Jak se žije transsexuálům

Prosím o radu, kde se dají sehnat ženské hormony a jaké si mám pořídit na růst prsů a změnu na ženu?

Ach, je to tak, jsem taky trans, Už od 9ti jsem tušil, že něco není v pořádku, ale po těch Vánocích to byla poslední kapka. Jsem MtF, avšak mí rodiče o tom ještě neví A proto se ptám, jak jim to mám říct, nejsem si jist(y,á). Děkuji za odpověď a pochopení.

Ahojky. Napřed to byla zvědavost, jaké to je nosit podprsenku, kalhotky, sukni, šaty, punčochy. Pak mě to vzrušovalo, ale cítil/a jsem se v těchto věcech líp, než v pánském oblečení. Žil/a jsem normální život, byl/a jsem ženatý 18 let a mám 2 děti. Občas jsem si oblékl na sebe věci partnerky, když byl doma klid a bezpečno. Nyní jsem 3 roky rozvedený/á, ale toto nebylo důvodem rozvodu, zkrátka láska a vše společné se vytratilo. Nyní bydlím sam/a a hledám svou identitu. Ženy se mi stále líbí a přitahují mě, k mužům cítím odpor, ale zároveˇse sam/a cítím ženou a snad bych jí chtěl/a být. Dámské hadříky mě už nevzrušují, myslím, že patří ke mě a cítím se v nich přirozeně a příjemně. Nakupuju v netových bazarech a na aukru. Bohužel nemám odvahu tak vyjít ven, bojím se reakce svého okolí. Chodím tak jen doma, ale pořád. Už nevím jak ale dál, touha být ženou je každým dnem silnější.

Zdravím, k tomuto tématu mám velmi blízko, jsem transsexuál ftm. Moje rodina to o mě ví, oblékám se jako kluk, naštěstí tak i vypadám (alespoň podle okolí, já v to jenom doufám :D ), ale to je tak všechno. Nechci to řešit hormony a operaci, důvodů mám více. Jenom si tak občas říkám, že 20 let mám za sebou a jak bude vypadat ten zbytek. Jenom bych chtěl nějakého kamaráda, který by na tom byl podobně, na pokec a tak.

zdravím všechny, nejprve bych měl(a) říct něco o sobě…o tomhle tématu sem se bavil(a) akorád se mvím kamarádem který je na tom podobně jako já. Zrovna tet jsem přšla (už budu mluvit v ženském rodě :) ) z mé první cesty v roly holky :) byla jsem doma sama a tak jsem jako vždy na sebe oblékla sestřnino prádélko a nalíčila jsem se, akorád s tím rozdílem že jsem pak šla přímo do města, no a když jsem přišla domů tak se my z ženského prádla vůbec nechtělo a jsem v něm vlastně do tet :-/ , nejrači bych to řekla rodičům ale toho se bojím nechci je nějak zklamat :(, být holkou je můj sem už odmala a co jsem si zjistila tak jsem nejspíš …transexusál ? ale nevím jak nato co nejmápadněji upozornit okolí, už prostě chci vyrazit jako holka třeba na zábavu s kamarády. jen nevím ten postup jak toho dosáhnout :(

Zdravím, asi se budu ptát na to samé co ostatní ale už si vážně nevím rady , chci se nechat změnit na ženu, už mě nebaví být mužem, k mému tělu mám velký odpor, toužím být kráskou ženou ze vším všudy hlavně chci mít poprsí a hrozně moc rád bych si chtěl nechat odoperovat penis protože ten mě štve opravdu ze všeho nejvíc, chci mít to co mají opravdové ženy, zjistil jsem i to že jsem gay, měl jsem pár přítelkyň ale nebylo to ono chci si najít přítele který mě bude brát jako ženu, jsem sice malé postyvy a mám ženské rysi,mám dlouhé blond vlasy a tak no prostě trochu jako žena vypadám ale nestačí mi to, vážně chci být ženou už je mi 20 let a je to požád stejné spíš je to čím dál silnější, do nedávna jsem se oblékal ještě jako muž ale tet už ne, doma mám jen dánsé oblečení a v jiném odlečení už nechodím, bez líčidel a dámského oblečení už nevíjdu ven mezi lidi, trápí mě můj hlas a ochlupení, proto to chci co nejdříve řešit, chtěl bych jen poradit s postupem jak se stát ženou jak se nechat změnit aby to moje trápení zkončilo a já mohl žít jako žena, doufám že mi to jednou vyjde a budu tak žít se svím přítelem a bude mi fajn. Děkuji za rady.

