Prostituce vs. paragrafy
Prostituce je starší, než lidstvo samo. Nikdy se ji nepodařilo vymýtit a jen ve společnosti, kde byla uznávána jako jiné řemeslo, se dařilo ji zpoplatnit. V naší společnosti sice není chápána jako normální práce, ale zni jako kriminální činnost. Je tedy provozována pololegálně, nezdaněná, ale nekontrolovaná a bez jasných pravidel. Anebo ta pravidla přece jen nějaká jsou? Jak se na to vlastně dívají naše zákony?
Kterými zákony je prostituce regulována?
Bohužel, naše legislativa se tváří, že prostituce neexistuje, a to až na jeden zákon, náš starý známý 40/2009 Sb., čili trestní zákoník. A je samozřejmé, že je třeba chránit hlavně děti, aby se s něčím takovým nesetkaly. No a pak jen tak mimochodem chránit prostituty před pasáky tak, že komplikuje život i ženám, které se takto živí dobrovolně a na vlastní pěst.
Ochrana dětí
Je pochopitelné, že spát s dítětem do 15 let, je pohlavní zneužití, ať je motivace dítěte jakákoliv. Je v pořádku i to, že dítěti (rozuměj osobě do 18 let věku) nesmí být za sex nabídnuta odměna, jinak by dotyčný spáchal trestný čin Svádění k pohlavnímu styku. Tato část je pochopitelná a nelze proti ní v celku nic namítat. Do 15 let žádný sex, prodávat se smí jen dospělí. Jsou to celkem rozumné mantinely.
Co jsem ale nepochopil, je jiný trestný čin, nazvaný Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí. Tento zakazuje prostituci u škol a jiných míst, kde se vyskytují děti. marně si lámu hlavu nad tím, co tímto paragrafem chtěl zákonodárce dokázat. Tak si tento paragraf trochu rozpitváme.
Čemu vadí prostituce u škol?
Nepředpokládám, že by se žáci stávali klienty prostitutek. Prostitutka snad není blbá, aby se vyspala s dítětem, za to by jí pár stovek nestálo.
Zbývá tedy jen obava z toho, že by náhodou prostitutku viděly děti. Ani toto však není rozumné vysvětlení, stejně jak cestou do školy můžou prostitutku vidět jinde – na nádraží při přestupu, cestou u silnice, u obchodního centra během nákupů, nebo může být noční klub, jaká to hrůza, ve stejné ulici, jako bydlí dítě.
Dalším možným zdůvodněním tohoto paragrafu je prosté konstatování, že si někdo jen potřeboval dokázat, že může někde něco zakázat. Jiná možnost už mne nenapadá, ale pokud vy máte nějakou svou teorii, můžeme ji probrat v diskusi pod článkem.
Co dělat, když dítě vidí prostitutku
V tom případě se dá dělat jen jedno, vysvětlit dítěti, o co se jedná. Pochopitelně, že je třeba to udělat s ohledem na věk a nemusí se přece probírat detaily.
Stačí sdělit, že ta paní čeká na nějakého pána, který jí zaplatí za to, že s ním jde na rande. Co se na tom rande děje, to není třeba řešit. Je zde dokonce i možnost použít to ve svůj prospěch – holčičce například říct, že se paní tak špatně učila, že nesehnala práci a teď musí chodit na rande za peníze i s těmi, co se jí nelíbí. A stočit řeč někam jinam.
Se zbytkem toho, o co se jedná, se děti stejně dříve nebo později seznámí a není nutné tlačit na pilu. Jen ukojit momentální zvědavost tak, aby z toho nepadalo zbytečně moc otázek.
Jak by to šlo řešit lépe?
Nejlepší regulace míst pro prostituci by byla taková, která by zohlednila specifika daného místa a situace. O tom má nejlepší povědomí místní samospráva, tzn. obce by měly dostat pravomoc určit, kde je prostituce přípustná a kde ne, ve vyhlášce. Jako ochrana proti zneužití by zde však musela být protiváha v podobě práva se takto živit, tedy legalizace nebo povinnost určit lokalitu, kde se prostituce provozovat smí.
Dětská prostituce
Toto u nás samozřejmě není legální a podobný pokus naráží na celou sadu paragrafů:
- Obchodování s lidmi (§ 168)
- Sexuální nátlak (§ 186)
- Pohlavní zneužití (§ 187)
- Navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§193b)
- Svádění k pohlavnímu styku (§ 202)
Existuje jediná věc, co není na sexu s dítětem či jeho organizaci trestná – dítě nemůže být trestáno za to, že dostane odměnu za sex.
Ostatní aspekty prostituce
Zde jede, z podhledu společnosti, především o to, aby nebyl nikdo do prostituce nucen proti jeho vůli. Záměr je bezesporu správný, ale je také správně realizován?
Čemu se snaží zabránit?
Jako největší problém, který je samozřejmě nutné řešit, je sexuální otroctví. Jistě si nikdo nepřeje, aby byly slečny v zajetí, nikdo se jich neptal, zda se chtějí živit sexem a bral jim 90% výdělku. Na tuto situaci samozřejmě existuje hned několik paragrafů v trestním zákoníku:
- Obchodování s lidmi (§ 168)
- Zbavení osobní svobody (§ 170) a omezování osobní svobody (§171), pokud dotyčnou osobu omezují například tak, že nesmí sama bez dozoru ven.
