Bible a sexualita – 3.díl: Co říká Nový Zákon a moderní křesťanství o sexualitě - pokračování
V tomto díle si povíme o pohledu křesťanství na masturbaci, různé sexuální praktiky, homosexualitu, pornografii, antikoncepci, interrupci a umělé oplodnění. Dozvíme se tedy, co se píše o sexuálních praktikách v Bibli a jaké mohou být názory různých křesťanských církví, a také, jak se dívá dnešní křesťanská víra na výdobytky moderní medicíny v oblasti plánování rodičovství.
Masturbace (onanie)
Masturbace je křesťany považována za hřích hlavně pro sobecké sebeuspokojování nízkých tělesných žádostí.
Občasná (výjimečná) masturbace je tolerována, sice je to hřích, poklesek proti Božímu řádu, ale Bůh ho člověku jistě promine, pokud se pomodlí za odpuštění. Problémem se však dle křesťanských autorů stává masturbace při její pravidelnosti, kdy člověk upadá do „otroctví závislosti“:
„Všechno je mi dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá.Všechno je mi dovoleno – ano, ale ničím se nedám zotročit.“ (1.Korintským 6:12)
Křesťanští vyučující ve svých příručkách uvádějí, že je u chlapců přirozené nechat přebytečné sperma vyloučit z těla při nočních polucích, a masturbace tedy není nutná. U dívek prý k masturbaci nedochází tak často, protože je k tomu biologicky narozdíl od chlapců až tak nic nenutí kromě zvědavosti nebo návodu od kamarádek a z časopisů.
„Bůh zřídil noční výron semene proto, aby uvolnil vytvořená samčí semena, a tím i nahromaděnou sexuální energii…Skutečně, mnozí mladí (a také dospělí) se sami ukájejí, chlapci více než děvčata. Děvče k tomu nemá přímý biologický popud. U něj se dostavuje sexuální vzrušení tělesnými dotyky druhých nebo vlastním hlazením genitálií. Často to bývá poučením jiných děvčat nebo na to přijde samo. Jestliže na to dceru včas upozorníme, dá si později spíše poradit, aby – kvůli čistotě svého srdce – dala od těch věcí ruce pryč, než když k tomu dojde sama. Chlapci dáme stejnou radu, ale měli bychom mu také vysvětlit funkci nočního výronu semene. Škodí člověku sebeukájení? Ne neškodí, když se to stane příležitostně, aby se odstranilo sexuální napětí… Sebeukájení může být škodlivé, když se praktikuje často a stane se vášní nebo návykem nebo když člověk uniká do vysněného sexuálního světa… Bůh stvořil sexualitu pro manželství ve dvou lidech. Proto je sebeukájení pokleskem, chybou proti Božímu stvořitelskému plánu, a tedy hříchem. Zcela jistě tehdy, když si někdo představuje pohlavní styk a ještě se k tomu vydrážďuje pornografickými obrázky.“ [1]
Křesťan by měl své tělo umrtvovat v hříšných žádostech:
„Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.“ (Koloským 3:5)
Sexuální uspokojení je tedy možné jen v manželství a za tím účelem, abychom projevili lásku a oddanost tomu druhému. Myslet máme na uspokojení svého partnera a ne sami na sebe. Myslet na vlastní uspokojení by bylo sobecké.
Sexuální praktiky
Sexuální praktiky mezi snoubenci před svatbou již byly zmíněny v minulém díle. Nemělo by hlavně dojít k pohlavnímu styku, tedy k souloži. Ostatní milostné praktiky jsou mezi křesťany – snoubenci posuzovány individuálně. Manželé se (podle současného křesťanství) mohou milovat různými způsoby, které jim vyhovují, tak aby se to oběma líbilo a neuráželo je to. Existují na to různé názory, ale nakonec je to přece jen intimní věc mezi manželi, do které by jim nikdo neměl mluvit, ani jejich kazatel. To je můj názor.
Ale v historii to tak vždy nebylo…
Příkladem může být „doba temna“, kdy se vládnoucí „církev“ snažila ovládat lidi a trestat je za „nezvyklé“ sexuální praktiky. Způsoby sexuálního uspokojení, které nevedly k možnosti početí, byly zakázané. Zajímavá byla také povrchní a dvojí morálka „viktoriánské doby“. Manželka, která musela být panna, často nebývala poučena o způsobech uspokojení svého manžela, natož sebe. Podle viktoriánských konvencí neměla mít ctnostná žena a správná křesťanka o sex vůbec zájem a sexuální choutky svého manžela měla přijímat jako povinnost. Což jen mohlo přihrávat tomu, že se manžel cítil v milostném životě neuspokojen a raději si užíval v milostném objetí zkušené kurtizány, která neměla žádné zábrany. Za zmínku stojí také misionáři, kteří šířili křesťanství do celého světa. Ve snaze zcivilizovat pohanské zvyklosti domorodých obyvatel a omezit jejich „zvrhlé“ sexuální choutky propagovali jako jediný správný způsob milování tzv. misionářskou polohu.
Anální sex a homosexualita
Snad jen anální styk je praktika nepřístupná mezi křesťany dodnes, protože je to podle nich zvrhlost, praktikovaná hříšnými homosexuály. Neboť konečník je nečistý a není určen pro pohlavní styk, a tato praktika není podle křesťanského učení přirozená, neboť nevede k možnosti otěhotnět.
„Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděční, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich zcestná mysl se ocitla ve tmě...... Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku se ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zasloženou odplatu za svou zcestnost.“ (Římanům 1:21,26–27)
Co je to sodomie?
