Proč registrované partnerství?

Letos se u nás konečně podařilo prosadit zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Rozdělil společnost na dva tábory, jedni jsou pro a druzí proti. Tábor přívrženců se ohání lidskými právy a rovností lidí s vrozenou odchylkou před zákonem, odpůrci mají jako pádný argument tradice a víru. Kde je ale pravda?

Příběh jako z pohádky…

Žili byli dva bratři, k nerozeznání podobná dvojčata. Oba modroocí blonďáci. Jak šel čas, jednoho dne se zamilovali. Jeden z nich, říkejme mu třeba Jožka, se zamiloval do brunetky a bez problémů se vzali. Druhý z bratrů jménem Honza se zamiloval do blondýnky, říkejme jí třeba Káťa. Zákon ale zakazoval, aby se vzali lidé se stejnou barvou vlasů. Přesto se nenechali neodradit a i přes posměšky sousedů si opravili domek po Honzových rodičích a spokojeně v něm žili. Jednoho dne se ale stala nepříjemná věc, Honza onemocněl. Káťu k němu pustili na návštěvu, ale vzhledem k tomu, že nebyli příbuzní, dlouhé měsíce jí odmítali říct, jak na tom Honza vlastně je. Po několika měsících Honza zemřel a Káťu to překvapilo, protože neměla ani možnost se s Honzou rozloučit. Aby nebyl všemu konec, po pohřbu šli k notáři, aby jim přečetl závěť. Honza sice chtěl, aby všechno dostala Káťa jako jeho životní partnerka, zákon byl ale neúprosný. Na polovinu Honzova domu měli nárok Jožka s manželkou a brousili si zuby i na zbytek, který zdědila Káťa. Jednoho dne se ti dva nastěhovali do své poloviny domku a Kátě začalo peklo. Ti dva ji omezovali a terorizovali, jak to jen šlo a nakonec jí nezbylo nic jiného, než prodat pod cenou svou polovinu, vzdát se zahrady, na které s oblibou trávila tolik hodin a odejít…

Je to jen pohádka se špatným koncem?

Ne, není. Je to realita, jen jsem změnil jednu drobnost. Místo barvy vlasů si dejte pohlaví, blond je muž, brunetka je žena. Stejně jako barva vlasů je vrozená i sexuální orientace, která se vytváří někdy v rozmezí 6. a 8. týdne těhotenství a později se nedá změnit. Gay nebo lesbička se od ostatních lidí liší jen tím, že se zamilovávají do lidí stejného pohlaví, jinak jsou jako všichni ostatní. Dobrovolně si svou orientaci nevybrali. Několik takových příběhů už se, bohužel, stalo i v reálu.

Mohli něco udělat jinak?

Ano, mohli. Ani jedno řešení by ale nebylo optimální. Možná mohl Honza písemně požádat lékaře, aby Káťu informovali. Záleželo by pak na lékaři, zda to dodrží. Legální cestu, jak se dostat k těmto informacím, totiž Káťa neměla. Navíc v případě bezvědomí pacienta po úrazu by těžko dával souhlas… Se společným majetkem je to složitější. Zákon u nás neumožňuje svobodný výběr dědice, vždy pamatuje s částí na příbuzné. Aby tomu tak nebylo, musí člověk sepisující závěť výslovně uvést důvod, pro který nechce, aby jeho příbuzný dědil. Tento důvod musí obstát před soudem, takže může jít třeba o kriminální minulost nebo nesvéprávnost. Vyškrtnutí bratra jako dědice jenom proto, že s někým člověk žije, je u nás nemožné. Jistě namítnete, že je ještě jedna možnost, převod majetku nebo spoluvlastnictví. To ale stejně nezabrání příbuzným získat část majetku těch dvou, navíc při případném rozchodu by oba měli půl domu, i když ten je po Honzových rodičích a fakticky by tedy měl být (z větší části) jeho. Navíc k darování poloviny domu se váže darovací daň, poplatky na katastru nemovitostí, odměna pro notáře, vypracování odhadu ceny… Spolyká to několik desítek až stovek tisíc v závislosti na odhadu ceny majetku, o běhání po úřadech ani nemluvím.

Jaké by bylo tedy ideální řešení?

Tisíce let existuje model soužití dvou lidí, který se za tu dobu vývoje dopracoval do celkem použitelného stavu. Tímto soužitím je manželství. Káťa by byla v 1. skupině dědiců, mohla by zdědit vše a cesta k informacím by pro ni byla otevřená. A nemusela by ani běhat po úřadech a platit desetitisícové sumy, stačilo by říct ANO na matrice a stvrdit podpisem…

Do manželství patří děti…

To je častá námitka odpůrců registrovaného partnerství. Podle nich do fungující rodiny patří děti, které ovšem pár stejného pohlaví mít nemůže. Tímto pohledem se ale rodina (manželství) degeneruje na pouhou továrnu na plození dětí. Přitom funkcí a náplní rodiny je mnohem více a nejde ji takto ořezat. Základem je citový (nebo jiný) vztah, který je u homosexuálů stejný, jako u heterosexuálů. Sex ve vztahu taky funguje, jsou si vzájemnou oporou, vzájemně se zastupují… Jenom ty děti, ty tam chybí. Děti ale nemůžou mít i staří lidé, lidé po nemoci nebo úrazu, neplodných přibývá… Proč tedy tito lidé smí tvořit rodinu a nedělá se před svatbou vyšetření plodnosti? Druhým argumentem proti je tvrzení, že je to proti přírodě. Nikdo ale neuvádí, v čem konkrétně to má být nepřirozené a spokojí se vždy jen s frází. Proto si to trochu rozebereme. Co vlastně člověk udělá, když si najde partnera nebo partnerku? Pouze přirozenou věc, naváže vztah tak, jak to uvnitř přirozeně cítí. Koho si jako partnera vybere? Toho, kdo splňuje jeho preference. V případě heterosexuála preference značí opačný pohlaví, u homosexuála stejný. Výběr ale probíhá stejně, stejnou částí mozku. Je-li to přirozené u jednoho, musí to být přirozené i u druhého. Vytvořením vztahu člověk jedná podle přírody, ne proti ní.

Stav ve světě

Evropská unie vydala pokyn pro členské státy, že mají zaujmout k homosexualitě nějaký postoj. Neuvedla ale, jakým způsobem se s ní mají srovnat. Zatímco tedy ve více než 20 evropských státech je možné si úředně zaregistrovat rodinu dvou lidí stejného pohlaví, například v sousedním Polsku je homosexualita nepřípustná. Státy mimo EU se k tomuto tématu také staví různě, v Rusku byla homosexualita trestná až do 90. let 20. století a v USA se pokusil prezident George W. Bush neúspěšně prosadit ústavní dodatek, zakazující soužití homosexuálů. Totalitní státy o tom nechtějí ani slyšet, stejně jako státy, ve kterých je většina obyvatel věřících. Situaci v jiných částech světa neznám, ale asi nebude moc tolerantní. Největší odpůrce registrovaného partnerství je tradičně Římskokatolická církev.

Co vlastně náš zákon řeší?

U nás tuto problematiku upravuje zákon č. 115/2006 Sb . Umožňuje uzavřít na matrice svazek dvou osob stejného pohlaví, zvaný registrované partnerství. Partnerství se uzavírá na pověřeném matričním úřadě a je doborvolné. Nikdo tedy memůže pár nutit, aby partnerství uzavřel a nikdo nemá právo jim v tom bránit, pokud svazek není protizákonný. Zaniká buďto smrtí jednoho z partnerů, jeho prohlášením za mrtvého nebo rozhodnutím soudu. Je možné pouze jedno platné partnerství nebo manželství. Již jsem se zmínil, že toto partnerství umožňuje, aby jeden z partnerů byl informován o zdravotním stavu druhého. Není to ale úplně přesné, jde o vzájemné zastupování partnerů, kdy jeden může zastupovat druhého na úřadech, vyzvednout za něj poštu,… Taky zavádí právo na zařazení do první skupiny dědiců a spoluvlastnictví společně nabytého majetku. Toto je důležité nejen při smrti, ale i při rozchodu partnerů, protože je tím daný klíč k rozdělení toho, co si společně pořídili. Navíc je zde možnost nechat při zásadní neshodě, například ohledně majetku, rozhodnout soud. Byl by to ale špatný zákon, kdyby dával jen práva a neukládal povinnosti. Nejinak je tomu zde, nejdůležitější je vyživovací povinnost mezi partnery. Znamená to, že partner, který vydělává, se musí postarat o druhého, který například zůstane bez práce. Stejně tak může soud v případě zrušení partnerství uložit tuto povinnost i po ukončení partnerství. Má-li některý z partnerů děti, vztahuje se vyživovací povinnost i na ně. Tím se zajistí, že bude postaráno o případné děti z předchozích heterosexuálních svazků. Registrované partnerství je ale překážkou k osvojení dítěte. Zákon je platný od 1.7.2006.