ahojky mam par dotazu kolik presne stoji preoperace ja uz to nemuzu vydrzet je mi teprve 15 ale uz sem plne rozhodnuty ze chci byt zena za kazdou cenu prosim odpovezte dekuji

Petty: Můžu potvrdit, že je to pravda. Já spadám do kategorie chlapů, kteří mají část mozku naprogramovanou jako holka. narozdíl od „normálních chlapů“, kteřísi třeba koupí prostitutku, užijí se a za hodinu o ničem neví, já nezvládnu sex bez citů, stejně jako většina holek. Docela sranda byla, když jsem chodil s holkou, která se chovala jako chlap a neměla problém se s někým vyspat jenom tak… Bylo to pěkně postavený na hlavu :-D

Droopy: S tím pohlavím mozku máš pravdu. Pravda je, že vědci u mužů i žen objevili na některé schopnosti různé pohlaví mozku. Žena která je dobrá v boxu ještě nemusí být mužatka, ale má prostě mužské pohlaví mozku na velké tělesné pohyby, v ostatních věcech může být něžná. Stejně tak chlap, který se naprosto upřímně rozplývá nad miminkem není zženštělá baba, ale ideální manžel.

Ad moznosti v ankete: nepoznam dotycnu slecnu Leonu, ale nemyslim, ze (po)lutovanie je zrovna to, po com bazi, ehh.

Inak, obdiv. Chcela by som spoznat.

Nova URL: http://www.translide.cz

S tou strànkou pro nàs TS màs pravdu Radko ale jak to udelat aby nas nemohly pronàsledovat fasisti to nevim ,jà jsem se odstehovala do Parize z duvodu zaostalé evoluce v otasce svobody a respectu v cechach a vim jak to boli od nàcku a cesky stat nic nedelà v této otàzce ?tady ve francii je to taky ne moc dobré ale dà se tu vyjit normàlnè na ulici,tedy aspon tady v Parizi…;a vsem co jsou v cechach je jim drzim palce za odvaznost kteroy maji …

Radka

Stránek pro translidi je hned několik, tady jsou odkazy na ty hlavni: http://translide.unas.cz http://transforum.cz http://trans-lide.info

Myslím,že TS je v této víc jak třicet tisíc,těch co nešli na operaci tři čtvrtiny,já především,že jsem chtěla mít vlastní děti a vychovat je i pro to,že jsem trochu starší,snad i vzhledově…přesto žiji ženským životem a toužím najít kamaráda/Ftm/.Samozřejmě,bylo moc těžké v devatenácti škrtnout možnou změnu/operací/,ale ono ženství není jen ve vzhledu a v tom co se zrovna někomu líbí či naopak.Ona většina lidí má nějakou abnormalitu , ale málokdo ji přizná.A myslím,že by nebyla špatná vlastní stránka či seznamka.

Rád by som vysvetlil všetkým ktorí si myslia, že TS je psychická porucha a dá sa liečiť posedeniami u psychológa, či psychiatra, prípadne si myslia, že nejaké zázračné tabletky by túto odchylku vyliečili.

NIE JE TO TAK!

Táto odchylka je vrodená a je tak isto fyzického charakteru ako akákoľvek iná telesná vada. Ide o to, že človek sa narodí s telom iného pohlavia ako má mozog. Rozdiely fungovania mozgu medzi mužom a ženou nie sú psychického charakteru ale fyziologického. Tieto rozdiely sú dnešnými diagnostickými metódami zistiteľné. Dá sa teda zistiť pohlavie vášho mozgu aj bez toho aby odborník vedel vaše telesné pohlavie. No a v niektorých prípadoch sa príroda pomýli a do mužského tela vloží ženský mozog, prípadne naopak. Tento omyl prírody sa dá odhaliť pretože mozog sa biologicky (!!!) správa ako mozog opačného pohlavia!

S toho vyplýva, že zmena pohlavia tela je napravenie omylu prírody a je to určite lepšia možnosť ako sa snažiť preoperovať mozog, ktorého obsah definuje našu dušu.

Keby ste sa mali rozhodnúť, či vymeníte telo alebo mozog, rozhodli by ste sa pre mozog?

Ahoj, zdravím. Napíšu vám sem krátký příspěvek. Dohadujete se tady, jestli léčit tělo nebo psychiku. Já jsem se rozhodla neléčit nic a žít tak, jak jsem se narodila. Asi jsem měla štěstí na lidi. Podstoupit operaci těla by sice bylo jakési řešení, ale nenašla jsem k tomu dostatek odvahy. Šťourat se v psychice TS naštěstí nikoho nenapadlo. Žiju celkem spokojeně (jasně že mi jsou některý věci proti srsti, ale snažím se to překonat) se ženou, která mě stoprocentně podporuje, která se smířila s tím, že má doma muže-ženu a je nám spolu dobře.

