XXL a XXS v posteli

Malý penis, malá prsa, velký penis, velká prsa, poďobaný obličej, faldíky na bříšku, piha na zadečku… je toho spousta, proč se lidé mohou trápit. Zdánlivé banalitky, ovšem pro dotyčné „postižené“ jsou onou koulí, kterou si vláčí svým životem a jsou skálopevně přesvědčeni, že právě své tělesné nedokonalosti vděčí za všechny své životní neúspěchy a ztroskotání. Někdy čekají léta než přijde někdo, díky němuž konečně pochopí, že všechno je jinak.

Jste krásní!

Zásada číslo jedna: Ať už jste se narodili s čímkoliv, vždycky se najde někdo, komu se to bude líbit. Třeba nevypadáte jako topmodelka, nemáte svaly guvernéra Arnolda ani šarm Seana Conneryho. Vlastnost, kvůli které se vám 5 lidí vysměje, bude dalších 5 lidí na vás obdivovat. Navíc… někdo, kdo by vám snad příliš okatě vytýkal vaše nedokonalosti, vám přece nestojí za to, abyste s ním ztráceli čas. Inteligentní lidé drobné nedostatky s nadhledem přehlížejí a najdou si na vás ty nejkrásnější vlastnosti, které budou patřičně vyzdvihovat. I kdyby to měl být jen podmanivý pohled vašich hlubokých očí nebo váš spisovatelský talent (protože váš protějšek prostě zbožňuje básně, které jste splácali v pubertě, abyste zahnali depku). Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem – říká jedno staré české přísloví. A vězte, že je to 100% pravda.

Krása z plakátů

Byl by div, kdyby si člověk nezačal připadat v dnešním světě ošklivý. Stačí otevřít libovolný časopis, prolistovat obrázky a během pár minut zjistíte, že na vás koukají perfektně nalíčené, načesané a draze oblečené ženy potažmo muži. (Zajímavé je, že v časopisech pro ženy jsou převážně obrázky žen a v časopise pro muže taktéž…:-)) Jenže vy nemáte čas na to, abyste strávili ráno dvě hodiny v maskérně a nemáte pravděpodobně ani finance, abyste si koupili nový model od Diora. Všichni to tušíme, ale obvykle nám stejně v tu chvíli nedojde, že ze stránek časopisu na nás nekouká reálný člověk, ale dokonalá maska. Stěží poznáte, že modelka má po flámu kruhy pod očima, protože co nezvládl maskér, dotáhne k dokonalosti retuš. Je zcela zjevné, že pocit vlastní nedokonalosti ve vás někdo vzbuzuje jen a jen proto, aby vám vnutil představu, že bez jeho šminek nemůžete vyjít na ulici, že pokud nebudete hubnout s tímto přípravkem, jste kus odporného špeku apod. Dokonalý marketing je takový, kterého si ho skoro ani nevšimnete. Nebo máte pocit, že jste vůči této „masáži“ imunní? Že jste si ten nový krém koupili jen proto, že je nejlepší? Ale jděte…

Sexuální traumata – je moje velikost ok?

Velikost mužského pohlavního orgánu je pravidelně přetřásána v mužských i ženských kolektivech. Jak přesně se o tomto tématu mluví mezi muži, nemohu posoudit, ale řekla bych, že ženy to berou hodně s nadhledem a o velkých orgánech si vyprávějí spíš s pobavením než s nějakým zvláštním obdivem. Postupně se však vytvořil „kult obřího penisu“, který je noční můrou většiny mužů. Na tomto místě se odvolávám na to, co bylo řečeno výše, totiž, že každému se líbí něco jiného. Pochybuji, že vyžilou pornoherečku by uspokojil nějaký 12cm dlouhý penis, ovšem žena, která se léta při sexu trápí se svým nadměrně vyvinutým přítelem, by z něj byla zřejmě nadšená. A pozor! Chytrá žena má dávno spočítáno, že její pohlavní orgány mají omezenou kapacitu a nějaké centimetry navíc už prostě nemohou přinést žádné zvýšení erotického prožitku. Naopak často trnou, že jejich vyvinutý partner v návalu vášně zapomene být opatrný a způsobí jí bolest. Některé polohy mohou být sice pro menší rozměry penisu tabu, ale totéž platí pro penisy velké – pokud se nemají milostné hrátky zvrhnout v SM orgie. No a že kvantita nezaručuje kvalitu, je další známá pravda, kterou bych prosila vzít na vědomí. Pro většinu žen prostě plyne hlavní potěšení z milování právě z těch 90% záležitostí kolem samotného aktu pohlavního splynutí (předehra, mazlení, projevy něžnosti).

Velikost prsou je pro ženy obdobným traumatem. Pár vyvolených se narodí s pevnými ňadry velikosti AKORD (=akorát do ruky), většina bude ale řešit problémy s příliš malými, velkými nebo povadlými prsy. No, řešila jsem ho kdysi taky. Ale dneska jsem schopná vidět věci jinak a kdosi mě přesvědčil, že to, co jsem považovala za nedostatek, je svým způsobem přednost. Vždycky jde o interpretaci. Vím, že existuje velká skupina mužů, pro které prostě nikdy atraktivní nebudu, nicméně mně stačí vědomí, že existuje, byť menší, skupina těch, kteří by se (z různých důvodů) rozplývali i nad mým poprsím. Přesněji řečeno, stačí, když se to bude líbit tomu jednomu jedinému… :-) Takže vám, slečny, radím, abyste to braly stejně.

Renesanční opěvování krásy těla je už naštěstí za námi. Dnešní člověk vítězí jinými přednostmi než jsou tělesné parametry (i když přiznávám, že i tělem se dá jistě dobře živit). A až se budete příště svého partnera ptát, jestli se mu nezdá, že máte moc malé/velké to či ono, zkuste se sami sobě zasmát… :-)