Všem registrovaným i neregistrovaným přeji, ať je okolí bere tak, jako každý jiný pár a v případě registrace nepotřebují soud. Ty, co tento zákon nepotřebují, prosím o toleranci. Homosexuálové si svou odlišnost nevybrali a zaslouží si žít jako ostatní.

Komentáře

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „OK“.

petmk říká:

David: S tím děcákem to vidím stejně, ale lidi nepřesvědčíš. Lidi jsou stádo a vůdce vždycky potřebuje něco, čím je ukočíruje. Předsudky jsou pro to ideální :-(

David říká:

Ahoj všem dnes jsem se zaregistroval se svím přítelem a sem štastný ,ale jen nás štve že nemůžeme adoptovat děcko myslím si že než bejt v dětském domově tak v rodine by jse mělo líp.

petmk říká:

Anonym: Asi před měsícem jsem se o tom bavil s kamarádkou, její sestrou a matkou. Všechny tři jsou katoličky. Asi po půl hodině jsme se shodli, že dospělý člověk má právo na výběr partnera podle svýho gusta a když „dostal od pánaboha“ lásku k člověku stejnýho pohlaví, ať si s ním je. Ale vysvětlit, že vzor fungujícího vztahu dvou lidí a individuální přístup k dětem je lepší než tři dvojice vychovatelů ve třísměnným provozu pro deseti dětí, to se nezadařilo ani po dvou hodinách… Prostě pro některý skupiny obyvatel je to nepřijatelný a argumenty nejsou podstatný.

Anonym říká:

Nechápu jednu věc.. proč je tolik lidí proti adopci dítěte homosexuálními páry?? Když se nad tím člověk zamyslí, je lepší aby dítě vyrůstalo v dětském domově a mělo jen část z toho, co by v rodině u homosexuálních párů mohlo mít?? Myslím, že dvě mámy nebo dva tátové se o dítě postarají líp než nějaký domov a dítě má zázemí.. A navíc rozhodně si nemyslím, že by to na něj mělo mít nějaký vliv! Proč se nad tímhle člověk nezamyslí? Bylo by určitě více šťastných dětí…

krucipisek říká:

už jsem tu dlouho nebyla a žasnu nad některými názory…Znám dvě holky, jedna z nich si nechala udělat dítě, a teď jsou máma i táta… Jsou šťastné, jsou RODINA, a dítě je bere jako rodiče… Ty právní plky jsou k ničemu, vždy záleží jen na dobré vůli.Nebo je lepší, když se dítě vrátí rozhodnutím soudu do rodiny, která ho týrala, a pak skončí mrtvé? A není to u nás ojedinělé, že???

petmk říká:

bublina: Je fakt, ž kdo nemyslí, ten nemůže mysle t ani objektově :-) Jinak po tom, co porvedl firemní právník naposedy, jej asi vyhodím z okna v nejvyšším patře…

bublina říká:

petmk: Posledni slovo v prvni vete tveho predspevku ( 12.2.2007, 21:34 ) je mozna zbytecne :-)

Metox říká:

Mně to taky připadá zábavné :-) Komentářů na adresu právníků se radši zdržím protože by pak téměř celý příspěvek tvořily hvězdičky :-)

petmk říká:

bublina: Drahá kolegyně, zapomínáte na fakt, že k tomu by se museli právníci naučit myslet objektově. Ne každý to umí.

bublina říká:

Lawyer: pokud tak trvas na tom, ze ty zakony o rodine a reg. partnerstvi jsou vporadku, zamysli se nad prikladem, ktery se mi nezda tak nesmyslny:

Existuje hodne zen se silnym matreskym pudem, ktere touzi po detech a vychova deti je jejich smysl zivota. Pokud nemohou mit vlastni, mohou to resit adopci (pardon, osvojenim). Pokud prokazi uradum ze jsou schopny deti vychovavat a zabezpecit nejen citove ale i materialne a jinak, neni problem, aby jim byly svereny a mohou si osvojit deti kolik budou chtit. Pokud maji tu smulu a jsou homosexualne zamerene, nemelo by to vadit. Pokud se ala sejdou dve takove zeny a registruji se, maji smulu. Reseni? Jednoduche, nejprve osvojit deti a az pak se registrovat. Deti odrostly a chcete si osvojit dalsi? Neni problem, registraci zruste, osvojte dalsi deti a pak se zase registrujte :-) Je tedy fakt, ze dite muze osvojit jen jeden z budoucich partneru, ale to neni zadny problem, protoze z hlediska povinnosti (pece, vychova, vyzivne, …) partneru vuci diteti jsou na tom stejne (cely par. 12 a par. 13 odst. 1 a 3 zak. o reg. partnerstvi)

Jedine co brani osvojeni je jen ten priblbly par. 13 odst. 2 zak. o reg. partnerstvi, nic jineho :-)

Me to pripada cim dal zabavnejsi :-)

bublina říká:

:-))) Lawyer bude pravnik :-) Baziruje na slovickach, stale dokola opakuje vysvetlujejak jsou ktere terminy definovane, ale unika mu vyznam (obsah). Toci se jen na terminech a unika mu, ze lide sice mluvi o adopci, ale ze jim jde o pravo na vychovu ditete, pravo na to, tem reg. parum mohlo byt svereno dite do pece. Nahrad si prosim vsude slovo adopce slovem osvojeni. Abys nemel problem s rodnym listem (pohlavne rozlisene kolonky matka – otec), uvazuj pouze zrusitelne osvojeni. On i ten zakon o reg. partnersvi je pekna ukazka pravnickeho prasactvi. 99 % je identickych se zakonem o rodine. Primitivni Ctrl-C, Ctrl-V. To jedno procento rozdilu se tyka treba toho osvojeni (par. 13, odst. 2). Navic vnimam jako diskriminaci hererosexualu to, ze reg. partnerstvi mohou uzavrit jen osoby stejneho pohlavi. Kdyby to takhle udelal programator, je to vez diskuse prasarna. Musi se zmenit vsechny souvisejici zakony a vsude v nich upravit text kde je manzelstvi na manz. a reg. partnerstvi. [docela by se mi libily objektove zakony, definice trid objektu, parametry a metody, dedicnost, virtualni metody, instance trid, … konecne by ty zakony mely hlavu a patu, snadno by se v nich delaly zmeny a byly by mnohem prehlednejsi]

Nejvetsim paradoxem je, ze pokud by dva homosexualove zili na hromadce, kazdy z nich by se mohl stat osvojitelem (dokonce nezrusitelnym osvojitelem viz par. 74, odst. 2 zak. o rodine), ale jakmile se zaregistruji, maji utrum, zakon jim osvojeni striktne zakaze.

Takze Lawyere: misto kydu na 3 stranky uvadej priste radeji fakta, protoze v zakone o rodine se zadny termin adopce nevyskytuje. Ohanis se pravem a zakony a pouzivas terminy, ktere neexistuji a argumenty pro ktere neni v zadnem zakone opora.

Reknete si vejrrovi, at vam to vysvetli :-)

petmk říká:

Lawyer: Pokud před zamčenými dveřmi stojí člověk, ztratil klíč a chce dovnitř, máš čtyři možnosti jak se zachovat:

  1. Ignoruješ jej, není to přece tvůj problém.
  2. Zvážíš situaci a po zjištění, že za dveřmi je něco, na co má člověk nárok, mu pomůžeš najít klíč, aby si mohl dveře otevřít.
  3. Sdělíš mu, že je to jeho problém a že mu sice klíč dáš, ale ne do těch dveří. Přece je klíč jako klíč a je jedno, který dveře otevře. Hlavně, abys nemuselhledat, to by tě přece stálo nějaký úsilí.
  4. Začneš jej přesvědčovat, že dveře otevřít nesmí, že za ztrátu klíče může vyšší moc a že to je jasný signál, že se dotyčný má ve vlastním zájmu těm dveřím vyhnout, jinak jej stihne trest boží.

Dveřmi je myslena adopce, tím za dveřmi je myšlen potomek. Klíčem je v tomto případě schopnost pořídit si dítě s partnerem, která je vrozená. Morální nárok na to, aby si člověk vychoval potomka, kterýmu předá pokračování rodiny, je nezpochybnitelný. Stejně tak, jako fakt, že homosexuál je taky člověk.

Já, Prdinek a další se snažíme najít klíč od těch dveří, ty se snažíš nabídnout jiný klíš, abys nemusel hledat. No a pak jsou tady ti, kteří vyhrožují božím trestem …

Prdinek říká:

Lawyer: nevim jestli to chapes, asi ne, ale ty nemluvis o homosexualnich lidech, ale o neplodnych :-) To je zasadni rozdil! Homosexual neni nutne neplodny, jen nechce mit sex s opacnym pohlavim. Biologicky jim nic nebrani mit deti v tom smyslu jak o tom hovoris ty.