Jak tak koukám řada z vás má už jasno o tom, co nikdy nezkusila. Zní to jako by se tady někdo snažil posuzovat jak moc bolí rána palicí přesto, že to nikdy nezažil.. a to mluvím zejména o Cephaelis která věc vidí i z pohledu nezůčastněného pozorovatele jako úplně jasnou, vyřešenou.. Milá slečno popř. paní.. až si vyzkoušíte existovat jako muž pak můžete komentovat.. Buďte si jistá, že by to nebyla psychika co byste chtěla měnit nebo léčit. A i kdyby ano, pak byste měla laskavě vzít na vědomí že to je jen vaše rozhodnutí a nemusí být správné pro všechny. Taky je asi na místě podotknout, že tělo se „léčí“ snáz než psychika.. ale vy v tom máte přeci tak jasno.. a zřejmě vám milá dámo nevadí že se tady bavíte o něčem o čem vůbec nic nevíte. Ale dobrá, taky přístup..

Na závěr chci podotknout, že TS netouží prosadit se jako minorita, ale stát se součástí majority… nemám z vašich příspěvků totiž dojem že byste tohle pochopili..

Zdravím všechny, kteří přispěli svým názorem do debaty. Rád bych se připojil, protože svým způsobem cítím, že mám k danému tématu co říci, jsem totiž TS (FtM). Je mně 22 let a odhadem tak od školky jsem měl pocit, že se mnou není všechno ok. Myslím, že nikdo z Vás si nedokáže představit tu potupu, když se cítíte být klukem a musíte se např. na bazéně převlékat v dívčí šatně. V živorě transexuála nastávají situace, o kterých se „normálním“ lidem ani nezdá. Každý má ale své problémy, homosexuálové, transexuálové i normální jedinci.

Nepatřím k TS typu Leony. I když jsem uzavřený, mám kolem sebe lidi, kteří o mé odchylce vědí, a přesto mě mají rádi (i když je pro ně často obtížné mě pochopit a tolerovat). Jsem jim za to nesmírně vděčný.

Teď si asi říkáte, proč bych tedy měl být nešťastný, když jsem v podstatě v pohodě, smířený se svým údělem…

Nejsem a nikdy být nemůžu. Někdo tady vyřkl, že TS zůstane nemocný, i když už bude jeho fyzická stránka vyhovovat jeho psychice, že si vzpomene na svůj problém vždy, když si bude brát své hormony a myslím, že má svým způsobem pravdu. Na druhou stranu, asi bych dal přednost pojídání hormonů než tomu pocitu, když se musím prezentovat jako žena (což v mém povolání musím).

Stále tady omíláte otázku peněz, a proto se vyjádřím i k tomuto. Pro Vás jsou peníze až na prvním místě…:-)…, ale myslím, že pro mě a mně podobné jsou peníze až opravdu na tom druhém. (Samozřejmě ne pro všechny, píšu za sebe a své známé TS).

Když jsem poprvé slyšel o možnosti operace (bylo mně asi 12), jásal jsem. Dnes už tak nejásám, protože jsem se malinko obeznámil s tím, co to obnáší. Bolest, fyzickou i duševní, ztrátu lidí, které milujete, které jste brali jako jistotu svého života a kterým chtě nechtě ublížíte. Jen proto, že se vymykáte normálu a že jste ochotni a rozhodnuti proti tomu něco udělat.

Sám jsem ještě nepodstoupil žádný z kroků k nápravě omylu přírody (krom toho, že se snažím co nejvíce projevovat jak se cítím), ale pokud se k tomu někdy rozhodnu, bude to z jediného důvodu: **Chci žít, ne živořit. **

Možná jsem trošku mluvil mimo tema, ale snad mi to odpustíte, občas to musí ven a kdybych se vyjadřoval ke všem vašim poznatkům, napsal bych asi malou knihu…:-)

Přeji Vám všem příjemný den.

Cephaelis: samozrejme, ze s tim rasismem jsem „to tak“ nemyslel :-) Uz jsem to psal.

Vsak ja s tebou souhlasim, ze je treba hledat i jina reseni a, ze operace je az to posledni, ale na druhe strane je dulezite, aby i toto reseni existovalo.