V historii (hlavně středověku) se za hříšné sexuální chování – sodomii považovaly všechny „nepřirozené“ formy sexu, které nevedly k možnosti otěhotnění, tedy orální styk i anální styk muže s ženou, homosexuální styky mužů, lesbické sexuální hrátky žen, a také zoofilie – sexuální styk se zvířaty. Viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sodomie
Jak se dívají na homosexualitu křesťanské církve?
Homosexualitu hodně církví vnímá jako nepřirozenou úchylku, se kterou by člověk měl bojovat jako s hříchem.
Prý je i léčitelná křesťanskou psychoterapií. Někteří křesťanští představitelé homosexuály do určité míry tolerují, ale jejich sexuální chování neschvalují. Existují ale liberálnější církve, hlavně ve světě, které homosexuály neodsuzují a přijímají je mezi sebe.
Je orální sex pro křesťana hříšnou praktikou?
Některými křesťany může být i v současnosti z podobných důvodů (že je to nepřirozený styk) odmítán orální styk…
Ale nikde v Bibli tento způsob milování není popsán ani zakázán…
(Nic takového jsem zatím nenašla – pozn. autorky)
Čistota mysli versus pornografie
„O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky. Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož Bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.“ (Efezkým 5:3–5)
Prohlížení pornografie za účelem sexuálního vzrušení v jakékoliv formě, ať už jsou to knihy, časopisy s fotografiemi nebo filmy, je pro „opravdového“ křesťana hříchem, ať už se jedná o člověka svobodného, ženatého muže, vdanou ženu či vdovce nebo vdovu. Doporučuje se vyhýbat se stánkům s pornografickými časopisy a televizním programům s erotickým obsahem. Nedejbože zabrousit do sexshopu anebo jinam, kde se půjčují a prodávají pornofilmy!
Křesťan má své nečisté vážně držet na uzdě a potlačovat svou žádostivost:
„Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.“ (Koloským 3:5)
Pomyslet sexuálně na jinou osobu za účelem sexuálního vzrušení a uspokojení než svého partnera (manžela/manželku) je cizoložství páchané v srdci. I když je to osoba neznámá, pouze na fotografii, ve filmu anebo stvořená vlastní představivostí… Sexuální fantazie vyvolané pornografií i následná masturbace jsou hříchem. Mysl má být čistá, nezkažená a sexuálně toužit máme jen po partnerovi v manželství. (Po svém snoubenci/snoubence toužit můžeme, ale musíme s pohlavním stykem počkat.)
Antikoncepce
Otázka antikoncepce může být v různých křesťanských církvích vyučována různě. Největším odpůrcem antikoncepce je římsko-katolická církev. Je známa odporem proti kondomům a ostatní antikoncepci kromě přirozeného plánování rodičovství (metody plodných a neplodných dní, měření bazální teploty). Kdo nechce zplodit dítě, má provozovat tzv. periodickou abstinenci, tedy nemít sexuální styk v plodné dny. Tato církev také šíří fámu o potratovém účinku hormonální antikoncepce (HA). Tuto teorii však nemá nijak vědecky podloženou. (Pokud je totiž HA užívána správně, blokuje vznik zralého vajíčka a tudíž se s ním spermie vůbec nemůže setkat.)
Ostatní církve protestantského směru (evangelické apod.) většinou proti antikoncepci nic nenamítají a nechávají rozhodnutí, jaký zvolit způsob antikoncepce, na věřících samotných. Jen některé církve antikoncepci považují za výdobytek moderní medicíny a nabádají mladé křesťanské manžele, aby dobu, kdy ještě nejsou připraveni přivést na svět dítě, využili ke službě v církvi, věnovali se misijní činnosti anebo službě chudým, potřebným, charitě apod.
Interrupce
Ukončení těhotenství je pro křesťana podle officiálního učení římsko-katolické církve nepřípustné. Interrupce je považována za zabití (vraždu) nenarozeného dítěte. Embryo považují křesťané za lidskou bytost hodnou života od jeho početí, tedy od oplodnění vajíčka spermií. Některými křesťany může být tolerováno ukončení těhotenství v případě znásilnění, ohrožení života matky nebo vážné vady plodu. Je to však závažná etická otázka, a rozhodnutí o tom, zda si své, byť nečekané těhotenství ponechá, je pouze na ženě samotné a na jejím svědomí.
Proti interrupcím ve světě i u nás bojují různá protipotratová hnutí. Organizují přednášky, demonstrace a jiné aktivity proti umělým potratům. Protipotratová hnutí mají i své vlastní internetové stránky. Některá křesťanská hnutí poskytují poradenství těhotným ženám v nouzi a snaží se jim pomáhat, aby byly schopné projít těhotenstvím a o dítě se postarat anebo jim pomohou zařídit vše potřebné, aby mohly dát dítě k adopci (nebo k pěstounům).
Umělé (mimotělní) oplodnění
Současně s pokroky moderní medicíny v oblasti asistované reprodukce vyvstává otázka, jaká léčba neplodnosti je pro křesťanský manželský pár v souladě s jejich vírou.
Proti konzervativní léčbě neplodnosti, která vede k početí přirozenou cestou, ani římsko-katolická církev nic nenamítá. Avšak inseminaci i umělé oplodnění považuje ŘKC za mravně nepřijatelné (přestože by byla použita vajíčka manželky a spermie manžela). Neboť je to prý „úkon, který svěřuje život a totožnost embrya moci lékařů a biologů a zavádí vládu techniky nad původem a určením lidské osoby“. Viz. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?… Podívejme se na tuto problematiku podrobněji níže.
