Znásilnění v našich zákonech

Znásilnění je nedobrovolný sex. A protože máme právo rozhodovat o svém těle, tedy i o tom, kdo s ním co bude dělat, patří se mít možnost potrestat toho, kdo toto naše právo poruší. Aby nemuselo docházet k honičkám s vidlemi, kamenování, válení v dehtu a peří a podobným lidovým kratochvílím, řeší odměnu pro pachatele v moderní společnosti trestní zákoník. Ale na potvoru, pořád se nedaří najít tu správnou formulaci, co pod znásilnění zahrnout a jak je vlastně popsat. K poslední změně došlo se začátkem tohoto roku. A pokud vás zajímá, co se v tom zákoně vlastně mění, je tento článek přesně pro vás.

Historii ponecháme stranou. Ostatně, třeba ve středověku se věřilo, že „žena jest stvoření hříšné a sama obcování vyhledává, proto jest třeba ji bedlivě hlídati“ a ani by nebylo moc co zkoumat. Ale zajímavý je už i vývoj během posledních 55 let. Proto si porovnáme starý trestní zákoník ze 60. let, originální znění z nového trestního zákoníku z roku 2009 a aktuální znění, platné od ledna 2025.

Zpět do roku 1961

Začneme zákonem 140/1961 Sb.v původním znění Od jednoho právníka jsem slyšel, že u trestního zákoníku bývá zvykem, že čím nižší je číslo paragrafu, tím horší ten trestný čin je. Pokud by to platilo, není bez zajímavosti, že znásilnění je až v § 241 – a předchází mu spousta mnohem horších věcí, jako třeba hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele (§ 104), opuštění republiky (§ 109), neoprávněné podnikání (§ 118), pomluva (§ 206), podávání alkoholických nápojů dítěti (§ 218), rvačka (§ 225) a mnoho dalších. Kupodivu třeba genocidium (§ 259) nebo válečná krutost (§ 263) jsou zjevně menší prohřešky. Inu, svět tehdy fungoval jinak.

Ale zpět ke znásilnění. Originální znění § 241 při jeho vydání bylo toto:

(1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí ženu k souloži, nebo kdo k takovému činu zneužije její bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.

(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, nebo
2. spáchá-li takový čin na žene mladší než patnáct let.

(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

První, co nás praští do očí je, že obětí může být jen žena. Muž chce vždycky pokud nechce, má přece dost síly, aby se ubránil. A nikdy není bezbranný, ani třeba cestou z hospody, ani když je to třeba dvanáctiletý kluk. Buďto máš vaginu, nebo smůlu a natržený svěrač.

No a další nepříjemnost je omezení na soulož. Donutil tě jen k felaci? Tak se se přece nic nestalo, děvenko.

V praxi to, co nepokrylo znásilnění, kvalifikovali jinak – vydírání (§ 235), útisk (§ 237), porušování domovní svobody (§ 238), pohlavní zneužívání (§ 242) a další. Ale byly situace, kdy pachatel mohl proklouznout nepotrestán.

Rok 2009

Tento zákon si prošel několika změnami, ale vzhledem k tomu, že dohledat a projít naskenované papírové tisky zákona v archivu ministerstva vnitra bylo nad moje časové možnosti, skočíme rovnou na nový trestní zákoník. Ten vyšel jako 40/2009 Sb. Znásilnění se posunulo do hlavy III, což jsou trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Nově je tak pod § 185 a jeho znění bylo:

(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
2. na dítěti, nebo
3. se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let,
2. spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
3. způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Vidíme, že už se dá znásilnit i muž.

Uzákonili, že za soulož a jí podobné praktiky je jen bonus. Stejný, jako za použití zbraně. Takže je vlastně z pohledu tohoto paragrafu jedno, jestli šlo o traumatizující orální sex s pistolí u hlavy, nebo o soulož s opilou, která jen řekla, že nemá zájem, nic si nepamatuje a že se něco stalo zjistila až ráno podle spermatu, vytékajícího z pochvy. Výborně, toto si zaslouží potlesk.

Navíc se zde objevil extra trest pro ošetřovatele v ústavech, dozorce ve věznicích a podobně, aby nezneužívali svoje postavení. A současně to řeší i situaci, kdy jsou na cele dva vězni a ten s fyzickou převahou je nadržený. Toto je posun dobrým směrem.

Pak jsou zde drobné změny sazby, takže pokud oběť potom spáchá sebevraždu, je tam k trestu bonus až 6,25% proti předchozímu – a to se vyplatí.

No a trestná je nově i příprava. Takže když vám oběť zdrhla před činem, nešlo se vymluvit, že přece k ničemu nedošlo.