Nozky na zemi? Ve tvem pripade (jako zeny) jiste jak kdy .-)))

Prdinek: Vzdávám se! Fyzické dispozice rozhodně nanadřazuju, jen si příliš vážím toho, co je na člověku zdravé, než abych do toho rýpala. Nic jiného jsem tím vším nemyslela. S tím rasismem jsi to, doufám, opravdu tak nemyslel… :-/ Myslím, že je načase, abych z diskuse vycouvala, svoje už jsem stejně řekla a ten náš slovní souboj už značně odbíhá od tématu. Filozofické rozjímání mi nikdy nešlo a taky se neumím bavit na téma „coby kdyby“, mám ráda nožky na zemi.

Tudiz TS a HS nemuzou a dokonce ani nesmi byt povazovany za nemoci! Tyto odchylky sve nositele ve sve podstate nijak neomezuji (zejmena HS) co se tyce dusevnich vlastnosti a kvalit, coz se o jinych psychologickych problemech a odchylkach rict neda, ale nerad bych odbihal od tematu a taky nejsem psycholog.

Cephaelis: ted jsme se vlastne dostali k otazce co je vlastne „osobnost cloveka“? Jeho fyzicka stranka nebo jeho nehmotne dusevno? Co je vlastne urcujici? Kdyz to prezenu, tak ty vlastne fyzicke dispozice nadrazujes psychickym coz v dusledku vede az k rasismu (rasove teorii lidskych druhu). Tim nerikam, ze jsi rasistka, protoze predpokladam, ze tohle te vubec nenapadlo :-) Ale pokud fyzicke stranka nemuze byt urcujici, pak je urcujici to co kdo citi a pak v podstate nemuze existovat „psychologicke“ reseni transsexuality nebo homosexuality.

Cephaelis: vyznam operace muzou spravne posoudit jen ti co ji podstoupili. My ostatni o tom muzem jen diskutovat.

Vytocit jsem te nechtel, to se omlouvam, jen popichnout :-) „Pricina v hlave“ – co je vlastne v hlave? Jsou psychicke poruchy nemoci a daji se vubec lecit nebo jen korigovat jejich projevy? A ted jeste jedna otazka co me prave napadla – bylo by skutecne lepsi umet „zmenit pohlavi“ „v hlave“? Fyzicka zmena je nedokonala, obtizna a devastujici, ale prave to omezuje jeji zneuziti. Predstav si, ze by nekdo leky nebo nejakou terapii menil vnimani vlastni sexualni identity. Kdo mi zaruci, ze se to pouzije jen u TS a ne u „zdravych“ jedincu nebo, ze tim nekdo nebude chtit „lecit“ homosexualitu! To jsou desive predstavy :-( Nemluve o rozmarech.

Prdinek: Nemyslím, že bych si nějak protiřečila. Jen se snažím ukázat, že nejsem tak zkostnatělá, abych nepochopila, že v některých směrech jim tam operace může pomoct (takže se to nebojím přiznat, jak se obáváš). Jen si myslím, že to ani jim samotným v konečném důsledku nestojí za to a že oni sami a koneckonců i ty, si význam operace idealizujete. Ten tvůj poslední ostavec mě celkem vytočil. Neodpírám nikomu odbornou pomoc!! Ale už jsem tady asi stokrát omlela, že pokud je příčina v hlavě, tak je přinejmenším podivné léčit to tělesně. Ty lidé potřebují, podle mého názoru, především psychoterapeuta. Pořád srovnáváš s jinými tělesnými vadami, aniž by sis uvědomil, že chyba není v těle.

Cephaelis: a kym ve skutecnosti jsou? Ty to vis, kdyz mnohdy ani oni sami si tim nejsou jisti?

Jinak si zacinas trochu protirecit :-) „operace, kolem kterých se tady všechno točí, jim vyřeší pouze a jen tento jejich tělesný problém, žádný jiný“ x „bude to mít ve společnosti snazší? Na úrovni běžných mezilidských vztahů určitě ano“.

Pripada mi to, ze mas strach si priznat, ze nekomu takova silena operace muze skutecne pomoct :-) Nikdo prece netvrdi, ze pokud ma nekdo pocit, ze je TS, tak, ze jedine co mu „pomuze“ je zmena pohlavi.