A jeste jeden dotaz, proc porad uvadis jako homosexualni rodice, par muzsky? Myslim, ze to nebude „typicky“ homosexualni zajemce o adopci.

Lawyer říká:

Asi jsem mluvil svahilsky a proto jste mi nerozuměli.

  1. Osvojení, neboli adopce, znamená, že se osvojitelé stávají rodiči dítěte.
  2. Rodiči je chápána dvojčlenná skupina osob obsahující otce (osoba mužského pohlaví) a matku (osoba ženského pohlaví). Jiná početní či druhová skladba osob by nebyla možná, protože se živočichové na této planetě rodí splynutím samčí a samičí pohlavní buňky.
  3. Slovo rodič je odvozeno od sova rodit, tedy jedná se o osoby, kterým se dítě narodilo.
  4. Z právního hlediska je jedno, jestli se jim skutečně narodilo nebo ne, ale je velmi podstatné, aby mohli být za skutečné rodiče považováni.
  5. Nejedná se tu o terminologii, hlavičky ani kódovací tabulky, ale o pojem rodičovství, který musí být jasný každému absolventovi základní školy (děti nenosí vrány, pokud to nevíte).
  6. Adoptivními rodiči proto mohou být jen lidé, kteří by mohli být za normálních okolností skutečnými rodiči dítěte.
  7. Dítě nesmí být schopno samo o sobě poznat, že bylo adoptováno, pokud se tak stalo v raném věku dítěte.

Já nevím, jestli to jenom nechápete, nebo to nechcete chápat, ale je to celkem triviální. Nemůžete do matriky napsat, že otcem č. 1 je Jan Novák a otcem č. 2 Josef Procházka. Kam se poděla matka, bez které by se to dítě logicky nemohlo narodit? Matku můžete zbavit právního vztahu k dítěti, můžete dítě jakýmkoliv způsobem právně ukotvit ke svým vychovatelů, ať jim budete říkat jakkoliv, ale pokud se bude jednat o duševně zdravého jedince, tak ho asi napadne, že ti dva tatínci ho asi neporodili.

ADOPCE JE UMĚLÉ RODIČOVSTVÍ!!! Umělým rodičem může být jen ten, kdo může být i skutečným rodičem. Dítě může vychovat kdokoli, může k němu mít právní vztah podobný nebo takřka stejný jako skutečný rodič, ale jeho rodičem nebude nikdy!

petmk říká:

Lawyer: ty si pořád jenom hraješ se slovíčkama.

Existuje registrovaný patnerství. To je právní úprava vztahu dvou lidí a pár je registrovaný na úřadě. plynou z toho pro ně práva a povinnosti. pak taky existuje manželství. práva a povinnostijsou stejný, eviduje je stejný úřad. Má ale jedno specifikum, osoby v něm jsou rozdílnýho pohlaví a zatím z něj plynou práva větší, než z RP. Proto jde v případě manželství specializaci vzhledem k RP a u RP o generalizaci manželství.

Stejně tak v případě výchovy dítěte, existuje několik právních forem. Dítěti je ale jedno, jak tomu říkají právníci, pro ně je rozhodující jediná věc, jak se k němu ten pár chová. Je úplně jedno, jestli jde o adopci nebo jinou formu.

Pokud se bude moct homosexuální pár starat o cizí dítě, tak manželství přijde o svou výsadu a stane se z něj synonymum pro partnerství. Toho se ale řada lidí bojí, přestože to dlouhou dobu synonymum bývalo (jiná forma partnerství totiž neexistovala). No a jestliže i v dnešní době existuje několik právních forem starostlivosti o dítě a hetero pár má víc možností, nemá smysl omezit právní formu.

Mimochodem, tyrozdíly ve frmě starostlivosti o dítě se liší nejenom názvem, ale i formou. Něco je jenom do 18 let dítěte, něco je nafurt. Jestliže dáš jako jedinou přijatelnou formu tu, že soud určí opatrovníka do 18 let dítěte a skutečným rodičům povolí víkkendy s jejich dítětem, tak to dítě nikdy nebude jejich a neprospje to nikomu. Praví rodiče budou pravděpodobně oslabovt pouto mezi vycovávajícím párem a dítětem a to z toho budemít v hlavě pěkný hokej.

V tomhle by neměla rozhdovat terminiologie, ale zdravý rozum. papír snese všechno, i změnu hlaviček. A slova? To jsou jenom abstraktní kódy pro předměty, činnosti… Trochu se pozmní kódovací tabulka, generalizuje se smysl nějakých slov a tento problém s pojmenováním právní formy neexistuje.

Prdinek říká:

Lawyer, Anonym: nerozumime si, protoze nechceme. Vy dva dalsi a hledate duvody proc by to jit nemelo a jake jsou stavajici pravni prekazky. Ja, petmk a dalsi hledame reseni situace zohlednujici nastalou skutecnost ve zmene pohledu na homosexualitu. Pokud homosexualita neni nemoc nebo nebezpecna (zdravotne, spolecensky, psychicky) uchylka, ale prirozena odchylka, meli by mit tito lide stejna prava jako lide heterosexualni. Jiste, ze jejich odchylka predevsim je samotne omezuje v ruznych oblastech, ale kdejaka, byt i tezka, invalidita invalidy pravne omezuje daleko mene. Vy argumentujete historickym vyvojem pravnich norem (mimochodem v tvem konktertnim pripade Lawyere, logicky zcela nesmyslne, kdyz „pravni normy“ predrazujes biologicke skutecnosti – ve sve citaci me citace jsi opet „zapomnel“ doplnit co se ti nehodilo :-) ). My tento vyvoj prava nezpochybnujeme, nezpochybnujeme biologickou skutecnost rodicovstvi a ani historickou skutecnost vyvoje pravnich norem. My jen rikame, ze kdyz se ty normy vyvijely mozna tisicileti, tak by se mely vyvijet dal. Jaky je duvod prave ted je konzervovat do stavajici podoby, kdyz i prostredi pro ktere plati se meni? Kdyz se homosexualita tabuizovala nebo dokonce povazovala za nemoc, tak se ji tezko mohl nekdo v ramci tvorby pravnich norem zabyvat (spis ji mohl kriminalizovat). Ale nikdo nechce nic menit zpetne. A pokud jde o adopci a pestounstvi – pokud by na to nenavazovaly dalsi zakony, tak tento rozdil nema smysl resit, ale tomu bohuzel tak neni. Pripadate mi jako metafyzici 19. stoleti, kteri dospeli na hranice sveho chapani a proto konstatovali, ze vse uz je vymysleno a nic jineho uz neni treba vymyslet :-)) Ale skutecnost je jina. Vam se ani nechce domyslet, co by povoleni adopce homosexualnimi pary prineslo, vy uz ted vidite, ze to je tak slozite, ze to je vlastne nesmyslne. Jen tak mimochodem Anonyme („Někteří lidé se do své smrti nedozvědí, že je jejich rodiče adoptovali, protože když jim to neřeknou sami rodiče nebo nějaká "starostlivá sousedka“, tak se to ani nemají šanci dozvědět.„), biologicke rodicovstvi lze zjistit vzdy, otazkou je jestli to chce nekdo zjistovat. Ja si myslim, ze nekterym detem je ukradene bilogicke rodicovstvi, kdyz se jich rodice fakticky (mozna ne formalne) zrekli, spis to vadi jejich okoli (jak je nazval Anonym "starostlivym sousedkam“). A nikdo netvrdi, ze adopce HS parem ma byt lepsi nez skutecne rodicovstvi nebo adopce hetero parem, ale je lepsi nez neuplna rodina nebo decak. Tvrdite, ze adopce umoznuje osvojeni treba novemu partnerovi biologickeho rodice, ale to muze nastat i v pripade, ze biologicky rodic zjisti, ze je homosexualni az pozdeji a tento jeho novy homosexualni partner nema zadnou sanci vytvorit s nim novou rodinu (pravne). Porad chcete trestat homosexualy za jejich sexualni orientaci, kterou nemohou ovlivnit :-( A nechcete si to ani priznat :-)

Lawyer říká:

Prdínku, mluvíš z cesty. Nejprve si přečti, co píšu a pak teprve mluv. Možná y to chtělo chvíli přemýšlet.