Křesťané mají často negativní postoj k následujícím postupům potřebným k umělému oplodnění z těchto důvodů:
1. Odběr spermatu masturbací:
Někteří křesťané považují masturbaci a vydráždění se muže k ejakulaci pomocí pornografických obrázků za hříšnou. Tento problém se však dá řešit. Personál centra asistované reprodukce nebrání muži vzít si k odběru spermatu manželku, aby mu pomohla vzrušit se a získat sperma.
2. Oplodnění mnoha vajíček a vznik nadbytečných embryí:
Křesťané mají námitky proti mimotělnímu oplodnění vajíček spermiemi. Při běžném lékařském postupu se stimulují vaječníky k produkci více vajíček najednou. Po oplodnění vajíček spermiemi vznikne několik embryí. K úspěšnému otěhotnění mohou někdy stačit 2–3 embrya, a pokud nějaká další zůstanou, nastává otázka, co s nimi. Křesťané považují i několikadenní embryo za bytost hodnou života a je proti jejich morálním hodnotám, aby nechali přebytečná embrya zaniknout anebo je věnovali na vědecký výzkum.
I tuto etickou otázku je možno řešit tak, aby byla v souladě s jejich vírou. Je možné stimulovat vaječníky, aby vyprodukovala méně vajíček a oplodnit jen tolik vajíček, kolik embryí může žena přijmout.
Jiná možnost je ponechat si přebytečná embrya pro další pokusy o otěhotnění. Pokud žena otěhotní, mohou manželé nechat embrya zamrazit a použít je pro pokus o další těhotenství anebo je darovat jiným neplodným párům, pokud to neodporuje jejich svědomí.
3. Dárcovství vajíček nebo spermií:
ŘKC považuje oplodnění vajíčka manželky spermií dárce anebo oplodnění darovaného vajíčka spermií manžela za těžce amorální. Dítě má prý právo narodit se svým biologickým rodičům. Manželé nemají právo „dožadovat se zplození dítěte za každou cenu“, neboť „dítě je dar od Boha a má právo být plodem zvláštního úkonu manželské lásky svých rodičů“.
http://www.katechismus.cz/paragraf.php?…
http://www.katechismus.cz/paragraf.php?…
Zdroje:
- Bible, Nový Zákon, ekumenický překlad z r. 1985, vydáno 1990
- [1] – Na to zapomeň, mámo! Rady pro rodiče dospívajících, Claudia a Eberhard Mühlanovi, 1994
- Katechismus katolické církve – www.katechismus.cz
bublina říká:
„Jediného Boha míti budeš. Že by Pánbů vědomě klamal na těch dvou deskách. co dal Mojžíšovi?“ Proč klamal? Vždyť je to jednoduchý a v jistých vztazích běžný pravidlo (konkurenční doložka) – nepřejdeš ke konkurenci, jinak tě zažaluju (nespasím) :-) Sice hodně stručné, ale to je všech 10 :-)
kadet říká:
Dóóóbrýýý!!! :)))
kadet říká:
Tak vidíš Bublino, že člověk si tvoří Boha k obrazu svému. Sama jsi nám ho vymalovala přesně podle svých profesních zkušeností. :)))
bublina říká:
Ne nevidím. Já tu jen popsala obraz, jak by mohl vypadat, kdyby … :-) Člověk Boha nevytváří, to dělá ten „Boží“ mem, člověk je jen obětí toho memu, je jím napadán a přinucen šířit ten mem dál, třeba i pomocí nějakých obrazů :-)
kadet říká:
A kdo stvořil „Boží“ mem? :)))
(a čím ten mem přinitil tebe šířit jej pomocí toho obrazu?)
bublina říká:
„A kdo stvořil „Boží“ mem?“ Velký Memerátor.
Nikdo mě nenutí, šířím to ráda a dobrovolně. A za odměnu :-) Ta má dvě složky: orgasmickou a finanční. Plus čtvrtletní benefity v naturáliích. Konkrétní výši ti ale prozradit nesmím, přišla bych o prémie.
kadet říká:
Můžeš aspoň prozradit – s ohledem na tematické zaměření těchto www – jak se dosahuje té orgasmické složky odměny a je-li přístupná oběma pohlavím? :)))
bublina říká:
Normálně a celkem snadno, je to ve smlouvě, stejně jako ta finanční :-) Přístupná je všem. Stejně jako u finanční si můžeš vybrat, jestli chceš peníze v hotovosti nebo na účet (na který), tak u té orgasmické si můžeš vybrat v kde to chceš, čím a kam :-)
bublina říká:
Jadlut ti nejspíš neodpoví, není registrovanej, takže tohle vlákno uprostřed diskuse bude už jen těžko hledat (leda že by uměl použít vyhledávání a pamatoval si tu divnou přezdívku).
Ten můj příspěvek se týká církve, tématu ve vlákně, nikoho neuráží, … podle mě splňuje podmínky pro to, aby zůstal tam kde je. Navíc když i ty připouštíš jeho zajímavost.
Proč sakra zpětně upravuješ už zveřejněné příspěvky? Od toho máš tlačítko „Náhled“. Napiš, přečti, zkontroluj překlepy a jiné chyby, dej náhled. Pak znovu přečti, oprav chyby které jsi přehlédl a případně uprav vzhled (formátování). Pokud jsi něco změnil, dej znovu Náhled! Teprve pak můžeš dát „Uložit“. Dodržuj to, prosím. Je neslušné editovat příspěvek, na který už někdo odpovídá.
bublina říká:
„Dejme tomu, že duše existuje jako nějaká realita, že není jen produktem a funcí těla, že může existovat i mimo tělo.“ Nemůže, ani křesťané to netvrdí, duše je pro ně smrtelná (zemře buď zničením těla nebo odebráním ducha – v podstatě jakýmkoliv oddělením ducha od těla). Nesmrtelnost se týká jen ducha (ten jadlut to píše v podstatě správně – tedy z hlediska křesťanství).