Rikas: „Mají prostě odchylku, která se odehrává v jejich mozku a ten vnitřní boj tam vždycky bude.“ Co to takhle aplikovat na jakoukoliv odchylku. Clovek si ji vzdy bude pamatovat a srovnavat i po korekci, tak je nechme tak a usetrime je „dalsich problemu“. Proc zbytecne plytvat energii, kdyz mne osobne jejich odchylka nijak zvlast neprekazi :-)

Prdinek: A jak jinak je mám chápat? Ze sociologického hlediska? TS se ztotožňují s opačným pohlavím ve všech směrech, tedy i jejich tělo jim na obtíž a operace, kolem kterých se tady všechno točí, jim vyřeší pouze a jen tento jejich tělesný problém, žádný jiný. Já chápu, že oni se prostě cítí být někým jiným a chtějí to změnit, jen si neumím představit, jak toho chtějí docílit. Mají prostě odchylku, která se odehrává v jejich mozku a ten vnitřní boj tam vždycky bude. Narážíš na to, že pokud bude TS ve „správném“ těle, bude to mít ve společnosti snazší? Na úrovni běžných mezilidských vztahů určitě ano, ale pouze za předpokladu, že si zachová odstup. A jeho přerod v opačné pohlaví nebude nikdy dokonalý. Pořád tady budou připomínky toho, kým ve skutečnosti je, minimálně při každé dávce hormonů si na to nemůže nevzpomenout.

Cephaelis: K Leone: lepsi jeden TS nez zadny i, kdyz souhlasim, ze kdyz sama nema ve svych pocitech jasno, tezko muze nekoho presvedcit co vlastne citi a co by mohlo byt resenim.

Ke mne a jak se budu citit: ano, mas pravdu, ze by mi to asi nebylo mile a mozna bych s takovym clovekem nedokazal chodit, ale o to tu nejde. Kazdy musi hledat a nejakym zpusobem odlisni jedinci to maji tezsi. Jde vsak o to, ze se jim zmenou pohlavi vyznamne rozsiruje okruh lidi ktere mohou oslovit a i kdyby nenasli zadneho sexualniho partnera, tak verejnosti budou vnimani jako jedinci toho pohlavi, kterym se citi byt a ne jako homosexualove. Aspon ja osobne bych homosexualem byt nechtel (a je mi celkem jedno jestli bych mel sex. partnera nebo ne).

Dotaz: proc se snazis „pochopit“ TS z uhlu spokojenosti se svym telem resp. pohlavim?

Prdinek: Píšeš: „pohlavi (jako celek, prvotni i druhotne znaky) pro me podstatne bude. Nebudu s chlapem jen proto, ze on to citi, ze chlap neni.“ Otázka teď zní: Když ti tvá partnerka řekne, že je přeoperovaný chlap, jak se budeš cítit? Schválně si sáhni si do svědomí, pro mě například by to byl takový šok, že bych s takovým partnerem být nemohla, protože je to proti mé sexuální orientaci. Nikdy bych se nezbavila pocitu, že s ním mám homosexuální styk.

K Leoně: Leona je bohužel zrovna ten případ, který racionálně uvažujícího člověka nemůže přesvědčit, že transsexualita jako diagnóza je snadno rozpoznatelná a vyhraněná. Ona sama neví, co má cítít a jaká je její sexuální orientace a identifikace. Svůj názor bych byla schopná změnit, pokud by mě nějaký transsexuál přesvědčil, že věci se mají tak, jak se mají. Z tohoto pohledu byl rozhovor s Leonou velmi špatnou volbou.

Cephaelis: Bod 1 je klicovy a o nem by asi mela byt ta diskuse. Od toho se pak odviji moznost cerpat nejake prostredky ze spolecne kasy.

