Nitroděložní tělíska - jejich výhody a nevýhody

Nitroděložní antikoncepce má jako každá své výhody i nevýhody. Hlavními výhodami je jednoduchost používání, vysoká spolehlivost a nízká cena, zvláště u tělísek bez obsahu hormonů. Žena se nemusí obtěžovat stále kontrolovat svoji antikoncepci. Hlavní nevýhodou je, že tělíska s mědí mohou někdy prodlužovat délku a intenzitu menstruačního krvácení.
Ženy mívají také často obavy z mimoděložního těhotenství. I když je podle odborné literatury nepatrně vyšší riziko mimoděložního těhotenství u tělísek bez obsahu hormonů, je však i tak statisticky velice vzácné.
Více o tom, pro které ženy jsou nitroděložní tělíska vhodná a pro které ne, si můžete přečíst v tomto článku.

Výhody

Hlavní výhodou tradičních tělísek s mědí je jednoduchost užívání – nitroděložní tělísko je jednou zavedeno a žena se o víc nestará.
Výhodná je i cena, která je daleko nejnižší ze všech moderních antikoncepčních metod.
Avšak toto neplatí pro hormonální, která je dražší (v přepočtu vzhledem na dobu užívání však stále vychází levněji než hormonální tabletky).
Výhody hormonálních tělísek spočívající především v jejich vysoké spolehlivosti (nevyšší je u tělíska hormonálního) – nehrozí ztráta antikoncepční schopnosti jako při vynechání pilulky.

IUD je vhodná pro ženu, která již rodila, netrpí na výtoky a záněty a žije s jedním věrným mužem.

Nevýhody

Hlavní nevýhodou nitroděložních tělísek s mědí jsou drobné komplikace v prvních měsících, jako je silnější intenzita menstruačního krvácení, krvácení mezi periodami a bolest v podbřišku. Tyto problémy však zpravidla odezní během pár měsíců, jakmile si děloha na nové tělísko v děloze přivykne.

Hormonálně aktivní tělíska způsobují po svém zavedení slabé krvácení, které může trvat až 3 měsíce. Pak mizí a většina žen poté nemenstruuje buď vůbec nebo jen velmi slabě. Toto vymizení menstruace souvisí s přímým vlivem hormonu na děložní sliznici, přitom funkce vaječníku je zachována.

Hlavní nevýhodou nehormonálních tělísek je, že postrádají některé výhody hormonálních metod. Nechrání před nádory a cystami vaječníku, nechrání před záněty vnitřních rodidel.

Mezi nevýhody tělísek patří i to, že velmi vzácně může dojít k poranění dělohy při zavádění nebo jejich odstraňování.

Výjimečně může tělísko z dělohy vypadnout. Žena si toho dokonce nemusí všimnout, což je z hlediska otěhotnění nebezpečné.

Kdy se nesmí nitroděložní tělísko zavádět?

• Tělísko se nesmí zavádět (je kontraindikováno) při zánětlivých onemocněních v malé pánvi a v pochvě nebo pokud není zcela normální nález na hrdle a nebo v těle dělohy. Proto musí zavedení IUD předcházet kolposkopické vyšetření pochvy a mělo by se provést mikrobiologické a cytologické vyšetření stěru z pochvy.

IUD se dále nesmí zavádět

• pokud žena z nejasných důvodů krvácí
• má-li vrozené vývojové vady dělohy
• myomatózní uzly
• bolestivou a příliš silnou menstruaci
• diabetes mellitus
• je-li podezření na těhotenství
• tělíska obsahující měď se kromě toho nemohou zavést ženám, které trpí vzácnou chorobou, při které je porušen metabolizmus mědi (Wilsonova nemoc)
• ženám, které trpí alergií na měď.

IUD není vhodné pro ženy

• které prodělaly mimoděložní těhotenství
• mají poruchy krevní srážlivosti
• trpí chudokrevností (anémií)
• krvácejí mezi periodami

Komplikace spojené s nitroděložním tělískem:

• vznik těhotenství (nitroděložní nebo mimoděložní) přes zavedené IUD
• protržení (perforace) dělohy při zavádění je vzácná komplikace
• vypuzení (expulze) může být úplné – ven z dělohy nebo neúplné – do hrdla děložního, dochází k němu většinou během menstruace
• bolesti v podbřišku a abnormální děložní krvácení patří k nejčastějším příčinám vytažení tělíska na žádost ženy
• infekce (pánevní zánětlivá nemoc)
• komplikace spojené s vytažením (extrakcí) tělíska: rozlomení tělíska, zadržení části tělíska v děloze

Zánětlivé komplikace

Vůbec největším nebezpečím je možnost zánětlivých komplikací.

Mezi pochvou a dělohou je sice v děložním hrdle hlenová zátka, spíše než zátka je to však vlastně jakýsi filtr, který se za určitých okolností stává prostupným nejen pro spermie, ale i pro mikroorganismy. Ty potom společně mohou pronikat až do vejcovodů a do břišní dutiny.

Velmi časté gynekologické onemocnění – zánět vejcovodů a vaječníků – vzniká právě převážně tímto mechanismem.
Antikoncepční tělísko umístěné v děloze bohužel takovémuto postupu mikroorganismů nebrání, naopak se může za určitých okolností stát nejslabším místem obrany proti nim.
Tělíska s hormonem sice zahušťují hlen v hrdle a vzestup infekce do jisté míry blokují, v žádném případě se však nemůže jednat o naprosto dokonalou zábranu.

Pokud má žena pohlavní styk stále se stejným partnerem, žádné velké nebezpečí nehrozí.
Dochází totiž k neustálému vzájemnému vyměňování stále stejných mikroorganismů a žena už má proti nim vyrobeny speciální protilátky.
Každý nechráněný pohlavní styk je tedy vlastně současně ochranným očkováním proti eventuálnímu účinku choroboplodných zárodků proniknuvším do dělohy a vejcovodů.
V takovém případě pak tělísko může sloužit k plné spokojenosti řadu let. Běda však, když do tohoto svazku vstoupí nějaký jiný sexuální partner. Potom totiž do hry vstupují další mikroorganismy, na které žena jaksi není zvyklá a neštěstí je hotovo. Nitroděložní tělísko se za této situace mění v jakousi časovanou nálož a pomůže tak k rozvoji nebezpečného zánětu.

Tato antikoncepční metoda je vhodná především pro monogamní páry, žijící ve věrném partnerském svazku, jinak je totiž nebezpečí infekce velmi reálné.
A nemusí to být hned nějaká klasická pohlavní nákaza, jakou je třeba kapavka nebo syfilis. Desítky jiných mikroorganismů mohou tak v takovém případě velmi dobře natropit řadu nepříjemností. Hlavně z tohoto důvodu se pak IUD vůbec nehodí pro ženy zvýšeně promiskuitní, často střídající své sexuální partnery.

Další informace o nitroděložní antikoncepci lze najít v článku Nitroděložní tělíska – podrobný popis této metody antikoncepce.