Nemůžeš svévolně zaměňovat pojmy, které tobě připadají podobné.
kadet říká:
Neboj, já si toho všiml, že to Jadlut píše. Ale pro princip, na který poukazuju, se mi to rozlišování nezdálo podstatné.
Jadlut tvrdí, že nesmrtelného ducha má pouze křesťan. Tak tedy: Tím, že farář někoho pokropí vodou, nad níž před tím mumlal zaklínadla, se učiní ta ohramná změna, že duch toho pokropeného se stane nesmrtelným? Nebo je k tomu ještě potřeba prožít cnostný život dle pravidel, daných Písmem? (což ale Jadlut neřekl) A co židé, ti žijí přece taky podle Desatera? Co člověk, který není křesťan, nechodí do kostela a nemodlí se, ale žije spořádaně, nehřeší, pomáhá bližnímu svému, když se octne v nouzi, třeba se i obětuje pro jiného… Ten nemá nárok na Nesmrtelného Ducha, protože není křesťan?
A co se týče rozlišení duše a ducha: Chápou to takhle i křesťané, resp. převážná většina? I farář? Kázal o tom v kostele?
bublina říká:
Když sis toho všiml, proč ignorantsky zaměňuješ různé pojmy? Proč ze sebe dobrovolně děláš hlupáka, který nedokáže rozlišit různé termíny a jejich významy?
Nepozorně čteš, „že farář někoho pokropí vodou“, to sis vymyslel, jadlut nepsal nic o rituálech, ale „že ten, kdo se zákony křesťanství řídí (žije duchovně)“.
„že jedině křesťanství je to, která zaručuje posmrtný život, a to je klíčové. Pak už je to jen otázka, jestli tomu věříme, nebo ne“ – zase jednoznačné dobrovolné přijetí (víra) v křesťanství (tedy zásady, které hlásá) a žádné rituály, které můžeš snadno zpochybnit :-)
A kdo má mít nárok na nesmrtelnost? To záleží na tom, co je pro toho programátora podstatné, jestli se spokojí s „nevědomým (bez víry)“ dodržováním zásad, tedy víceméně náhodě, že program neudělal chybu, nebo dobrovolným přijetím víry a jejich vědomým dodržováním (pak se cení spíše snaha a drobné chyby se tolerují).
„A co se týče rozlišení duše a ducha …“ Ano, farář, kterého znám to rozlišuje a v kázáních na to upozorňuje. Měli by to rozlišovat všichni faráři, je to v Bibli, ale neznám všechny, tak to nemohu potvrdit, ale tuším, že ne všichni tomu asi budou rozumět. Stejně tak by to měli rozlišovat i vzdělaní křesťané. Pokud chceš diskutovat se vzdělanými lidmi, měl bys to rozlišovat také, pokud nechceš být považovaný za hlupáka. Můžeš se sice vymlouvat tím, že v hospodě u stolu s podnapilými zedníky to rozlišovat nemusíš, ale kredit si tím nezvýšíš :-)
kadet říká:
Celé tohle téma by bylo na mnohastránkový rozbor. Každé zjednodušení vede k nepřesnostem – já to zlapidárnil do 4 řádků.
1. přikázání nutno chápat jako jakou-si vstupní preambuli, kterou bylo nuto říci, aby se vše další učinilo bezpodmínečně platným, protože kdyby se nevěřilo v Boha, nevěřilo by se ani v jeho Desatero.
Nezabiješ – už jsem se jednou zmínil, že toto pravidlo má pružný výklad – může se myslet kteréhokoliv člověke, bližního ve víře, příslušníka kemne či národa, v zájmu jehož oberny se musí zabíjet nepřítel – co ovšem se kdy rozumí „obranou“ a „nepřítelem“ může mít různý výklad, podle toho, kdo panuje nad těmi bojovníky… Ale účel jeho je hlavně v tom, aby se lidi jakožto jedinci vzájemně nezabíjeli z příčin, které zdaleka nemají hodnotu lidského života. Právě v zájmu lidského rodu.
Nesesmilníš; nepožádáš manželky bližního… – ano, člověk je tvor párový. Nedůsledně, ale párový. Tvůrce přikázání počítal s tím, že je nutno nasadit v pravidlech přísnější laťku než člověk bude dodržovat, protože člověk je tvor hříšný a nikdy nic na 100% dodržovat nebude.
A teď mi ježdě řekni, kdo je blíž objektivní skutečnosti, Anonym nebo já, že se do mne navážíš?
petmk říká:
Vycházím z historické snahy židů o přežití. Tehdejší mocní a intelektuálové analyzovali jevy ve společnosti a jejich vlivy. Na jejich základě zpracovali taktiku, jak posílit národ a následně to zaštítili bohem.
Nebyla to reflexe přirozenýho chování lidí, ale jakýsi požadavek, kam by měla budoucnost jejich národa směřovat, aby se dostali vývojově výš, než okolní národy. Proto například SZ označuje židovský národ za vyvolený, mělo to podpořit národní hrdost a udělat z nich „nadlidi“. Kdo chtěl být nadčlověk a nebýt opovrhován ve společnosti, musel přijmout jejich pravidla. Připočítej faktor davu a zjistíš, že tehdy židi v podstatě byli postaveni do situace, kdy pro ně víra byla volbou mezi podřadným a váženým člověkem.