Rikas: „Oba lidé jsou ve svém těle nešťastní, nikdy se s ním nesrovnali a kladou mu za vinu veškeré své neštěstí v životě. Proč si má tedy žena úpravu poprsí plně platit?“ Dobry postreh, ale to, ze ty nevidis rozdil v hloubce problemu jeste neznamena, ze tam rozdil neni. Nejpodstatnejsi je ten, ze transsexual, krome toho, ze je se svym telem nespokojen fyzicky (a kdo je?), je se svym telem nespokojen i „sexualne“ (myslim tim to, ze i kdyz nejsem treba spokojen s delkou sveho penisu a zajima me prozivani „zenskeho“ orgasmu, tak mi „muzsky zpusob“ prozivani, vzrusovani a vubec projevovani vyhovuje) a hlavne se pak jevi „homosexualne“ (pokud nebudeme brat zretel na pripad Leony – homosexualni transsexual – kdy se dve odchylky vnejsim projevem „logicky“ neguji). Takze zmena pohlavi nejen zmeni vnitrni pocit vnimani vlastniho tela, ale hlavne „narovna“ sexualni vnimani takoveho cloveka „zvnejsku“. Zena s upravenym poprsim se porad citi byt zenou a porad je vnimana jako zena. Co se tyka uprav, bylo receno, ze pokud jsou problemy zdravotni (prilis velka prsa), tak je operace taky dotovana. A ted reknu neco co ti libit nebude, ale myslim, ze hodne pripadu zvetsovani prsou je skutecne z rozmaru a absolutni pocet takovychto operaci je jiste taky neporovnatelny se zmenou pohlavi. A navic uprava prsou je vratna operace (zejmena zvetsovani) a dokonce vicekrat opakovatelna. Nedovedu si predstavit, ze by nejaky transsexual po celem martyriu se zmenou identity by po case rekl, tak ne, to se mi taky nelibi, chci to vratit zase zpatky. A obavam se, ze to nejde ani technicky. Ty dva zakroky jsou proste neporovnatelne. Ja jsem upravu poprsi zminil jen proto, ze jsem chtel navodit pocit rozhodovani o nejake zmene sveho fyzickeho telesneho parametru. Ne, ze bych to chtel srovnavat. Ostatne kdyz jako chlap nebudu idiot, tak velikost poprsi nebude pro me rozhodujici, ale pohlavi (jako celek, prvotni i druhotne znaky) pro me podstatne bude. Nebudu s chlapem jen proto, ze on to citi, ze chlap neni. Stejne tak jako se nestanu homosexualem, protoze ho mam maleho a stydim se oslovit zenu, se kterou bych chtel mit sex.

Prdinek:

Ke tvým bodům: 1) Prostě nejsem přesvědčená, že toto je opravdu řešení, spíš to tak jen zdálky vypadá. Pokud bych si myslela opak, tak nad bodem 3) nebudu vůbec uvažovat. Technická stránka je snad bezpředmětná – prostě to jde.

K obřízce a poprsí: Článek o zvětšení prsou tady není jen čistě náhodou, zřejmě nikoho z redakce ještě nenapadlo se do toho pustit. To, že chybí článek neznamená, že je to banalita, která nestojí za řeč. Pořád operuješ s tím, že některé operace kosmetické jsou (zvětšení poprsí) a jiné zase ne (změna pohlaví). Řekni mi ale, kde je ten hlavní rozdíl? Já ho nevidím. Oba lidé jsou ve svém těle nešťastní, nikdy se s ním nesrovnali a kladou mu za vinu veškeré své neštěstí v životě. Proč si má tedy žena úpravu poprsí plně platit? Vždyť je to položka několikanásobně menší než operace jednoho transsexuála. Ale to byste hned všichni řvali, že je to rozmar… a přitom víte houby o psychice lidí s tělesnou vadou. Psychika transsexuála je vám ale naprosto jasná a vůbec o ní nepochybujete. To je to, co zase štve mně.

Ucetni: sama vidis jak slozita to je problematika. Co ma komu kdo rozmlouvat? Zvlast zvetseni prsou neni nijak dramaticky a devastujici zakrok (si myslim). A zmenseni prsou vytazenim implantatu jsem nemel nemysli, protoze prave to prvotni zvetseni je typicky pripad vratneho zakroku. Pokud se prso opravdu zmensuje, je to jiste narocnejsi a rizikovejsi, ale porad tu jeste zustava budouci mozna korekce pomoci implantatu.To u mnoha jinych zakroku nejde (aspon castecne vratit stav). Zvlast zvetseni prsou je ciste kosmeticka zalezitost a vidis, ze s tvou pritelkyni nikdo nehnul (a vedomi, ze jde „jen“ o penize a existuje moznost „zruseni“ zakroku ji k rozhodnuti spis pomohlo). Nebyl to sice rozmar, ale vzala by sis ty na odpovednost, ze bys ji to zakazala a ona se pak treba neprovdala a mela stale silnejsi mindraky? Nikdo nemuze za nikoho nic rozhodovat (pokud dotycny neni v ohrozeni zivota). Chci jen rict, ze co pro jednoho znamena bezvyznamnou zalezitost, pro druheho to muze byt otazka zivota a smrti.