- Zavlečení (§ 172), pokud sem někdo naláká cizinku proti její vůli, nebo někoho podvodně vyláká „za prací“ do ciziny.
- Vydírání (§ 175), útisk (§ 177), znásilnění (§185), sexuální nátlak (§ 186) dle okolností.
A samozřejmě ještě bonus, který není tak jednoznačný a na který se podíváme za chvíli. Jak je z tohoto stručného přehledu vidět, ani bez dále probrané, sporné části by nebyl státní zástupce bezbranný, kdyby chtěl poslat do vězení skutečné kuplíře, hodné toho jména.
Bonusový paragraf
Mimo výše zmíněných paragrafů je zde i jeden, který fakticky žene prostitutky i klienty do ulic a nutí je do přesného opaku toho, co by pro obě strany bylo vhodnější.
Kdo četl trestní zákoník, má pravděpodobně jasno. §189, kuplířství. Podívejme se tedy, v jaké situaci jsou zákazníci (kteří nepáchají zaplacením za sex žádný trestný čin), sexuální pracovníci (kteří přijetím platby za sex nepáchají žádný trestný čin) i jejich okolí.
Poskytnutí služby v soukromí
Kdo z vás je zvědavý na prostitutky u silnice? Kdo z vás chce, aby je kdokoliv, včetně dětí, mohl se zákazníkem vidět přímo při akci? Hádáte správně, zákonodárce. Jak jinak si totiž lze vyložit první odstavec, než tak, že když někdo svolí k tomu, aby v jeho nemovitosti, třeba nepoužívaném bytě, našla prostitutka azyl a neobtěžovala okolí, bude obviněn, že kořistí z prostituce a popotahován po soudech? Nic mu nepomůže, že jde o smluvně dohodnutou částku stejně, jako třeba v případě kadeřnictví…
Propagace prostituce
Veškerá snaha sexuálně pracujících je ovšem marná bez zákazníků. A zákazník, který neví, kde a od koho si může službu koupit, není zrovna ideální. Tedy slečna si dá inzerát, že prodává tělo… Ale moment, v tom okamžiku už přece vydavatel ví, že peníze, co za inzerci přijal, jsou ziskem z prostituce, protože reklama je přece investice a peníze na ni se vrací právě prodejem toho, na co reklama upozorňuje. No nic, nebude riskovat kriminál.
Slečna ať si to zařídí pěkně postaru. Minisukni, naostro, výstřih k pupku a hurá na ulici točit kabelkou… Vážně je to tak lepší? Tohle zákonem vynucené chování ale naopak u škol strašně vadí…
Bezpečnost prostitutek
Občas si prostitutku koupí nějaký podivín. A může s ní udělat cokoliv – znásilnit, zmlátit, … Bylo by fajn, kdyby existovala služba, která ty holky v podobné situaci ochrání. Řešit fyzický útok až dodatečně s policií, když může být poblíž někdo, kdo zasáhne okamžitě a zabrání nejhoršímu, je rozhodně horší alternativa. A ten někdo, kdo poskytne ochranu, nebude poblíž jenom tak náhodou. Jenže tím, že slečny chrání najmutím ochranky, i kdyby to bylo po vzájemné dohodě a dostal jenom 1% od každé slečny, kořistí z prostituce a má prostě smůlu.
Komplexní služby
Co by jste řekli na komplexní služby, jako třeba klub, kde zaparkujete, pobavíte se v baru, vyberete si slečnu a šup na čistý pokoj se sprchou a čistě povlečenou postelí? Tak i zde je § 189 docela komplikace. Smí provozovatel klubu najmout slečny na práci na pokojích, i když s tím slečny souhlasí? Ne, protože to je kuplířství. Smí tam slečny pracovat na sebe? Nesmí, protože když by mu zaplatily za nájem pokoje atd., tak jde sedět za kuplířství. Takže oběma musí zaplatit zákazník nezávisle… A slečna se, samozřejmě, s panem provozovatelem oficiálně nezná. Není to sice nic, co by nešlo technicky realizovat, ale proč zbytečné komplikace v podobě paragrafu, který se dá tak snadno obejít?
Shrnutí
I tentokrát se vše dá napasovat do známé šablony „paragrafy X a Y je vhodné zrušit, protože jiné paragrafy řeší vše, za co by měl být kriminál a obtěžují nebo omezují ty, co dobrovolně dělají činnost, která není trestná.“
Bohužel, tentokrát musím konstatovat, že je dobře, že ve světle posledního vývoje je to tak, jak to je. I když jsem zastáncem legalizace prostituce, nedokážu si dost dobře představit diskrétní online hlášení každého zákazníka na GFŘ (dříve STB, starého psa novým kouskům nenaučíš) a všechnu tu byrokracii, nahromaděnou za poslední roky… To už je snad lepší, že je dobrovolná prostituce pololegální, mimo regulaci zákony a problém hrozí jen v případě, že si dotyční nedají pozor…