Kotletka říká:
On tu někdo ví, kdo je objektivně blíž pravdě?? Jakože víte, jestli nad sebou máme boha – všemocného stvořitele a jeho syna – spasitele? Hustý, tak sem s tím!
kadet říká:
My se nehádáme o to, koho máme nad sebou, ale čím bylo motivováno Desatro. (jestli je jeho autorem biblický Mojžíš nebo kolektiv autorů, to už dnes nezjistí nikdo.)
Kotletka říká:
Aha a myslíš si, že lze rozhodnout, kdo je objektivně blíž pravdě, když se neví, jaká ta pravda je? Nebo někdo dneska ví, co je tehdy motivovalo? Neví, jen to hrubě odhadujete.. Já si třeba myslím, že přiletěli mimozemšťani a řekli jim, ať změní chování – mohl by tady někdo objektivně rozhodnout, jak moc blízko jsem pravdě??
kadet říká:
Aha, čteš Dänikena. Ale řekněte mi, proč by musel někdo přiletět a dávat lidem pravidla, která jsou pro člověčí společnost naprosto přirozená, chápe je a uznává každý slušný a normální člověk, ikdyž třeba na náboženství nechodil (kromě té preambule o jediném bohu, kterou tam mají monoteisté, aby tak kodifikovali platnost pravidel) a znala je i jiná společenství s úplně jiným náboženstvím? Učil snad nějaký mimozemšťan moudivláčky, jak si uplést hnízdo, a bobry stavět hráz?
(Ale jak to, že jste mi neobjevili úpně jiný rozpor v mém předchozím vstupu? Že ta párovost, kterou jsem se oháněl, v mnohých společenstvech a náboženstvích neplatí.)
Kotletka říká:
Já Ti ale neříkám, že mimozemšťani přiletět MUSELI. Oni naprosto normálně přiletěli (odhaduju, že se jim chtělo). Víš co? Začnu sem chodit častěji:-D Kouhoutí zápasy mezi Váma dvěma, k tomu Vám hláškuje Bublina (čímž ji vůbec nepřirovnávám k slepici – nechci dostat po hubě) a anonymové s problémama radši zdrhaj. Fakt výborný:-D
Anonym říká:
Já Ti dám, že anonymové s problémama radši zdrhaj :-)
Teď si říkám, že jsem si měl dát nějaký nickname, ten „Anonym“ za chvíli začne pěkně splývat. Všechny anonymní příspvěky od 21.2.2011 berte jako moje dílo, datum uzavírky oznámím také. A říkejte mi třeba Bejk :-)
Anonym říká:
Datum uzavírky je 10.3.2011. Jiní Anonymové mimo tento interval nejsou anonymní příspěvky od Bejka :-)
petmk říká:
Už aby byl hotový ten modul, co by měl umožnit anonymům podpis jako na sterým sexusu… Programátoři už s ním prý finišují.
kadet říká:
Tak na tyhle sáhodlouhé dišputace mimo téma tu je Zeď nářků. Správcuje jí Bublina, která tam pravidelně stěhuje tyto mimotématiny. Musíš ale počkat, až se vrátí z rekreace. Snad už dnes večer.
bublina říká:
Omyl. Já pod zeď nic nestěhuju. Pod zeď mají přesouvat OT a opakované či zbytečné nebo jinak nevhodné příspěvky administrátoři místo jejich mazání. Je to takový odpadkový koš, aby OT diskuse a podobné bláboly nezmizely okamžitě a diskutéři se mohli vykecat. Já tu zeď jen občas promažu. Necítím se ale natolik kompetentní rozhodovat co má zůstat v normální tématické diskusi a co ne (a co tedy patří pod zeď), to dělají admini.
Kotletka říká:
Jo jo, já tady začala hemtat mimo téma:-) Už se těším, jak mi to bublina nandá, že jsem reagovala na ty tvé bláboly
kadet říká:
Nenandá, to by musela napřed vynadat sobě, protože sama vždycky nejvíc reaguje na moje – no ale moment! Jak jsi to nazvala moje věcné a duchaplné komentáře???!!!
Kotletka říká:
Jaktože nenadná? No to mi to teda musí nandat, i kdybych měla být nesnesitelná jako ty;-) Ale už končím, je to fakt OT
kadet říká:
A ještě k tomu Nezabiješ":
I zvířata mají své signály, ktarými dávají najevo příslušníku svéo druhu, že nehodlají s ním bojovat, že hodlají zachovat mír – to Kiplingovo „Jsme jedné krve, ty i já“. Zpravidla také, když se perou o samičku či o potravu, nejdou až „nadoraz“, přestanou, když ten slabší dá signál kapitualce.
U člověka přestala fungovat první signální soustava, přestal ji umět číst, když vynalezl řeč a písmo. Proto si tato pravidla musel vtělit do psaného kodexu.
Anonym říká:
Neblahé účinky požívání velkého množství alkoholu byly známy již mnohem dříve. Prodávání drog je ve své podstatě zabíjení a ničení lidských životů, provozování prodělečných hracích automatů zase okrádání lidí. Stejně tak neuvážené poškozování životního prostředí s cílem vydělat co nejvíc na úkor druhých. Vše v rozporu s Desaterem. Jestli takové chování zatracuje či nezatracuje farář, to nevím, ale já ano, a to nepotřebuji chodit do kostela. Neboť ne každý, kdo chodí do kostela, je opravdový věřící. Boha nezajímají nějaké rituály a okázalé jednání navenek, ale čistota našich srdcí a naše činy.