Já nepopírám, že se homosexuální pár může o dítě postarat. Já jen tvrdím, že nemůže adoptovat dítě, protože to je proti právní podstatě pojmu adopce. Stejně jako je proti právní podstatě manželství, aby ho uzavřeli dvě osoby stejného pohlaví. Proto také vzniknul zákon o registrovaném partnerství, protože by se musela zcela od základů změnit podstata celého složitého právního svazku, jakým manželství je. do si mysl, že stačí místo muže a ženy napsat do zákona osoba A a osoba B, tak neví o právu nic. S rodičovstvím je to úplně stejné. Buď si pro homosexuály vytvoříme další zákon, nebo zcela zpřeházíme náš právní řád. Který tu není odnepaměti, ale principy, na kterých je založeno rodičovství, ano. Tady jsi evidentně nedokázal pochopit smysl souvětí (asi jsi ve škole chyběl). "Nejpřirozenější právní normou na světě je rodičovství, to je tu odjakživa,… " – to znamená, že je tu odjakživa rodičovství, ne ta norma, která ho teď v roce 2007 upravuje.

To osočování bych si vyprosil. Je zcela evidentní, že jsi vůbec nepochopil, o čem tu celou dobu píši. Já tu vysvětluji, co to je adopce a proč ji nemůžou homosexuálové dosáhnut, a ty na mě spustíš, že nesnáším homosexuály. Kde jsem to psal?

Já to tedy vysvětlím znovu a ještě jednou, ještě názorněji. Adopce je umělé rodičovství. Nejedná se o pouhou výchovu, ale o skutečné rodičovství. Funguje to asi tak, že když si adoptujete dítě, je to stejné, jako když ho sami porodíte. Muž a žena zplodí dítě, právně je to úplně stejné, jako když si muž a žena dítě adoptují. Lidé, kteří si dítě adoptují, se stávají jeho rodiči. Je těžké to pochopit? Zákon dokonce dítě chrání před pravdou. Ono se ani za celý život nemusí dozvědět, že bylo adoptováno. Jen mentálně retardovaný jedinec by nepochopil, že ho jeho dva tatínkové asi neporodili.

Anonym říká:

IDDQD: Argument, že každé dítě na světě má otce a matku není absurdní. Tady nejde o žádnou kolonku, ale přirozený stav věci. Neplodný pár se může stát rodiči dítěte, pokud si ho adoptují, tak klidně. Homosexuální pár nebude rodiči nikdy, i kdyby těch dětí vychovával deset.

Pro méně chápavé: Pan A zbouchne paní B a narodí se jim dítě C. Pan A je otec, paní B matka. Když A a B o dítě nestojí mohu se ho zřeknout ve prospěch pana D a paní E, kteří nemohou mít vlastní děti, takže si dítě C adoptují. Tudíž se pan D stává otcem a paní E matkou a pro dítě jakoby A a B vůbec neexistovali. Dítě se vůbec nemusí dozvědět, že je adoptované a bude vyrůstat s tím, že lidé, kteří ho vychovávají, jsou jeho skutečnými rodiči (také že právně jsou). Pokud nějaký blázen a rovnou upozorňuji, že se takový nenajde v celém širém světě, povolil homosexuálům adopci (tady zdůrazňuji slovo adopce, protože někteří stále ještě nepochopili, co to vlastně je), tak by se pan F stal otcem a pan G čím? Dítěti by jaksi chyběla matka. To byste tomu dítěti asi nemohli nalhávat, že se těm rodičům narodil. Někteří lidé se do své smrti nedozvědí, že je jejich rodiče adoptovali, protože když jim to neřeknou sami rodiče nebo nějaká „starostlivá sousedka“, tak se to ani nemají šanci dozvědět.

Pro mně za mně mohou homosexuálové klidně vychovávat děti, ale nemůže to být formou rodičovství. Může to být formou pěstounství nebo nějakého zvláštního právního vztahu vytvořeného speciálně pro tento případ, ale rodiči být nemohou. Stejně jako nemohou uzavřít manželství, protože nemohou být mužem a ženou, nemohou být rodiči, protože nemohou být otcem a matkou. Jsou dvě alternativy řešení. Buď zrušit stávající právní pojem platící po tisíciletí, nebo vytvořit novou právní normu. To se stalo i u nás, kdy byl vytvořen zákon o registrovaném partnerství.

Proto znovu opakuji, že homosexuálové nemohou adoptovat děti, protože adopce neznamená výchovu dětí, ale nahrazení jedněch rodičů (klidně jen jednoho) jinými. Já si můžu klidně adoptovat i dospělého člověka (pochopitelně je nutný přiměřený věkový rozdíl), takže to opravdu nemá s výchovou nic společného, prostě se stanu jeho otcem. Když se matka rozvede a vezme si jiného muže, tak ten není otcem dítěte, i když ho vychovává. To by se ho jeho otec musel zřeknout a on ho pak musel adoptovat, pak by se teprve stal jeho otcem. Každé dítě má jednoho otce a jednu matku, bez ohledu na to, kdo ho vychovává a jestli dané osoby žijí.

Prdinek říká:

Lawyer: ty klickujes jak zajic :-) Vzdycky uhnes bokem nesmyslnym argumentem – jednou je to jakysi papir, pak jen kolonka a nejcasteji to je mnozstvi „rodicu“.

Rikas: „Nejpřirozenější právní normou na světě je rodičovství, to je tu odjakživa, bylo tu dříve než lidé samotní. Prostě nemůžeš z jednoho muže udělat matku nebo z ženy otce, ten právní vztah musíš nazvat jinak (registrované partnerství se také nejmenuje manželství).“ – tak pravni normy tady byly driv nez lide? Neprecenujes je trosku? :-)

Tvrdis, ze pravni vztahy urcuje zakon, ale zakon urcuji lide. Zadny zakon nevznikl sam od sebe a lidi by se jim museli chtic nechtic ridit (no v nekterych svetonazorech to tak vlastne je :-( ).

Mily Lawyere, my s tebou nepolemizujeme o bilogicke podstate rodicovstvi, ale protoze jsme lide a ne zvirata, tak polemizujeme o lidske podstate rodicovstvi. Ostatne ani v prirode neni uplne neznamy jev, ze adoptivnim „rodicem“ se stane jiny jedinec nez biologicky rodic a dokonce nekdy to je i uplne jiny druh! A zadne zvire se nestane jinym zviretem, jen proto, ze prezilo diky nekomu jinemu nez vlastnimu biologickemu rodici. Po neplodnem heterosexualnim paru se jako nejpodobnejsi jevi homosexualni par, protoze v nem funguji totozne socialne-psychologicke vazby jako v heterosexualnim paru. Rozdil je jen v pohlavi zucastnenych osob. Avsak problemem homosexualu neni druhe pohlavi, jak se domnivas. Oni nemaji problem s opacnym pohlavim, stejne jako ty nemas problem se stejnym. Komunikujes, spolupracujes a dokonce mozna i travis vice casu se stejnym pohlavim, jen te sexualne nevrusuje. Takhle to funguje i u homosexualu vuci opacnemu pohlavi. Oni nemaji duvod svemu diteti nejake pohlavi „deformovat“ ci „znenavidovat“. Jediny problem vidim v tom, ze tomu diteti se neda lhat o tom, ze je „biologicky vlastni“, ovsem tahle „pravda“ ceka kazde adoptovane dite. Myslim si , ze s takovou skutecnosti by nemely deti vetsi potize, pokud by ve vztahu tech homosexualu byla skutecna laska, tolerance a spoluprace. Absence druheho pohlavi neni problem, jednak muze byt nositlem ono samo, pak tu jsou prarodice a ostatni lide (stejne jako to funguje u nekompletnich rodin). Nejvetsi problem vsak maji dospeli lide v okoli :-( Nevim co na tom muze komu vadit, ale i nyni se adoptovane deti nechtene dozvidaji o sve pravde :-( Je nesmysl argumentovat formalnimi argumenty typu papir nebo dokonce kolonka. Je potreba presne definovat slaba mista moznosti adopce ditete homosexualnim parem a analyzovat moznosti reseni. Jedno z omezeni muze byt treba vek ditete (treba az od doby, kdy si uvedomuje sve pohlavi), pohlavi (jestli je lepsi stejne nebo opacne) apod. Muzou nastat skutecne komplikace takoveho vztahu, ale je otazkou jaky je jejich puvod a jake je jejich reseni. Pokud je problemem napriklad vnimani okoli, lze tento problem resit osvetou, apod. Otazkou jen je jaky je cilovy stav a jak se k nemu lze dopracovat. Jenze ty a tobe podobni apriori odmitate tuto moznost, protoze se vam jednoduse nelibi, protoze se vam nelibi ani homosexualita. Doba urcite neni zrala na povoleni adopce homosexualnimi pary (prave diky takovym jako jsi ty), ale mely by se vest vyzkumy a analyzy prinosu teto moznosti. Nemuzes to prece zamitnout jen proto, ze ve stavajicim rodnem liste je kolonka matka, otec misto rodice. To je jen tve sobectvi, nic vic :-(

Byl vsak ucinen prvni krok, bylo uznano registrovane partnerstvi homosexualu cimz bylo uznano, ze homosexualita neni nemoc ani psychologicka vada. Pokrok nezastavis a doufam, ze adopce se stane logickym vyustenim teto skutecnosti.

