývoj dítěte a důsledně chránit jeho zájmy při použití přiměřených výchovných prostředků, tak aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.
(2) Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.
(3) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.
Takže zákon vysloveně říkal, že pokud má jeden z páru svoje děcko (třeba z rozpadnutýho manželství), nesmí být RP důvodem, proč nedostane děcko do péče. A oba se k němu musí chovat jako rodiče… Zákon vysloveně s výchovou dětí takovým párem počítá, jenom odst.2 zakazoval osvojení dítěte. Naprosto nelogicky*. Tak ho ÚS škrtnul.
*) Když už legislativa chce pro dítě to nejlepší a opovrhuje stabilním, registrovaným svazkem a při tom neregistrovaný člověk, který střídá partnery po týdnu, si žádat o osvojení může, tak je hned vidět, že u toho sepisování zákona rozhodně nepili nealko.