Přikázání „nezabiješ“ neznamená, že nemohu zabít, pokud by se snažil někdo zabít mě, např. v sebeobraně, nebo kdybych chránil svoji rodinu a bližní. Také pokud někoho zabiji neúmyslně, například při dopravní nehodě, nemusí se před Bohem jednat o vraždu. Je to opět o našem úmyslu. To, že se ve jménu Boha vraždí, a nejedná se o zabití ve výše uvedeném smyslu, s tím se samozřejmě neztotožňuji. Tyto činy však nelze připisovat Bohu, ale nevědomosti a hlouposti lidí, kteří tak činí. Takoví lidé nic nepochopili.
kadet říká:
Ano, podobně jako vy, smýšlí každý rozumný věřící i nevěřící. I já neznaboh vím, že to výše zmíněné vraždění a válčení nebylo nikdy „ve jménu Boha“, přesněji: pouze se schovává za hesla „ve jsménu Boha“, ale ve skutečnosti se vždy jedná o moc a mamon. Bohužel, i nejušlechtilajší myšlenka se dá zneužít k realizaci úpně opačného.
Chtěl bych se ale vrátit k původnímu tematu Sexu. Písmo svaté a kázání kněží, zejména katolická církev, lpí na dogmatech, která kdysi v Písmu byla zakotvena, protože měla ve své době svůj účel. Lidé neznali spolehlivou antikoncepci ani ochranu proti přenosným chorobám. Potřebovali zajistit, aby dítě mělo nejen matku, ale i jistotu, že otec se bude o nějo starat a materielně jej zajistí než bude soběstačné. Zároveň však, v dobách vysoké kojenecké i pozdější úmrtnosti, bylo potřeba, aby se rodilo dost dětí, aby nedocházelo k umělým potratům. To vše je v Písmu ošetřeno požadavkem sexuální zdrženlivost, věrnosti, kdy sex je povolen jen párům sezdaným před Bohem a jen za účelem plození potomků, ne kvůli rozkoši (ač každý ví, že je to nesmysl, že podle toho vlastně hřeší i ti manželé) Antikoncepce je zavržena, protože vlastně slouží jen hříšné rozkoš.
Já naprosto nechci propagovat nevěru a promiskuitu. Prosazuji přírodu a přirozenost, tvrdím, že člověk je zvíře párové, tvoří rodny (je deformací dnešní civilizace, že opustila původní přirozený systém, kdy rodiny se sdružovaly do rodů – odlehčilo to mnohým problémům, ale to je odbočka od tématu), někdy se však i páry rozejdou – nejsme labutě nýbrž čápi. Ta naprostá askeze, jak nám ji předkládají tzv. boží zákony, je však dnes zbytečná. Mohu ukázat příklad, že i církev když chce, může od přežilých pravidel ustoupit: Starý zákon přikazuje do 7 dnů po narození chlapce obřízku. Dodržují to však jen židé. Křesťani to sice v bibli mají napsané, ale upustili od toho před těmi 2000 lety, protože se v evropských klimaticko-hygienických podmínkách stala zbytečnou a při tehdejší primitivní lékařské technice nebezpečnou. Proč by tedy nemohli křesťani upustit i od jiných přežitků – zákazu potratů, antikoncepce, katolického celibátu.
Anonym říká:
Myslím, že se v naprosté většině myšlenek shodujeme. A je jedno, jestli se považujete za nevěřícího a já za věřícího, neboť nejsem v Božích očích nikým víc, než jste Vy. Jak jsem psal v dřívějších komentářích, Bohu nejde o to, co o sobě kdo tvrdí navenek (jsem katolík, jsem protestant, jsem muslim, jsem nevěřící apod.), ale jaká jsou jejich srdce. Bůh dává všem stejnou šanci jakožto i svobodu myšlení. I v dnešním „pokrokovém“ světě existuje mnoho lidí, kteří v jádru smýšlí dobře a podle toho konají (často mnohem lépe než řada křesťanů „navenek“), ale o Ježíši Kristu a Desateru se díky podmínkám, ve kterých žijí, neměli možnost dozvědět. Pokud věříte a svým chováním následujete hodnoty, které jsou lidem předkládány v Desateru, a o čem nás učí Ježíš Kristus v evangeliích, tak jste Božím myšlenkám a Ježíši Kristu uvěřil také, ať už chcete či ne. A klidně se můžete pokládat za ateistu, ale v jádru jste věřící.
Pravda, zpátky k tématu, trochu jsme odbočili :-) Církev k víře není třeba, dle mého měla a má v celé historii na lidstvo smíšený (pozitivní i negativní) vliv. Celibát si vymyslela katolická církev (stejně jako odpustky, očistec, upravení Desatera do nového znění tak, jak se jí to hodilo, … dále asi netřeba dodávat). Co se týče antikoncepce – proč ne, pokud se sex provozuje v rámci manželství či s někým, koho miluji a mám s ním v plánu mnohem víc než pouhé uspokojení na jednu noc (samozřejmě vycházím z toho, že jsou oba dva nezadaní). Co se týče potratů, jsem pro pouze v případě, pokud se zjistí, že žena, která dítě čeká, by mohla (a zároveň třeba i to dítě) přijít o život. Jinak se s potraty neztotožňuji, neboť početí dítěte by nemělo být v žádném případě bráno na lehkou váhu, jak se v naší republice bohužel často děje.
kadet říká:
Takže zase pár poznámek k vašemu textu:
Anonym říká:
K bodu č. 1 – Tím, že věřím v Ježíše Krista, věřím i tomu, co hlásal – Bohu jde o čistotu našich srdcí. K bodu č. 2 – Uvědomuji si, že jednoznačné řešení je pro společnost velmi obtížné. To ale ještě neznamená, že osobně souhlasím s nezodpovědným chováním takových matek (dítě, které si udělala na základě vlastní vůle, nechce; není „schopna“ se o něj postarat apod.).