IDDQD říká:

Ty argumenty o kolonkách jsou opravdu absurdní. Natiskne se formulář, kde budou dvě kolonky otec. Žádnou 3tí osobu do toho nikdo nrpřidává.

„Říkám ti, že se pár stejného pohlaví nikdy nemůže stát rodiči dítěte!“ Hetero pár ve kterém jsou oba sterilní se taky NIKDY nemůže stát rodiči dítete. A brání jim někdo v adopci?

Lawyer říká:

Ty jsi to ale vůbec, ale vůbec nepochopil. Manželství necháme stranou. To je prostě příbuzenský vztah dle zákona i rozumu a jestli se ti na tom něco nelíbí, běž si stěžovat jinam. Kam to ti neřeknu, protože takhle to funguje už tisíce let.

Pěstounská péče a adopce jsou dvě různé věci. Já už jsem to tu vysvětloval, ale ještě jednu pro ty méně chápavé. Když dostaneš dítě do pěstounské péče, tak ho dostaneš jen na opatrování, jsi za něj zodpovědný, jsi jeho zákonný zástupce, jsi prostě „skoro táta“. Jenže jenom skoro, protože tím, že jsi dítě dostal do pěstounské péče, se dítě nevyvázalo ze vztahu ke svým rodičům, kteří jsou stále jeho rodiči a budou až na věky věků, pokud si to dítě neadoptuješ. Adopce oproti tomu znamená, že dítě ti je nejen svěřené, ale ty se zároveň stáváš jeho právoplatným otcem, stejně jako kdyby se ti narodilo. Rodičovství je právní vztah, stejně jako manželství je právní vztah a stejně jako registrované partnerství. Pokud bude homosexuální pár vychovávat dítě, které je vlastním dítětem jednoho z nich, tak ten druhý k němu nemá žádný právní vztah (je to jak v té tvé pohádce). Otázka zní, jak mu ten právní vztah dát? Víš, každé dítě má otce a matku, běž se zeptat nějakého biologa, ten ti potvrdí, že to tak funguje skoro u všech živočichů. Nejpřirozenější právní normou na světě je rodičovství, to je tu odjakživa, bylo tu dříve než lidé samotní. Prostě nemůžeš z jednoho muže udělat matku nebo z ženy otce, ten právní vztah musíš nazvat jinak (registrované partnerství se také nejmenuje manželství). Jestli chceš, aby se mluvilo o rodiči A a o rodiči B, tak budiž. Pak by si k tomuhle mohl někdo chtít přidat i rodiče C, proč ne? Pak bude vůbec nejlepší, když zrušme jména a budeme se nazývat čísly. Říkám ti, že se pár stejného pohlaví nikdy nemůže stát rodiči dítěte! Můžou se stát pěstouny dítěte, můžou se stát, já nevím, hotentoty dítěte nebo si to nazvi, jak chceš, ale rodiče z nich být nemůžou.

Ale podle tvé poslední věty jsem pochopil, že ty rodinnému právu rozumíš asi jak já svahilsky, takže ti už asi nemá cenu nic vysvětlovat. Kdo nepozná rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, přestože jsem ho tu asi třikrát vysvětlil (a to tak, že by to pochopilo i malé dítě), se ani nemůže pokoušet řešit takto složitý problém.

petmk říká:

Lawyer: Manželství = příbuzenství? Já myslel, že s příbuznýma se nespí :-D

jak vlastně to manželství vzniká? Podle zákona dobrovolným prohlášením dvou dospělýcha svéprávných osob na úřadě před pověřenou osobou. Stejný je to u hetero- i homosexuálních párů a jesliže se po tomto prohlášení z jednoho páru stanou příbuzní, musí se stát příbuzní i z toho druhýho páru… no a když máme nepokrevně příbuzný pár, žijící ve společné domácnosti, toužící po dítěti a nemůže si je pořídit přirozenou cestou, tak je logický, že si zažádá o adopci. A pokud se o dítě dokážou postarat, není důvod, proč jim je nesvěřit.

Tvůj argument o kolonkách je absurdní. Stačí, když dítě bude mít zapsanýho jednoho z rodičů. Nebo do předpisů, upravujících práci matrikáře, hodit dodatek typu „V případě, že pěstouni jsou stejnho pohlaví, zapisují se jejich jména podle abecedy.“ Tím se to bezbolestně vyřeší :-)

Lawyer říká:

Petmk:

Rodina je skupina osob, kterou k sobě navzájem váže příbuzenský vztah. To je definice rodiny. Tak si to rozebereme. skupina osob = dva a více jedinců lidské rasy příbuzenský vztah = rodičovství, sourozenectví, manželství

Manželský pár splňuje definici rodiny. Jedná se o skupinu dvou osob, které jsou navzájem spojeny příbuzenským vztahem, tj. manželstvím.

bublina říká:

Lawyer: neobhajuji pravo homosexualu na adopci, zato at si bojuji sami. Ja tu reaguji proti nesmyslnym a nelogickym argumentum.

xenofobie: Jestli sis vsiml, tak jsem to slovo pouzila ne prime souvislosti s homosexualitou, ale obecne.

Podle slovniku cizich slov: „xenofobie – odpor, nepřátelství, strach, nedůvěra ke všemu cizímu“

Abstraktne se to slovo pouziva jako strach z neznameho, ci z cizich veci. V sociologii se pak pouziva v uzsim vyznamu, tak jak si jej popsal ty, pouze jako strach z cizincu.

Snazim se pouzivat jen slova kterym rozumim a v tom kontextu, jak jsem jej pouzila, netusim jak si dospel k zaveru, ze mu nerozumim a ze mu musis sdelit tu objevnou skutecnost, ze xenofobie nema s homosexualitou nic spolecneho :-))) Ocituji sama sebe: „… ale xenofobni okoli, netolerantni jedinci, kteri slepe lpi na nejakych dogmatech a vidi nebezpeci v kazde odchylce od "normalu“."

Neni tak jednoduche mit nade mnou v diskusi navrch. Zeptej se petmka, Lawyerku :-)))

Lawyer říká:

Ještě malé dovysvětlení, co jsou to rodiče.

Každý člověk na světě má své rodiče, tedy otce a matku, jinak by se ani nemohl narodit. Když se narodíte, tak vám do matriky zapíší jak otce, tak matku, pokud jejich totožnost není známa, je tam napsáno otec neznámý, respektive matka neznámá (to není tak častý případ, ale i to se stává). Do matriky vám ovšem nemusí zapsat nutně vaše biologické rodiče (takový otec ten je nejasný). Úředně je vaším rodičem ta osoba, která je tak zapsána na matričním úřadě. Pokud dojde k adopci, jsou jména vašich rodičů, která tam byla zapsána při narození, přepsána jmény vašich adoptivních rodičů. Podle práva není rozdíl mezi biologickým a adoptivním rodičem. Takže když si adoptujete dítě, stáváte se jeho právoplatným rodičem, stejně jako kdyby se narodilo vám. To je rozdíl třeba oproti pěstounství, kdy vy dítě pouze vychováváte, ale jeho rodičem nejste. Kdyby si mohl dítě adoptovat pár stejného pohlaví, tak jak by se to asi podle vás provedlo? Kdo by byl otec a kdo by byl matka? To by si ho mohl adoptovat pouze jeden. Těžko může být muž matka nebo žena otec. Adopce neznamená, že vám dají do výchovy dítě, ale že se stanete jeho rodiči. Uvědomujete si to vůbec? Muž se stane jeho otcem, stejně jako by ho počal, žena jeho matkou, stejně jako by ho sama porodila. Pár stejného pohlaví si proto už z tohoto prostého důvodu nemůže dítě adoptovat. Můžeme mluvit maximálně o tom, že ho dostane do pěstounské péče, ale adoptovat si ho nemůže. A neříkejte mi, že je to nějaká formalita. Otec a matka nejsou formalita. Možná, že si zákonodárci jednou vymyslí registrovanou výchovu dětí, ale adopce je pro homosexuální pár právně nemožná.

petmk říká:

Lawyer: Jinak muž, žena a oddací list jsou manželství, k utvoření rodiny jim chybí děti

petmk říká:

Lawyer: Biologický rodiče ti nikdo nevyvrací, ale je to jenom teorie. Ohradil bych se proti slovu „vždycky“. A nejenom já, ale třeba i děti opilců, násilníků,…

Pokud bys měl rozhodnout o osudu člověka a měl dvě možnosti, jak bys rozhodl? První varianta je zatížit jeho mysl problémy, ze kterých se bude vysekávat roky a ublíží tím svým blízkým. Druhý mžnost je vystavit jej na pár týdnů posměchu. Co zvolíš?