Celkově, je to posun k lepšímu, ale je co zlepšovat.

Rok 2025

Poslední změny reagují na dění v praxi, například na kauzu poslance Dominika Feriho. Ten po víkendových chlastačkách bral dívky k sobě domů a když se šly osprchovat, došlo na sex ve sprše. Hájil se, že to nebylo znásilnění, protože se holky nebránily. Rozjela se kolem toho diskuse v médiích a podle odborníků v takové situaci oběť může ztuhnout a nezmůže se na odpor. A navíc může mít oběť obavy, že jí může pachatel zkomplikovat situaci například vyhozením oblečení z okna, aby pak musela ven nahá.

Další slabinou bylo, že když znásilňovala parta. Ti, cojen hrozili nebo oběť drželi, se znásilnění nedopustili a ti, co si užívali, nepoužili násilí.

A je z toho nová veze starého § 185, který teď zní:

(1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. na dítěti,
2. na těhotné ženě nebo takovým činem způsobí těhotenství ženy,
3. s další osobou, nebo
4. se zbraní.

(3) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
2. spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
3. způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Nově je vyžadovaný souhlas s praktikami. Kvůli tomu šly strašlivé zvěsti, že bude třeba písemný souhlas k souloži, podepsaný od obou u notáře.

Vidíme, že vypadlo nedobrovolné svlékání, osahávání a podobné aktivity. Aby byly i nadále trestné, šli na to zákonodárci od lesa. Fikaně přidali § 185a, zvaný Sexuální útok. Fantazie v pojmenování paragrafu autorům opravdu nechyběla. A jeho znění je:

(1) Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná jiný pohlavní styk než uvedený v § 185, kdo jiného donutí k jinému pohlavnímu styku než uvedenému v § 185 s jinou osobou, pohlavnímu sebeukájení, obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému činu nebo chování zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

1. na dítěti,
2. s další osobou, nebo
3. se zbraní.

(3) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
2. spáchá-li takový čin na osobě omezené na osobní svobodě ve věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo ze zákonného důvodu umístěné ve zdravotnickém zařízení, školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči anebo v jiném místě, kde je omezována její osobní svoboda, nebo
3. způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

Jak vidíme, jde o kopii znásilnění, ale s jinými sazbami a pro ostatní praktiky, které nový §185 nepokrývá. Když se nedobrovolný sex dostane k soudu, je jedno, jakého pohlaví je pachatel nebo oběť. Je jedno, o jakou šlo praktiku. Je jedno, jestli oběť ztuhla, nebo se bránila. Rozhoduje jen souhlas a, pokud jsem dobře pochopil rozdělení na soulož a nesoulož, zda bylo do oběti něco zasouváno. A pochopitelně věk oběti, hrubost pachatele a míra násilí.

V médiích se mluvilo i o tom, že sex s dítětem mladším než 12 let je vždy braný jako znásilnění, ale ve zmíněných dvou paragrafech nic takového nevidíme. V odstavci 2a je vyšší sazba za dítě, to je podle § 126 osoba mladší 18ti let. Odstavec 3a ještě přitvrzuje pro mladší 15 let. To proto, že zákonodárci přišli s další vychytávkou v podobě § 119a:

Spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti

(1) Trestný čin je spáchán zneužitím bezbrannosti, jestliže pachatel využije toho, že jiná osoba je ve stavu, v němž není schopna utvářet nebo projevit svou vůli nebo je její schopnost utvářet nebo projevit svou vůli podstatně snížena z důvodu bezvědomí, spánku, ovlivnění návykovými látkami, nemoci, zdravotního postižení, duševní poruchy, silného ochromujícího stresu, nízkého nebo vysokého věku, překvapení nebo jiného obdobného důvodu.

(2) Za bezbranné z důvodu nízkého věku se vždy považuje dítě mladší dvanácti let.

Takže zatímco u znásilnění 14leté školačky se dá u soudu řešit, zda tam souhlas byl a jde „jen“ o pohlavní zneužití, pod 12 let se o souhlasu nediskutuje a automaticky se řeší, kolik mezi třemi a dvanácti lety si odsedí.

Kam se posuneme dále?

To je zatím ve hvězdách. Osobně, pokud bych si měl tipnout na další změnu ohledně znásilnění, vsadil bych na kauzy psychiatra Cimického, doktora Bartáka a různých duchovních vůdců, léčitelů a podobně. Těch obětí bylo mnoho a často se tak dělo několik let. Logický by byl odstavec, který zohledňuje počet obětí.

Ale až čas ukáže, jak moc pachatelé budou kličkovat, jak budou soudy jejich jednání hodnotit a jaké výmluvy budou pachatelé hledat.