Anonym říká:
Co se týče očistce, myslím tím, že nesouhlasím s výkladem, že se jedná o nějaké místo, jak se často ve středověku vykládalo. Pokud se jedná o nějaký proces či přechod za účelem „dobrušování“ k Božímu obrazu, toto nemohu posoudit, neboť sám nevím, kde je pravda (viz protestantský x katolický pohled).
bublina říká:
Kde je pravda ohledně očistce neví nikdo a z principu to nelze zjistit. Humovu vidličku na vás :-)
kadet říká:
A může nás vůbec Bůh trestat za to, že nás stvořil nedokonalé? Bylo by to spravelivé?
Anonym říká:
Lidé byli stvořeni k dokonalosti Boží. Tím, že se dopustili hříchu (tzn. svobodně a vědomě neuposlechli Boží slovo), si sami vybrali cestu k nedokonalosti.
kadet říká:
Je tady ovšem nerovná startovní čára. Některé tělo je uzpůsobeno k hříchu víc, některé míň, A duše je k tomu hříchu směrována tím tělem.
Anonym říká:
V sexu asi ano. Ale jinak nevím nevím (nepokradeš, nezabiješ, …)
kadet říká:
I k těmto hříchům a zločinům člověka dovede nějaká deformace v životě, a my nevíme, jestli za tím nestojí nějaká tělesná či psychická vada. To by ale měl vědět Bůh, je-li vševědoucí.
Čímž nechci omlouvat zločince a chtít jejich beztrestnost před zákonem. Justice není Bůh, musí – totiž: měla by chránit společnost a normální lidi před zločinem. Znáte přece Pánaboha – svědka u Posledního soudu z Čapkových Povídek z jedné kapsy.
Anonym říká:
Bůh to ví. Problém je, že lidé vždy do hlavy druhých nevidí. To, že existují zákony (a stejně tak i justice), je všeobecně dobré. Většina zákonů či soudců by však nebyla potřeba, kdyby lidé v sobě měli přirozeně dobro. Ta Čapkova povídka je hezky napsaná, hořká i úsměvná zároveň. Věřím ovšem v to, že lidé mě po smrti (mého fyzického těla) soudit nebudou, a Ježíš Kristus s Bohem dokáží oddělit dobré od špatných, neboť každý z nás je ve svém životě stavěn před různé zkoušky, pokušení a situace, na základě kterých si může uvědomovat své chyby a změnit své srdce.
petmk říká:
Podle mě je největší problém v konzervativismu. Výklad náboženství obecně nereflektuje nově získaný znalosti o světě a stav společnosti.
Bible (resp. starý zákon) vznikla proto, aby z židů udělala „nadlidi“ – omezila kriminalitu (nepokradeš, nezabiješ,…), zlepšila hygienu (předepsané koupele – mykve), zlepšení zdraví (omezení pohlavně přenosných chorob, omezení závislostí,…), zvýšením respektu k vědomostem a zkušenostem starších (cti otce svého,…) , posílení vlivu rodiny (zavedli manželství), omezení prostituce atd. Použili boha jako autoritu při prosazování tohoto kodexu.
Vzhledem k tomu, kdy vznikala, je nesmysl, aby znali naši civilizaci. I kdyby ji tenkrát znali, nikomu by ty nový pravidla, použitelný posledních 30 let, nadaly tisíce let smysl. Nekomentuje proto třeba klonování atd.
Historicky je v ní ale hodně myšlenek, jak zlepšit civilizaci a naši společnost. Dá se z ní vyjít při definování etiky, ale v tom případě se nesmí vycházet z jejího textu, ale z její myšlenky… A to je pro hodně věřících nepřekonatelný problém. Jinak by totiž věděli, že antikoncepce není zlo ,jak je prezentuje ŘK církev. Že homosexualita není, narozdíl od celibátu, nepřirozená…
Anonym říká:
Ještě mě napadá, že pro potraty bych byl i v tom případě, že žena byla znásilněna.
Anonym říká:
Vracím se ke svému komentáři. Rád bych vypustil větu „Nevím, co je horší, jestli pedofilie, zofilie či prostituce, ale vnitřně se ani s jedním neztotožňuji.“, neboť bych jím popřel pokračování mého příspěvku. Tudíž bych to přeformuloval takto: „S pedofilií, zofilií ani prostitucí se vnitřně neztotožňuji“ :-)
kadet říká:
Ten příklad „zvířecí prostituce“ je sice zajímavý, jenže pozor – při popisu etologie jednotlivých druhů nelze uplatňovat člověčí morálku, tedy – poměřovat etologii jednoho druhu měřítkem etologie jiného druhu, např. Homo sapiens.
U mnohých druhů si při výběru partnera samička samečka testuje, máli ty správné vlastnosti, nutné k životu tohoto druhu, je-li tedy naděje, že tyto vlastnosti zdědí i potomci. U mnohých samečci o „dámu svého srdce“ svádějí souboj, aby dokázali, kdo z nich je zdatnější, kdo bude mít silné potomky, ale taky jak umí hájit rodinu či smečku proti nepříteli. Samečci ptáků z řádu pěvců lákají samičku zpěvem. Jejich zpěv totiž slouží i k označení hnízdního teritoria – kdo má silnější hlas, ten si jim vyznačí větší úživný prostor. Pro zajíce jsou nejdůležitější zbraní proti predátorům jeho nohy – zajíc vyhraje, když uteče. A ty se uplatňují i při páření – zajíci se honcují, zaječka utíká, kličkuje, testuje budoucího otce svých dětí, jak dobrý je běžec.