Lawyer říká:

Pro dítě je nejlepším způsobem výchovy, když ho vychovávají rodiče. Tento fakt snad nemůže popřít nikdo na světě. Proto stát svěřuje dítě pouze do rukou adoptivních rodičů, nikoli do péče jednoho rodiče (pokud to není jeho vlastní) či skupiny osob. A rodiči jsou vždy muž a žena, jiná skupina osob nemůže být z anatomického hlediska rodiči, tudíž nemůže představovat ani adoptivní rodiče, protože adoptivní rodiče jsou náhradou těch biologických a suplují normální stav. Skupina dvou osob nesupluje normální stav, ale je pouhým náhradním řešením.

Co se týče „svaté trojice“ muž, žena a oddací list, tak mi nikdo nenamluví, že se nejedná o rodinu. Oni už totiž i dva lidé jsou rodina. Přestože současný právní řád ČR nezná právní termín rodina, je běžně vykládán jako skupina osob (skupina je dvě a více), které k sobě mají příbuzenský vztah (manželství je příbuzenský vztah). Toto je přesná definice rodiny, která sice v současnosti není právně ukotvena, ale je tak obecně chápána. Tudíž manželský pár je rodina, dva lidé žijící na hromádce nejsou rodina.

K tomu peklu v dětství. Ty jsi asi nechodil do školy, když nevíš, kdo tomu dítěti řekne, že nežije v normální rodině. Děti jsou kruté a hodně a na takovém človíčkovi si opravdu smlsnou.

Jinak Bublinko, xenofobie znamená strach z cizinců, přeneseně nesnášenlivost a předsudky vůči cizincům, s homosexualitou to nemá nic společného, tak příště nepoužívej slova, kterým nerozumíš. A mluvili jsme o adopci, pěstounská péče je stále jen jakási lepší forma státní péče. Adopce znamená, že se stát zřekne svého práva na dítě a předá ho jeho novým rodičům. V pěstounství to dítě stát pouze jakoby zapůjčí pěstounům, aby ho vychovali, ale dále na něj má právo, může jim ho kdykoliv odejmout, mluvit do výchovy, atd.

Jediným argumentem pro výchovu dítěte homosexuálním párem je tedy ten, že je to pro dítě pořád lepší než ústavní péče. Čistě selským rozumem je to jistě pravda ale právo neuvažuje selským rozumem a stát si nemůže dovolit dělat polovičatá řešení.

petmk říká:

Lawyer: tady nejde o fakt, jak se dítě rodí. Tady se mluví o adopci, tzn. máme pár, který chce dítě a nemůže je z nějakýho důvodu mít a máme zívý dítě, ketrý už se narodilo a nemá rodiče. Tudíž v tomto případě není podstatný, jestli jde o hetero- nebo homosexuální pár. Dítě tady už je, nikdo se rozmnožovat nemusí. Tudíž argumentace o tom, jak se rodděti, je trošku mimo. Nezdá se ti?

Homosexuál je stejný, jako heterosexuál. Až na jedinou věc, že se zamilovává do lidí stejnýho pohlví, jako je on sám. To ale nemění nic na mechanismu zamilovanosti a lásky. Nemění to nic na případné ponorce ve vztahu, konfliktech a jejich řešení, hádkách a usmiřování. Zeptej se kohokoliv, kdo má za sebou minimálně dvouletý vztah, jak to chodí. Vždycky se najde nějaká situace, kdy je potřeba udělat kompromisy. U děcek z dětskýho domova nebo s jedním rodičem je problém, že neznají realitu ve vztahu. Nějak si jej vysní, ale jak přijde první konflikt, nemají vzor pro řešení situace. Proto mají děti z neúplných rodin problém s udržením vztahu a vyšší rozvodovost. Takže jakýkoliv fungující vztah je pro dítě pozitivum.

Můžeš mi říct, v čem je pro dítě důležitý, aby rodiče byli oddáni? Nebylo by absurdní, kdyby se dítě v porodnici začalo pídit po oddacím listu rodičů a pokud ho neodstane, vypsalo si písemnou žádost o ústavní výchovu? Dítěti je jedno, kdo jej vychovává, pokud se o něj starají a dostává co potřebuje, tak to neřeší…

V tomhle případě je důležitý, co je v čím zámu, kdo co nabízí a kdo co potřebuje. Takže si to rozebereme: Dítě: potřebuje někoho, kdose o ně postará, lásku, výchovu, hmotný zabezpečení. Rodiče: Chtějí dítě, jsou ochotní mu poskyytnout vše, co potřebuje. Společnost zastupovaná státem: potřebuje, aby dítě někdo vychoval. Sám to může zajistit jenom v omezeným rozsahu (pouze materiální zabepečení) a ito znamená vše platit ze státního rozpočtu. Proto potřebuje někoho, kdo se o dítě postará, aby byly uspokojeny i ty potřeby dítěte, který stát neuspokojí a bylo to co možná nejlevnější.

Takže ideální stav je, když se dítě dostane k někomu, kdo je chce a dokáže zabezpečit. Vydělá na tom dítě, stát i ta rodina. A je to stejný v případě, že pár nemůže mít děti kvůli neplodnosti i kvůli stejnýmu pohlaví partnerů.

Jediný, komu se to nelíbí, jsou věřící. Důvod? Ten je velkou záhadou. Je to stejný, jako kdyby někdo tvrdil člověku od narození slepýmu, že se nesmí učit brailovo písmo, protože nevidí a kdo nevidí, nemůže číst. Homosexualita je totiž taky vrozená a z těch, co někoho odsoudí jenom proto, že se narodil jiný, je mi špatně :-( Tím víc, že tohle hlásí většinou církve, který druhým koutkem huby hlásají pomoc odliným, lásku a toleranci :-(

bublina říká:

Lawyer: Diteti je fuk, jestli se do rodiny narodilo, nebo tam bylo svereno statem. Zalezi jen na tom, jak k nemu ta rodina pristupuje, jak se o nej stara, jak ho vychovava a jestli to dela s laskou nebo z donuceni.

Rika ti neco pestounska pece? Nebo takove komunity, kde nejde o ustavni peci, ale „skoro rodinu“, kde jedna ci nekolik pecovatelek se v beznem dome stara o nekolik deti?

„ale dítě, které bude vychovávat homosexuální pár, bude mít v dětství ze života peklo.“ Jenze to peklo mu z nej neudela ten homosexualni par, ale xenofobni okoli, netolerantni jedinci, kteri slepe lpi na nejakych dogmatech a vidi nebezpeci v kazde odchylce od „normalu“.

Prdinek říká:

Lawyer: „rodinou je míněna trojice muž, žena a oddací list, nic víc, nic míň“ – to si z nas delas prdel, ne? Rodina jsou rodice (ci jejich nahradnici) a deti a ne nejaky car papiru!

„Selský rozumem se dá říci, že je pro dítě výchova nestandardní rodinou menší zlo než dětský domov, ale stát si nemůže vybírat ze dvou zel to menší.“ – to nechapu :-( Vzdy se kazdy snazi „zlo“ minimalizovat, ale ty to statu zakazujes!

„Jak mu asi bude až ve škole řekne, že má dva tatínky a žádnou maminku. Tohle dítě si prožije opravdové peklo.“ – a kdo mu rekne, ze nezije ve standardni rodine? Ze je „divne“? Dospely jako ty :-( Je mi z tebe na bliti :-(

Krome toho, mily Lawyere, homosexualni par nerovna se par dvou muzu – gayu, ale treba i lesbicek neboli zen. A ty pak jsou schopny venovat adoptovanemu diteti skutecnou materskou lasku a peci. A bohuzel, dnes uz i ten tvuj nejstandardnejsi standard dost pokulhava :-( Ovsem homosexualni pary, vzhledem ke svemu mnozstvi ho nijak nezhorsi. Tato adopce by byla jen nadeji pro par clovicku na stastnejsi zivot, ale zavist je svina, ze? Jeste by mohl byt nekdo stastnejsi nez ty a to by byl pruser! :-(

Lawyer říká:

Drahá Bublino, možná jsi si nevšimla, že se jedná o děti ve státní péči, ne o děti, které jsou v péči svých rodičů. Stát nevydává děti do péče svobodných matek, ale pouze do péče manželských párů. Pokud to nechápeš, tak se běž zeptat maminky, jak se rodí děti, protože ty normálně nevydává stát na nějakou žádost, to se děje jen při adopci, normálně se děti svým matkám rodí, takže nejsou v péči státu, ale matky. Proto je úplný nesmysl to, co jsi napsala. Stát odebírá děti jen z rodin, které nejsou schopny se o děti starat, tj. z problémových rodin. Svobodná matka ještě není automaticky problémová rodina, ale není to jistě ani ideální rodina. Vlastní dítě jí stát nemá právo odebrat, pokud se o něj dobře stará, ale zároveň jí ani nemůže vydat dítě ze své (státní) péče, protože to může vydat jen do těch rodin, které jsou dle práva vhodné pro výchovu dítěte (nutnou nikoliv však jedinou podmínkou je zde manželství).