Cephaelis: nikdo nechce byt zbytecne a prehnane tolerantni. Clovek se tak muze nekdy jevit, kdyz neco obhajuje a samozrejme naopak (muze vypadat netolerantni, kdyz hleda argumenty proti). A tolerance neni jen schvalovani, to muze byt klidne i lhostejnost, ale spis pochopeni (nebo aspon snaha). Mne jen trosku nastvalo, ze se tady argumentovalo takovym zpusobem jako kdyby se jednalo o superexluzivni vytrzeni zubu, jako kdyby se jednalo jen o penize a postel v nemocnici, skutecne jako jenom o rozmar a pritom pro ty poztizene to je o uplne necem jinem. Ono paradoxne, kdyby lekarska veda nebyla tak vyspela a zmena pohlavi by nebyla mozna, bylo by o problem mene. Jinak primer s prsama – vsimla sis, ze tu neni clanek a forum k problematice velikosti prsou a jejich zmene (nebo jsem na nej aspon nenarazil)? A kolik tu je diskusi jen o pitome obrizce? Jeste k daleko banalnejsimu zakroku? To proto, ze obrizka je nevratny zakrok a o penize vubec nejde. Nenapadlo me proste nic co by zena mohla nevratneho a viditelneho podstoupit (a o uprave stydkych pysku asi uvazuje skutecne maloktera). Mozna i proto mate tendenci vnimat zmenu pohlavi jen jako „kosmetickou“ zalezitost (viz. ucetni: „zanechalo to ve me nesmazatelnou stopu“).

Pokusim se to shrnout seradit podle dulezitosti:

1. eticka stranka zmeny pohlavi – priznani, ze to muze byt pro nektere lidi skutecne resenim problemu
2. technicka stranka – otazka prakticke realizace
3. ekonomicka stranka – vzdyt o penize jde az v prvni rade a proto se diskuse vedla hlavne o tomto poslednim bodu :-( Hlavne, aby zbylo na reseni mych bolistek (bez zameru se do kohokoliv navazet).

prdinek: Ne, o zadne operaci poprsi jsem nikdy neuvazovala. Ale jedna jedna moje spoluzacka absolvovala obe. Sportovni typ, stihla hezka holka, bohuzel mela mindrak z malych prsou. Kosicky A, ale hezky pevny prsa. Vsechny sve rozchody s klukama svadela na mala prsa. Minimalne ve dvou pripadech to nebyla vubec pravda. Po skole (VS) a dalsim rozchodu se ve 23 letech rozhodla pro zvetseni prsou. Rozmlouvali ji to asi vsichni, rodice, ja i ostatni kamaradky. Absolvovala i psychologicke vysetreni, ale protoze si vse platila, asi se lekari moc nenamahali ji to rozmlouvat. Mela z malych prsou opravdu dost velky mindrak, byly podle ni pricinou vsech jejich potizi. Po operaci byla asi spokojena, tvarila se tak. Mozna se trosku vic stydela, mozna to byl jiny stud, z neceho jineho, vetsich prsou, na ktera nebyla zvykla, mozna z jizev, ktere byly za jistych okolnosti videt (ale mela to udelany fakt dobre, jizvy nenapadne, tvar prirozeny). Pozdeji zacala chodit s klukem a ve 27 se vdavala. Po dvou letech (tedy ve 29) sla na operaci znovu, tentokrat implantaty odstranit. Ty vetsi prsa ji pripadaly cizi, nebyla to ona. Manzelovi to nevadi, prsa nejsou to nejdulezitejsi, proc si ji bral. Mozna melo vliv i to, ze chteli dite, i kdyz kojeni implantaty nijak nevadi. Ted ma uz nekolik let zase svoje prava mala prsa a je spokojena a priznava ze musela byt uplne blba, kdyz si je nechala zvetsit. Pripominam, ze si obe operace hradila sama a nejednalo se o pro ni bezvyznamnou castku, takze to nelze chapat jako cvilkovy rozmar. Ona to tenkrat videla jako jedine mozne reseni sve situace. Mela stesti, ze operace nezanechaly zadne trvale nasledky na zdravi (par jizev vem cert). Z teto (sice cizi, ale dostatecne blizke) zkusenosti vychazi i muj nazor na operativni zmenu pohlavi. Priznavam, ze to nelze zobecnovat, ale zanechalo to ve me nesmazatelnou stopu, kterou nemohu ignorovat.

Leisha: Vyčítat zrovna mně, že nechápu význam prevence nemocí …to mě tedy skoro uráží. Vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekla. A taky jste proti mě obrátila onu pomoc všem potřebným. Já transsexuály z této pomoci přece nevyjímám, jen jsem vyjevila svůj názor na transsexualitu jako poruchu osobnosti a s její léčbou operacemi se neztotožňuji. Schizofrenika taky neléčíte tím, že mu přišijete křídla jen proto, že má pocit, že je pták. Promiňte mi ten příměr. Ano, můžete namítat, že nejsem sexuolog a nejsem tedy kompetentní transsexualitu vůbec posuzovat a říkejte tomu třeba neznalost. Já prostě operace u transsexuálů nechápu jako kauzální léčbu, někdo na to může mít pochopitelně jiný názor a já o tom ostatně nerozhoduju.