Čili: Ta tučňačka není prostitutka. Ona jen zkouší ženicha, dokáže-li se pro ni potopit do takové hloubky, pod led, donést od tud kámen. Vždyť to je jako v pohádce, kde princ také musí nasadit svůj život a překonat mnohá nebezpečenství, aby získal ruku princezny. Tak jakápak prostituce.
petmk říká:
Samice tučňáka podrží samečkovi, aby dostala šutr. Použije ho na vylepšení hnízda. Nejde jí o zplození potomka. Oba to berou jako obchod – ona chce šutr, on si chce vrznout.
Prostitutka podrží zákazníkovi, aby dostala stoeurovou bankovku. Použije ji na vylepšení bytu. Oba to berou jako obchod – ona chce prachy, on si chce vrznout.
Podobnost čistě náhodná?
kadet říká:
Jasně, že v okamžiku kopulace, i před tím, když jí ten sameček přinesl dárek z hlubin, tučňačka neví nic o tom, že je to pro blaho potomků, že ji tak příroda naprogramovala, aby ten šutr chtěla, aby získala toho nejlepšího nositele genetické informace. Že to tak vzniklo přirozeným výběrem podle pana Darwina. Zrovna jako ta zaječka neví, proč jí dala příroda ten instinkt, že musí před zajícem běžet a kličkovat. Ovšem i ten „úplatek“ – ten šutr slouží na stavbu hnízdečka pro potomky. Na rozdíl od té tučňačky prostitutka pouze poskytuje obchod – rozkoš za peníze. A takto vydělané peníze zparvidla neslouží na budování hnízdečka pro děti. Cílem té její kopulace není přivést na svět děti a za vydělané prachy jim zaopatřit hnízdečko.
Anonym říká:
Myslíte Darwinovu myšlenku přirozeného výběru v souvislosti s evoluční teorií, která se nám na základních a středních školách předávala (a stále předává) jako jediná pravda? Nedávno jsem byl v knihkupectví a díval se na to, co se učí v dějepisných knížkách. Zajímavé na nich je, že období starší než cca 10 000 let je popisováno slovy asi, pravděpodobně, možná, snad, … Nikdo nic pořádně neví. Pravěk je popisován na cca 3 stranách velikosti A4, a to jsem ještě neodmyslel to, že polovinu zabírají obrázky a pár vybraných fotografií jeskynních maleb.
Nebo třeba to, že planeta Země je stará cca 4,5 mld let, je výsledkem jen jednoho z mnoha způsobů měření stáří, a výsledky jiných měření za použití odlišných metod byly např. 100 milionů let, 45 000 let, či dokonce cca 10 000 let.
Nejde mi o to ze sebe dělat vědce, kterým nejsem. Ale nelíbí se mi, že za jedinou pravdu je nám předkládáno to, že z ničeho na základě velkého třesku vznikl Vesmír, z neživé hmoty a na základě x předpokladů vznikla první živá hmota, která se množila, množila a množila, pak zmutovala, no a za pár stovek milionů let se tu objevil člověk.
Přijde mi to stejné, jako když se za komunismu učilo na školách, že správně je to podle Lenina a Marxe – žádný prostor k diskuzi. Či je tak nemožné že by za vším mohla stát nesmírná inteligence, kterou někteří z nás nazývají Bohem Stvořitelem?
kadet říká:
Spor přece není o Darwina ani o to, co bylo před 10 000 lety (čímž se dějepis ani zabývat nemůže jinak, než navozením úvodu, prodože dějepis = historie, nikoliv prehistorie) nýbrž o to, že jaký-si komentář k přírodopisnému filmu přirovnal „svatební“ počínání tučňáků k prostituci(dárek, který sameček těžce vydobyde z hlubun moře, aby jej samička povýšila na otce svých budoucích dětí) což tady oponent hned použil jako důkaz, že prostituce je přirozaný jev, vyskytující se i u zvířat.
Těžko se ale můžeme bavit o historii i prehistorii, pokud se nám plete čas minulý a tvrdíme, že bylo to, co nebylo. Např. jak se mohlo něco učit ve školách za komunismu, když komunismus nebyl.
Co se týče tzv. nesmírné vesmírné inteligence: Jedna věc je připuštění moožnosti této vesmírné inteligence a její tvořivé síly a druhá věc je její ztotožnění s ušlechtilostí a dobrem, tedy se subjektivním vnímáním toho, co je dobré a výhodné. Tedy ztotožnění objektivního popisu přírody se zbožným přáním, aby tomu tak bylo. Zkrátka – uspořádání společenských poměrů a vztahů mezi lidmi si musíme vyříkat my lidi. To za nás žádná Nesmírná Vesmírná Inteligence nevyřeší, ikdyž jí budem říkat Bůh.
Anonym říká:
Vím, jak jste Váš článek myslel, a souhlasím s ním. A také myslím, že víte, jak jsem já myslel slovo komunismus, tedy jako frašku o jeho nastolení, která tu ještě před několika desítkami let panovala. Co se týče úvodu dějepisných knížek, ten by mohl přece vypadat jinak. A období cca 2.5 milionu let jako doba (na základě jakého měření?), o které se tam zmiňuje, kdy se člověk najednou objevil z opice, mi nepřijde jako historie, ale naopak jako prehistorie a evolucionistická teorie (čili uvádění jediné přípustné možnosti jako faktu). Pravda, vnímání toho, co je dobré a výhodné, je subjektivní záležitost, každý má právo si svobodně vybrat. Alespoň na tomto světě v tomto krátkém životě podle měřítka, které si nastavil sám sobě člověk. Bohužel ne nadarmo se říká, že lidé si sami neumějí vládnout.