Já jsem psal, že je divné mít dva otce a žádnou matku, mít dva otce a jednu matku je smutné, ale dnes už celkem běžné. Dítě, které nemá matku, to má v životě hodně těžké, ale dítě, které bude vychovávat homosexuální pár, bude mít v dětství ze života peklo.

IDDQD: Člověk, který o sobě tvrdí, že „vý“, jak to chodí, neví pravděpodobně vůbec nic.

bublina říká:

Lawyer: „Stát nebude a nesmí vydávat děti do nekompletních rodin a rodinou je míněna trojice muž, žena a oddací list, nic víc, nic míň. Cokoliv jiného je nestandardní a stát si nemůže dovolit svěřovat děti do takovéto péče, protože je za ně zodpovědný.“

Takze navrhujes, aby deti z rozvedenych rodin byly matkam samozivitelkam (pripadne otcum) odebrany a predany do ustavni pece?

" Jak mu asi bude až ve škole řekne, že má dva tatínky a žádnou maminku. Tohle dítě si prožije opravdové peklo."

A v pripade, kdy standartni rodina ma dite, rodice se rozvedou, matka si vezme jineho partnera, tak takove dite ma najednou jednu matku a dva tatinky, to je taky peklo? Pokud peklo znamena mit dva tatinky, tak ano. Pokud vsak peklo znamena nemit maminku, jsou na tom uplne stejne deti kterym matka zemrela (bez ohledu na pocet tatinku).

Tva teorie je plna mezer a rozporu, mam dojem ze nevis o cem mluvis :-)

IDDQD říká:

Ano ze zákonů mám dobrý den protože vým jak to chodí. Těď je u modrá dobrá a u kormidla je Dutý Topol, až se to za tejden otočí a bude tu PlnouParoBack a kupředu levá. Tak bude půlaka zákonů jinak.

Zákony dodržuju a uznávám, ale odmítám vně slepě věřit jak ve zlatý tele. To že je vzákoně tenhle tejden napsáno něco není argument. Stejně jako to že ze zákona je na dálnici 130 není argument proti debatě o povolení 160tky.

Lawyer říká:

Vy si děláte ze zákona dobrý den. Stát nevydá dítě, které má ve své péči, nikomu jinému než manželskému páru, je to sice formální, ale důležitá podmínka. Standardní výchovou dítěte je míněna výchova otcem a matkou žijícími v manželském soužití. Stát nebude a nesmí vydávat děti do nekompletních rodin a rodinou je míněna trojice muž, žena a oddací list, nic víc, nic míň. Cokoliv jiného je nestandardní a stát si nemůže dovolit svěřovat děti do takovéto péče, protože je za ně zodpovědný. Selský rozumem se dá říci, že je pro dítě výchova nestandardní rodinou menší zlo než dětský domov, ale stát si nemůže vybírat ze dvou zel to menší. Stát je za dítě zodpovědný a musí ho chránit před jakýmkoliv zlem a zlo státní péče není ze státního pohledu zlo. Krom právního pohledu zvažte i pohled samotného dítěte. Jak mu asi bude až ve škole řekne, že má dva tatínky a žádnou maminku. Tohle dítě si prožije opravdové peklo.

Prdinek říká:

Lawyer: porad nase argumenty prekrucujes a odvadis pozornost jinam :-) Nikdo tady nemluvi, ze by registrovane pary meli mit sebemensi vyhodu, ja naopak klidne bud souhlasit at jsou posuzovani jeste uzkostliveji, ale v ramci stejnych pravidel. Ne, ze budou vylouceni z tohoto procesu v podstate kvuli nesmyslne formalni podmince.

Stejne tak me stve, kdyz soud treba na posledni chvili odlozi nejakou zalezitost kvuli formalnim chybam zadavatele, protoze ten se treba snazil jednat rychle v zajmu nasi bezpecnosti :-( Ale to sem nepatri. To jen, ze nekteri se radi schovavaji za formalismus, protoze je to jednoduchsi, nez resit skutecne jadro problemu.

petmk říká:

Lawyer: Tu adpoci stejně zkoumají úřady a není to hned. Takže poku soc. pracovník zjistí, že je třeba jeden z partnerů závislý na alkoholu a následně agresivní, tak to dítě nedostanou. Odbourání jedné podmínky by bylo fajn, aspoň by ubyl děcek v děcáku. A ve vztahu, ketrý funguje je nepostatný, že oba mají mezi nohama to samý…

Máš pravdu, že HMsex pár není rodina. Pod pojmem „rodina“ chápu dvojici vychovávající potomstvo. Takže ve vytvoření rodiny jim brání právě ten zákon o adopci. A odpůrci adocpí argumentují právě tím, že to není rodina… Tak kde to jsme?

bublina říká:

:-) Mate predstavy o adopci jak Hurvinek o valce :-) To manzelstvi ej jen „administrativni“ pozadavek. Posouzeni vhodnosti (pripravenost rodiny k adopci) je dlouhodoba zalezitost, kdy socialni pracovnice zkomaji rodinne zazemi, bytove a financni zajisteni, posudky od zamestnavatelu, obecnich uradu, vyjadreni sousedu, zkoumaji se sirsi rodinne vztahy, zdravotni stav (fyzicky i psychicky), rodinna anamneza (zdravotni i socialni), … A v tech komlexnich posudcich je manzelsky vztah adatelu prakticky formalni zalezitost (administrativne je to sice nutna podminka, ale jako zaruka stability je to podminka ciste formalni).

IDDQD říká:

registrované partnerství je ekvivalent manželství to, že se to jinak jmenuje naprosto nepodstatné. Jestli to pro někoho podstatné je, tak ať to vtom zákoně přejmenují. Buď v zákoně o partnerství zaměníš partnerství za manželství. nebo do zákona o adopci-pěstounské péči přidáš „manželé nebo reg. partneři“.

Tohle není pozitivní diskriminace. Když žiješ s kamarádkou a chcete adopci tak si jí vzít můžeš. Kamaráda za manželu mít nemůžeš „jen“ za reg. partnera.

Možnost adopce budou mít právě dva lidé žijící v úředně potvrzeném svazku. Ne fotbalový team, ne jednotlivec, ne s.r.o. , ne nějaké adhoc seskupení lidí.

Podmínky budou mít všichni stejný.

Lawyer říká:

A jak si to jako představuješ? Zajdeš si na úřad řekneš si, že chceš dítě a oni ti ho dají? Ta rodina je tam to nejhlavnější kritérium. Když povolíš adopci homosexuálnímu páru, tak si o adopci může říct i nějaká partnerská dvojice žijící na hromádce. To by totiž byla diskriminace, kdyby měli homosexuálové větší práva než ostatní. Kdybychom vypustili jako podmínku pro adopci manželství, tak bych se mohl dohodnou s kamarádkou nebo kamarádem, že si spolu adoptujeme dítě. V tom není problém, vychovat bych ho zvládnul, finančně bych ho zajistil, nejsem a nebyl jsem trestně stíhán, prostě ideální adoptivní otec. To jako jen proto, že se jsou dětské domovy plné, teď budeš lidem rozdávat děti na potkání jenom za to, že si o ně řeknou? Za dítě ve státní péči nese odpovědnost stát a proto ho stát ze své péče vydá jen tomu, kdo jasně prokáže, že mu poskytne tu nejlepší možnou péči. Dávat děti homosexuálním párům jen proto, že není dostatek manželských párů toužících po adopci, kterým by stát mol bez obav dítě svěřit, je jen přehazování horkého bramboru a polovičatý, nesystémový krok. „Nemůžeme ti zajistit normální rodinu, tak dostaneš alespoň tuhle, ať nám tu nepřekážíš,“ tohle si stát nemůže dovolit.

Prdinek říká:

Lawyer: placas nesmysly :-) Precti si co pises, co ti na to pisou ostatni a na co jim ty odpovidas. Nikdo nevymysli jakysi obecny model rodiny umoznujici mit jiny pocet rodicu jako DVA navzajem nepribuzne LIDI, tak nevim proc ty a tobe podobni argumentujete jakymsi vymyslenym precedentem, ze pak by mohla zazadat o adopci i krabice od bot? Nehlede na to, ze decaky zatim maji stale deti dost, takze vhodnych paru k adopci asi neni dostatek. A zduraznuji vhodnych – jak jsi sam napsal, neni postacujici podminkou chtit dite adoptovat, ale takovy par musi splnovat mnoho prisnych kriterii. My jen navrhujeme zrusit jedno jedine kriterium a to, ze adoptivni rodice musi byt rozdilneho pohlavi. Nic vic, opakuji – nic vic.