Prdinek: Upřímně… myslím si, že spousta transsexuálů, kteří se pro operaci rozhodnou si je vědoma zdravotních rizik a z tohoto pohledu to asi za rozmar vskutku označit nelze, ale zároveň jsem přesvědčená, že leckdy nedomýšlejí důsledky sociální a psychické. A pak mohou být výsledkem velmi rozčarováni. A mimochodem, příměr s operací prsou nebyl nejšťastnější, protože jde o záležitost, kterou si pacientka plně hradí. A z mého pohledu opět opakuji: I kdyby šlo o zmenšení hrazené ze ZP z důvodů zdravotních, tak tady je (na rozdíl od transsexuality) jasné, že operace přinese očekávaný efekt zlepšení. Chyba je v těle – léčí se tělo. Ale když je chyba v psychice…

Připadá mi, že si tady spousta z vás chce akorát dokázat, jak strašně tolerantní dokáže být, ale jedním dechem zas diverzifikujete obyvatelstvo na lidi „hodné“, kteří si vaši pomoc zaslouží a „zlé“, na které už se vaše tolerance a solidarita nevztahuje. Tak si alespoň sami ujasněte, jak to s tou solidaritou vlastně myslíte…

Ucetni: jo, jo. Uvazovala jsi nekdy treba o zmenseni prsou? Ptam se proto, jestli jsi nekdy uvazovala a nezvratitelne zmene sveho tela. Ja jsem musel zvazovat pouhou obrizku a to jeste ze zdravotnich duvodu a kdyby to bylo mozne, tak bych asi stejne na ni nesel. Myslim, ze z rozmaru by to udelal (zmenu pohlavi) jen naprosty silenec. Oni jsou puvodne dokonce i plodni a presto voli v podstate zohyzdeni, neplodnost a zdravotni potize. To musi byt neco sileneho, to rozhodovani. Myslim, ze i pro ne je „lepsi“ reseni jim operaci rozmluvit, ale asi jsou ty operace nutne :-( Jinak pocity cloveka nemuze rozhodnout ani chirurg, ani psycholog, ale jen a jen ten clovek, ktery ty pocity ma.

prdinek: ja vim, ze spolecenske zmeny jsou pomale, nechci zde obhajovat nejake rozpocty a cenove odhady, ale jde o pocity, pocity „jineho tela“, je to zmineno i v tom rozhovoru. Kdo je kompetentnejsi na reseni pocitu? Psycholog nebo chirurg? Pokud jde o tak silny odpor k vlastnimu telu a hrozi amaterske pokusy o sebedestrukci a sebezmrzaceni a psycholog usoudi, ze nejlepsim resenim je operace, nic proti tomu nemam. Ale bylo by spatne, aby se rozmohl nazor, ze jedine operativni zmena pohlavi ucini transsexuala stastnym. Je to otazka psychiky jednotlivce, zvazeni rizik a prinosu. O ekonomicke strance veci, financni motivaci a solidarite jsem se jiz vyjadrovala, to plati stale a na cele zdravotnictvi.

Tak se nam to pekne umirnilo. Pro TS dobry signal, ze casem by se to mohlo zlepsit :-)

ucetni: rozumny nazor, ovsem zmeny spolecenskeho chovani jsou zoufale pomale a jedna generace zdaleka nestaci. I ty potrebne prostredky do zmeny chovani jsou temer neporovnatelne s naklady na operaci par lidi. Vzdyt jen kolik stoji kratkodoba medialni kampan treba v TV? Pro „par“ lidi. A je otazkou nakolik by to ty operace ovlivnilo, protoze do nitra druheho cloveka se nahlizi hodne spatne. Stejne jako nekoho uz neco boli a jineho ne, nekdo ma bolesti a je zdravy a druhy si mysli, ze zdravy je a pritom neni… Tezko se vzit do neceho tak komplexniho jako je pocit ciziho tela. Homosexualove jsou se svym telem spokojeni a „staci“ jim tolerance. TS maji jen spatne telo, jinak jsou „sexualne normalni“ (si myslim, i kdyz Leona to nepotvrzuje). Vychova k toleranci vsak nemuze skodit :-)