Lawyer říká:

Samotná žena si nemůže adoptovat dítě, samotný muž si nemůže adoptovat dítě, dokonce si dítě nemůže adoptovat ani pár žijící jen tak na hromádce. Já nepíši, že homosexuální pár není schopen dítě vychovat. Dítě může dobře vychovat kdokoliv, kdo pro to má vlohy. Dítě vychované bez otce nebo bez matky je ale hrozně ochuzeno oproti dítěti vychovaném oběma rodiči. Proto se děti nevydávají do nekompletních rodin. Tomu dítěti by bylo lépe u milujícího homosexuálního páru než v nějakém ústavu, to je jasné, ale vždy pro něj bude lepší celá rodina. Homosexuální pár není celá rodina a nikdy nebude, protože nezáleží na pouhém počtu rodičů, jeden otec a jedna matka je stokrát víc než deset otců. Právně je to naprosto vyloučeno, protože vydávání dětí do nekompletních rodin by byl nebezpečný precedent. O dítě by si pak mohl říci každý, protože pak by mohl „rodinu“ tvořit i jediný člověk.

IDDQD říká:

Lawyer nj ale když žiješ s holkou na psí knížku tak vám nikdo nic nezabrání ve svatbě. (s vyjjímkou incestu, ať mě zas nikdo nechytá za slovíčko) kdybys žil s klukem tak máš smůlu :)

btw takových zákonů co jsou složité a komplexní a každá vláda je překopá úplně jinak v ČR je.

Tady nikdo nebere šťastné děti z fungujících rodin. Nevím ale být v děcáku tak bych ty 2 maminky klidně risknul :)

petmk říká:

Lawyer: Právní systém se dynamicky vyvíjí a pokud je jediný argument proti něčemu fakt, že je v této chvíli nějak nastavený právní systém, neobstojí.

Jestliže dítě v ústavu nedostane lásku a jinde jo, mělo by jich být v ústavu úplný minimum. Jestliže dítě žije ve vztahu a vidí řešení konfliktů, projevy ctu mezi partnery a ví, jak vztah funguje, je to pro ně obrovský přínos do života. to je taky neodiskutovatelný.

Orientace jedince je vrozená. Všichni homosexuálové byli počati spojením mužské a ženské pohlavní buňky. Drtivá většina z nich má heterosexuální rodiče a i když měli hetero vzor, prosadila se jejich vrozená orientace. Z toho jasně vyplývá, že si potomek prosadí svou i v případě, že je jiný, než rodiče Takže heterosexuální dítě bude mít heterosexální vztahy a opačně bez ohledu na to, v čem byli vychováni.

Já si nemůžu pomoct, ale ať přemýšlím jak přemýšlím, jediný argument proti adopci dětí homosexuálním párem je to, že by se mu ostatní posmívali. jiný racionální důvod není a rozhodně je pro dítě lepší, když vidí lásku dvou lidí, byť i stejnýho pohlaví, než když celý dětství slyší nadávání svobodné matky na chlapy…

Lawyer říká:

petmk: Rodinné právo není holubník. Je to velmi dlouhá a spletitá sada zákonů a norem. Dítě může být adoptováno pouze rodinou, tedy mužem a ženou žijícími v manželství. Ani kdyby žili na psí knížku příkladně a věrně, tak jim to není nic platné, pokud nejsou řádně oddáni. Pár lidí stejného pohlaví není rodina, stejně tak není rodina ani jeden samotný člověk nebo párek žijící spolu na hromádce. Tito lidé si nemohou adoptovat dítě.

petmk říká:

Lawyer: Víš, jaký je rozdíl mezi výchovou v rodině, výchovou jedním z rodičů a výchovou v páru?

  • V ústavu jsou profesionální vychovateé, kteřídětem neposkytnou lásku ani vzro choání. Děcka z děcáku pak mají skutečně problémy v partnerským vztahu a nejsou často zvyklí zacházet se svými city.
  • jeden rodič dá dítěti lásku, ale je tam problém. Protože je tam jenom jeden z rodičů, nevznikají konflikty a dítě nemá žádný vzor pro tyto situace. Takže v této skupině j mimořádně vysoká rozvodovost,
  • Výchova v páru dítě naučí, jak zacházet s city i jak řešit konflikty v partnerství. Tento stav je ideální.

Homosexuální vztah funguje stejně, jako heetro. jink to ani být nemůže a pokud ítě povedou k tomu, že má být s člověkem, kterýho miluje, dá mu vzroy a dítě je heterosexuální, tak taky vytvořínormální rodinu. jediný problém je ve společnsti, která tyto páry nebere.

Lawyer říká:

Já jsem proti tomu, aby měly homosexuální páry možnost adopce dětí. Pro dítě je tím nejlepším způsobem výchovy kompletní rodina. Výchovu párem stejného pohlaví bych přirovnal k výchově svobodnou matkou. Ta má své dítě bezpochyby ráda a poskytne mu tu nejlepší péči, jaké bude schopna, ale celou rodinu mu nikdy nenahradí. Pro dítě je určitě lepší výchova od jednoho rodiče než nějaký ústav, ale děti si nemůžete sami adoptovat na to musíte být řádně oddáni, být bezúhonní, prokázat schopnost výchovy a možnost materiálního zajištění dítěte. Je to právně velice složitý proces, jedná se přeci o osud dítěte. Kdyby si mohly páry stejného pohlaví adoptovat dítě, tak by si mohli právo na adopci vyžadovat svobodní jedinci, fotbalová mužstva, atd. Právně je to naprostý nesmysl.

Danda říká:

Ahoj, víte, mám sestru, která se léta trápila tím, že je „jiná“. Je na holky. Jediná, komu to se slzami v očích řekla, jsem já. Rodiče a všichni v rodině jsou „ze staré školy“ proto jsem si vědoma stejně jako sestra co by nastalo, a co by se stalo v malém městě, kde žijeme. Neuvěřitelná drbárna, obchod by ztichl když by vstoupila, každý by si o ní povídal. Myslela si, že je to jen pubertální nerozhodnost, že to přejde, měla i kluky ale nikdy to prý nyblo takové. Nejde o sex, jde prý o to, co při tom cítí, lásku, něhu, pochopení, narozdíl od mužů. Moc mě mrzí, že se musela tk trápit a vždy jí se vším pomůžu. Proto jsem PRO registrované partnerství i s osvojením dětí. Dva milující lidé mohou dát dítěti lásku, domov, zázemí, vzdělání, rodinu. Jsou jich přece plné dětské domovy a kojenecké ústavy a nikdo mi prosím neříkejte, že odtamtud vyjde vyrovnaný, šťastný mladý člověk. Nikdy ne:o( Nebuďme zlí a prosím, naslouchejte svým dětem a dejte jim lásku, protože sami nikdy nevíte, zda se tím netrápí a nebojí se Vám s tím svěit. Znám případy, kdy člověk řekl „vymlátil bych mu to z hlavy“… Hm, zvláštní přístup, takového člověka bych přivázala nahého do hlubokého lesa ke stromu, ať má o čem přemýšlet. Smutné je, že někteří „moderní lidé“ se snaží být homo jen proto, aby byli IN, protože maí pocit, že je to moderní…? Protože je to věc, o které se konečně mluví a není TABU. Buďme prosím tolerantní…

krucipisek říká:

jsem pro registrované partnerstí, pro adopci dětí párem stejného pohlaví, pokud si to budou přát – je přece tolik opuštěných dětí, které se narodily smíšeným párům… Jestlipak si ti, kteří o tom tak dlouho rozhodovali, a nakonec rozhodli pro – i když mám dojem, že je to spíš tlakem doby a postojem „z venku“- uvědomili, že gayové a lesbičky mají úplně stejné city jako my, „heteráci“? A že nejde jen o sex, a partnerství jim líp vychází, protože kluk ví, co udělá jeho kluk, a to samé vědí o sobě i holky. Vyhnou se tak mnohým konfliktům, které přináší rozdílnost pohlaví. Věřte, že mezi nimi nebude tolik rozvodů, jako mezi námi. Fandím jim, a je jedině dobře, že mají konečně stejná práva.

Hafada říká:

Zdarec, dnes je tomu přesně 3 měsíce co jsem se registroval po přesně na den 10let trvajícím vztahu. Nic nového se s tím nestalo – vše je při starém.